Nejchudší členské země EU nechtějí další škrty v kohezní politice

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Skupina 12 nejchudších zemí EU doplněná o Chorvatska, které do evropské sedmadvacítky vstoupí v roce 2013, se ohradila proti možnému zeštíhlení rozpočtu pro kohezní politiku v příštím programovém období (2014-2020). Země to uvedly ve společném dopise, který doprovází rozhovory o budoucí podobě víceletého finančního rámce EU.

Dopis, do něhož měl EurActiv možnost nahlédnout, podepsali zástupci Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty, Maďarska, Polska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Slovenska a Slovinska. Svůj podpis k této dvanáctičlenné skupině členských zemí EU, které patří k největším příjemcům finančních prostředků z unijní kohezní politiky, přidalo i Chorvatsko, které se členem evropské sedmadvacítky stane až v příštím roce.

„Kohezní politika by měla i nadále soustředit své zdroje na méně rozvinuté regiony a členské státy,“ uvádí se v jejich společném písemném prohlášení.

Podle Leonarda Orbana, rumunského ministra pro evropské záležitosti, se jedná o nesporný úspěch už v jen v tom ohledu, že se podařilo dát dohromady skupinu zemí, které mohou mít běžně odlišné národní zájmy. Před státy nyní leží jedinečná šance, jak spojit síly a pokusit se prosadit si své.

Nejen kohezní politika, ale i jinde

V příštím rozpočtovém období, které odstartuje rokem 2014, bude podle návrhu Evropské komise na unijní kohezní politiku z rozpočtu EU vyčleněno 336 miliard eur (EurActiv 30.6.2012). Ve srovnání se současnou „sedmiletkou“ se tak jedná o mírný reálný pokles.

Členské země EU, které patří k dlouhodobým plátcům do unijního rozpočtu, jako je například Velká Británie, Francie nebo Německo, ale považuje návrh dlouhodobého rozpočtu EU za příliš objemný. Argumentují tím, že v obtížných hospodářských časech by se mělo více šetřit a nikoliv utrácet. Na setkání ministrů pro evropské záležitosti, které proběhlo na začátku tohoto týdne v Lucemburku, tento svůj požadavek zopakovaly. 

Skupina 13 zemí především ze střední a východní Evropy se ale obává toho, že pokud na nějaké další škrty ve víceletém rozpočtu Unie skutečně dojde, zasáhnou objemné kapitoly jako je právě kohezní politika nebo společná zemědělská politika. 

„Kohezní politika by neměla být tou proměnnou,“ uvádějí ve společném písemném prohlášení. 

„Měli bychom vést diskuse o všech důležitých složkách víceletého finančního rámce najednou,“ pokračují země.  

„Ke všem z nich by se mělo přistupovat stejně. Pokud se má v rozpočtu EU škrtat, žádná část rozpočtu by neměla být apriorně vyjímána,“ dodávají.