Riziko zneužití fondů EU je v ČR vyšší než v Polsku či na Slovensku

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur razvan ionut.

Pravidla pro přerozdělování prostředků z evropských fondů jsou v případě České republiky náchylnější ke korupci než v sousedním Polsku či na Slovensku. Alespoň to tvrdí nová ekonomická a právní analýzy, která vyšla spolu s Protikorupční zprávou Evropské komise.

Současné nastavení evropských fondů v České republice skýtá více příležitostí ke zneužití veřejných prostředků včetně evropských fondů, než je tomu v Polsku či na Slovensku. A to i přesto, že situace je ve zmíněné trojici zemí velmi podobná. Důvodem je fakt, že jak Polsko, tak Slovensko mají před Českem náskok v potřebné legislativě. 

Uvádí to nedávno zveřejněná ekonomická a právní analýza, pod kterou jsou podepsány nevládní organizace Frank Bold, Naši politici, Centrum aplikované ekonomie, KohoVolit.eu, Centrum Cyfrowe: Projekt Polska a Slovak Governance Institut. 

Srovnávací studie, kterou podpořila i Open Society Foundations a Evropská komise, vyšla jako nezávislé doplnění první Protikorupční zprávy Evropské komise z minulého týdne.

Střet zájmů politiků a úředníků

Právní expert: „Riziko defraudace a zneužití peněz z EU je v České republice stále vysoké kvůli slabým zákonům a pravidlům".

„Riziko defraudace a zneužití peněz z EU je v České republice stále vysoké kvůli slabým zákonům a pravidlům. To umožňuje skrýt propojení příjemců a politiků a snadněji zneužívat evropské peníze,“ tvrdí právní expert organizace Frank Bold Martin Fadrný.

Značná část veřejných prostředků (včetně fondů EU) prý totiž končí na účtech anonymních obchodních společností. Ty mohou podle zmiňované studie sloužit jako nástroj k zakrývání střetů zájmů politiků a úředníků. V praxi prý dochází stále k tomu, že společnosti s nedohledatelnými vlastníky soutěží o veřejné zakázky či žádají o dotace. 

Jako další důvod pro vyšší riziko zneužití evropských prostředků v Česku uvádí studie zpolitizovanou státní správu. Důvodem je fakt, že Česká republika stále nemá funkční zákon o státních úřednících, který by případnému střetu zájmů zabránil. 

„Mimo jiné to vede ke značné politické fluktuaci vedoucích státních úředníků,“ píše se v textu, který zmiňuje, že v letech 2007-2010 došlo k 20ti výměnám ředitelů operačních programů. „Nejméně stabilní byla pozice ředitele úřadu regionální rady ROP Severozápad, kde se v období 2007-2013 vystřídalo celkem 8 osob“. 

Slovensko i Polsko podobný zákon mají. 

Opakující se chyby 

V neposlední řadě je také jako důvod k vyšší náchylnosti celého systému čerpání evropských prostředků ke korupci v ČR uváděno „ignorování nezávislé externí kontroly čerpání“ a neexistence externí kontroly hospodaření státních podniků.

V této souvislosti studie zmiňuje opakující se pochybení v případě proplácení nezpůsobilých výdajů u dopravních staveb, které jsou spolufinancovány z evropských peněz. 

Kontroly takové pochybení odhalily u státních podniků Lesy České republiky, Česká pošta a Vojenské lesy ČR, které se konaly s odstupem několika let.

Autor: Lucie Bednárová.