NERV: Nové finanční nástroje podpoří konkurenceschopnost

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: m_bartosch

Revolvingové finanční nástroje, jejichž využívání ve zvýšené míře představuje jednu z novinek příštího programového období 2014-2020, zvyšují podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) konkurenceschopnost České republiky. Podle ekonomů mají největší potenciál pro oblast mobility, dostupnosti či energetiku.

„Kohezní politika již zdaleka není pouze o dotahování ekonomické výkonnosti regionů či přibližování se slabších k silnějších, ale daleko větší důraz je kladen na dynamiku a na reálnou ekonomickou výkonnost spojenou s finanční návratností,“ uvedl na včerejším (15. dubna) semináři, který pořádal think-tank Evropské hodnoty, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník.

I přesto, že jejich využívání není v evropských fondech úplnou novinkou (v omezené míře je členské státy EU využívaly již v programovém období 1994-1999), návratné finanční nástroje mají podle představ Evropské komise v příštím programovém období, které startuje v roce 2014, hrát mnohem větší roli, než je tomu v současnosti. Brusel si od nich slibuje, že přinesou vyšší efektivnost a udržitelnost vynakládání evropských prostředků. 

„Nové finanční nástroje budou představovat tržní test,“ uvedl 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Jinými slovy dokáží otestovat udržitelnost financovaných projektů, což přispívá nejen k jejich konkurenceschopnosti, ale i ke konkurenceschopnosti české ekonomiky jako celku. 

Podle Zahradníka leží největší prostor pro uplatnění obrátkových nástrojů, které umožňují podporovat projekty prostřednictvím návratných půjček, v oblasti mobility, dostupností, sítích a energetice. „Je také logické, aby tyto nástroje byly široce využívány v oblasti podpory podnikání,“ uvedl ekonom a dodal, že uplatnění by našly i v podpoře aktivit spojených s regionálním rozvojem. 

„V České republice existuje řada regionů, které si neví rady s tzv. brownfields, nebo je tu poptávka po vzniku nových podnikatelských zón lokálního charakteru,“ dodal. 

S větším využitím návratných nástrojů, které v současnosti reprezentují společné iniciativy Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu JESSICA, JEREMIE, JASPERS a JASMINE, počítá po roce 2013 i premiér Petr Nečas

„Považuji za důležité, abychom se vydali touto cestou. Poskytnutí návratných finančních prostředků tak narovnává trh. Dneska jsou například dva hotely v nerovném postavení, pokud je jeden financován nevratnou dotací z evropských fondů, a druhý klasickým bankovním úvěrem,“ sdělil novinářům. 

Podle Evropské komise by na návratné finanční nástroje mělo jít v období 2014+ přibližně 10 % národní alokace – stávající návrh přisoudil České republice 20,5 miliardy eur (530 miliard korun). 

Náměstek Braun je ale přesvědčen, že v případě Česka se zřejmě o tak velké procento jednat nebude. „Spíše to potáhnou starší členské státy, které nemusí velkou část své národní alokace věnovat například na dostavbu základní infrastruktury, kde nové finanční nástroje nehrají velkou roli,“ řekl. 

Cena peněz 

Jak již bylo řečeno, první zkušenosti s revolvingovými finančními nástroji sbírají i některé české kraje. Třeba Moravskoslezsko, které se touto cestou také vydalo, na podporu projektů těmito nástroji (JESSICA) vyčlenilo 500 milionů korun. 

Jak ale EurActivu v připravovaném rozhovoru sdělil David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady soudržnosti Moravskoslezsko, o dlouhodobé úvěry zatím není takový zájem, s jakými kraj na počátku počítal.  

„Čelíme jedné velké nepříjemnosti, kterou je aktuální cena peněz na trhu. Peníze z bank jsou v současnosti tak levné, že tomu konkurují,“ řekl. „Věřím ale, že půl miliarda korun, kterou jsme si vyhradili, úspěšně formou úvěrů investujeme. Pokud bychom ale chtěli pracovat s většími částkami v budoucnosti, musí se nejprve trh vrátit k normálu,“ dodal.