Polské předsednictví: Investice do kohezní politiky se EU vyplatí

Zdroj: Evropská komise

Evropská komise a polské předsednictví téměř souběžně uveřejnily dva nezávislé materiály, ve kterých obhajují přínosy evropské regionální politiky, z níž čerpají peníze především méně vyspělé členské země včetně České republiky. Oba dokumenty se snaží dokázat, že kohezní politika se Evropě vyplatí.

Materiály, které mají upozorňovat na úspěchy evropské regionální politiky, Komise údajně připravila přímo na popud svého předsedy Josého Manuela Barrosa. V prvním z nich se exekutiva věnuje „mýtům o rozpočtu EU“, v druhém přidané hodnotě peněz vyplacených z evropského rozpočtu.

Evropská komise tvrdí, že v letech 2000-2006 vyneslo každé euro investované prostřednictvím evropských fondů 2,1 euro. Do roku 2020 se prý má výnos jednoho investovaného eura zvýšit na 4,2 eura.

Díky dotacím z evropských fondů investovaných v rámci období 2000-2006 vzniklo podle unijní exekutivy do roku 2009 5,6 milionů pracovních míst. Ročně je to o 560.000 pracovních míst více, než v případě, že by kohezní politika neexistovala, uvedla Komise.

Evropská komise se ve svých materiálech zjevně pokouší veřejnost přesvědčit o tom, že kohezní politika není dobrá jen pro nové členské země, které z ní čerpají, ale také pro vyspělejší státy, jejichž peníze Brusel prostřednictvím evropského rozpočtu přerozděluje.

Exekutiva dále odhaduje, že do roku 2020 bude kumulativně HDP Evropské unie v průměru o 4 % vyšší než v případě, že by regionální politika EU neexistovala. V případě starých členských států má být HDP vyšší o 3,3 %.

Svůj materiál zveřejnilo i nastupující polské předsednictví, které jej ve Varšavě během press tripu představilo zhruba šedesátce bruselských novinářů. Poláci svou 111stránkovou brožurou míří evidentně především na země, které jsou čistými plátci do evropského rozpočtu. Těm se v dokumentu snaží dokázat, že z každého eura investovaného na území Polska, měly užitek i ony.

Každá stará členská země EU podle materiálu prý získala z každého eura, které Poláci vyčerpali z evropských fondů, 36 eurocentů v podobě dodatečného vývozu zboží a služeb. V případě Německa byl prý přínos dokonce 72 eurocentů.

Polská vláda v dokumentu argumentuje tím, že investice, které země získala prostřednictvím kohezní politiky zvýšily domácí poptávku, což se promítlo do růstu dovozů z ostatních zemí EU. Kohezní politika tudíž pomohla všem, píše se v dokumentu.

Polská ministryně Elżbieta Bieńkowska připustila, že pokud Francie bude trvat na zachování zemědělských dotací a Británie si bude dál hájit svůj v minulosti těžce vydobytý rabat, může být rozpočet evropské politiky soudržnosti nakonec nižší, než předpokládá nynější návrh Komise.

Na dotaz, odkud Polsko čerpalo údaje pro svou brožuru, ministryně novináře odkázala na zprávu polského Institutu pro strukturální výzkum (IBS).