Operační programy mohou díky slabé koruně vyčerpat víc

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Michelle Meiklejohn.

České operační programy mohou díky oslabené koruně v důsledku nedávné devizové intervence ČNB vyčerpat vyšší objem prostředků z evropských fondů. Programy, jejichž řídící orgány EurActiv oslovil, jsou prý na vyšší objem nabízených prostředků připraveny. I přesto ale výkyvy v kurzu koruny vůči euru přidělávají vrásky Ministerstvu pro místní rozvoj.

„Snažíme se, aby částka nedočerpání nedosahovala na konci roku desítek miliard korun, ale jednotek miliard korun. Intervence ČNB nám tyto aktivity hatí,“ uvedl v polovině tohoto týdne ministr pro místní rozvoj František Lukl. Jeho úřad ještě před intervencí odhadoval, že Česká republika ke konci letošního roku nestihne vyčerpat až třicet miliard korun (EurActiv 17.9.2013). Nyní se tato částka může změnit. 

Kvůli nedávné devizové intervenci České národní banky na oslabení kurzu koruny vůči euru jsou obavy ministerstva ještě vyšší. Hrozí prý totiž větší riziko, že české operační programy nezvládnou využít celou letošní přidělenou alokaci.

„Oslabením koruny teoretický získáme více prostředků na projekty, ale tím, že to poskočí na konci roku, nestihneme je vyčerpat. Česká republika pak bude muset tyto prostředky vrátit,“ vysvětlil redakci Marek Ženkl z Odboru komunikace MMR. 

Pro řídící orgány operačních programů to představuje signál, že musí v čerpání evropských prostředků přidat, jinými slovy předkládat a schvalovat další projekty. 

Máme kapacitu

Podle zjištění EurActivu jsou ale oslovené operační programy na větší absorpci prostředků připraveny a v záloze mají i dostatek nových projektů.

„Rezerva finančních prostředků v rozpočtu Regionální rady Severovýchod je dostatečná, takže změna kurzu rozhodně nemůže ovlivnit naše čerpání,“ uvedla například Eva Jouklová tisková mluvčí ROPu Severovýchod.

Riziko nedočerpání vyššího objemu spojené s oslabenou korunou nevnímají ani v ROPu Jihovýchod. „Jsou to pro nás peníze navíc do programu, který má vysokou neuspokojenou absorpční kapacitu,“ řekla redakci Kateřina Dobešová, vedoucí oddělení komunikace. „Aktuálně nám změna kurzu navyšuje alokaci Evropského fondu regionálního rozvoje v korunovém vyjádření o 340 milionů korun,“ dodala. 

„Prostředky k aktuální certifikaci vyčíslujeme Ministerstvu financí na konci listopadu a pro tuto certifikaci byl kurz nastaven již v říjnu,“ řekl redakci Vojtěch Krump z ROP Severozápad. Podobně jsou na tom i jiné oslovené programy. 

Kurzové výkyvy 

I přesto, že současné programové období 2007-2013 končí letošním rokem, neznamená to, že by prostředky z evropských fondů musely být členskými státy vyčerpány do konce roku. Příjemci dotací totiž mohou tyto prostředky čerpat a následně vykázat až do konce roku 2015. Také platí to, že Česká republika může o proplacení prostředků z EU žádat ještě do konce března 2017.

„Kurzové výkyvy vnímáme hlavně při plánování čerpání v dalších letech. Slabší koruna se může promítnout například ve schvalování a proplácení plánovaných projektů, jejich počtu a případné procentuální výši dotace,“ myslí si Kateřina Dostálová, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. 

Pravidlo n+2/n+3 má program pro letošní rok splněno a vzhledem k počtu nasmlouvaných a realizovaných projektů to podle jejího kolegy, tiskového mluvčího, Michala Sobka zvládne i v roce 2014. „Vzhledem k tomu, že čerpání plánujeme, neměly by mít kurzové výkyvy v případě našeho programu na plnění pravidla vliv ani v roce 2015,“ dodal.

Limity pro letošek mají splněny i v ROP Jihovýchod. „Pro letošek máme splněno, respektive přeplněno. Tím pádem předpokládáme, že bez problémů splníme pravidlo i v příštím roce,“ řekla redakci tisková mluvčí Dobešová. „Je to naše dlouhodobá strategie – pokud to půjde, čerpat průběžně a hodně, nenechávat to na poslední chvíli, protože třeba právě nepříznivých výkyvů kurzů a podobných situací jsme se obávali a chtěli se na ně připravit,“ doplnila.

To, že by nedokázali využít zvýšený objem prostředků, nepředpokládají ani v donedávna pozastaveném ROPu Severozápad či v ministerském OP Podnikání pro inovace, kde spoléhají na běžící výzvy a realokace v rámci programu.  

Připravené řešení má i další tématicky operační program, kterým je OP Lidské zdroje a zaměstnanost. „S pohyby kurzu řídící orgán počítá, a má proto připraveny záměry pro využití dalších prostředků, zejména navyšování existujících individuálních projektů,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí. 

Riziko přezávazkování

Podle ekonoma Petra Zahradníka ale zásadní roli v budoucím čerpání může sehrat doba trvání intervence ČNB. „Pro české příjemce a řídící orgány je sice oslabení koruny zprávou pozitivní, problém ale spočívá v tom, že neznáme dobu, po kterou intervence ČNB vydrží,“ řekl redakci.

Toto riziko si uvědomuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v České republice koordinaci čerpání z fondů EU na starosti. Pokud totiž ČNB intervenci na oslabení české měny zastaví například ještě ke konci letošního roku, nastane opačná situace, než které jsou operační programy nuceny čelit dnes – dojde k jejich přezávazkování.  

„Peněz bude najednou méně a nasmlouvané projekty bude muset zaplatit státní rozpočet,“ vysvětlil redakci Marek Ženkl z MMR.