Návrh kohezní politiky počítá s postihy pro zadlužené státy

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropská komise včera (6. října) zveřejnila balíček nařízení k podobě evropských fondů na roky 2014–2020. Podle nového plánu by Komise mohla přerušit tok evropských financí do států, které nerespektují fiskální pravidla nebo trvale porušují podmínky Paktu stability a růstu.

Komisař pro regionální politiku Johannes Hahn kritiku návrhu, který počítá se sankcemi pro země, které neplní pravidla Paktu, odmítl. Kondicionalita tohoto typu by se podle něj uplatnila jen v krajním případě. Komisař zdůraznil, že účinnost kohezní politiky při posilování růstu a zaměstnanosti silně závisí na rozumné makroekonomické politice jednotlivých států.

Hahn dále řekl, že na základě dřívějších zkušeností Komise považuje za nezbytné, aby byla kohezní politika těsněji propojena s ekonomickými a rozpočtovými politikami členských zemí.

Nepřímý trest

Návrh Komise již vyvolal vlnu kritiky a v některých případech i otevřený nesouhlas. Přední europoslanci a Výbor regionů dali ihned po zveřejnění najevo své výhrady.

„Nemůžeme uvalit dvojitý postih na státy, které už mají potíže,“ vyjádřila svůj nesouhlas francouzská eurosposlankyně Elisabeth Morin-Chartier (EPP).

„Je to nepřímý trest,“ dodala Danuta Hübner, předsedkyně parlamentního výboru pro regionální rozvoj. EU by podle ní takto „stvořila nestvůru“. Bývalá komisařka pro regionální politiku podotkla, že návrh bude pro zástupce regionů matoucí a členské státy pravděpodobně bude rozdělovat. Zejména se to podle ní bude týkat velkých příjemců (jako je její rodné Polsko a další nové členské země).

„Příliš se soustředíme na stabilitu a opomíjíme růst,“ zlobí se Hübner.

Výbor regionů, který dohlíží na regionální politiku, poukázal na to, že „přerušení financování“ může mít skutečně ničivý doprovodný efekt.

Současná krize má škodlivé důsledky na naše regiony a města a podpora ze strany EU hraje zásadní roli v jejich ekonomickém zotavení. Proto nemůžeme přijmout navrhované „přerušení financování“ zemím, které nedodržují fiskální pravidla, řekla předsedkyně Výboru Mercedes Bresso. Dodala, že pokud EU stáhne svou finanční podporu ze zemí, jejichž ekonomika na tom není dobře, celou situaci pouze zhorší.

Podle kritiků návrhu by takto EU trestala regiony za chyby, které učinily národní vlády.

Zmiňují při tom příznačný případ Řecka. Hübner zdůraznila, že omezení regionální pomoci by zmařilo snahy o podporu rozvoje nejchudších zemí EU, zejména těch, které jako Řecko závisí na unijní pomoci.

Nesouhlas střední a východní Evropy

Vyjádřila také názor, že země střední a východní Evropy budou návrhu Komise v současné podobě pravděpodobně oponovat.

Některé členské státy z tohoto regionu již své obavy skutečně vyjádřily. Senát ČR vznesl proti návrhu námitku adresovanou Evropskému parlamentu. V případě, že má být čerpání z fondů podmíněno splněním fiskálních a makroekonomických nároků, senátoři požadují, aby se takové pravidlo týkalo i všech ostatních výdajů evropského rozpočtu.

Senát Rumunska se také postavil proti zavádění dalších negativních podmínek. Tvrdí, že současná pravidla nabízí dostatečný počet možností, jak zajistit, aby byly cíle a programy fondů skutečně realizovány.

„Nová kohezní politika nesmí obsahovat podmínky, které nemají přímé spojení s realizováním kroků financovaných ze strukturálních a kohezních fondů,“ tvrdí rumunský senát.

Balíček návrhů, který počítá s rozpočtem kohezní politiky na roky 2014-2020 ve výši 336 miliard euro, obsahuje ale i další novinky.

Stejná pravidla u všech fondů

S cílem zvýšit efektivitu navrhuje Evropská komise sjednocení pravidel pro všech pět fondů – Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF), Kohezního fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF).

Spolu s tímto zjednodušením má podle materiálu dojít také k vytvoření nové skupiny regionů. Kategorie regionů mají být celkem tři: méně rozvinuté regiony (s HDP na hlavu nižším než je 75 % průměru EU), přechodné regiony (s HDP na hlavu vyšším než 75 %, ale nižším než 90 % průměru) a rozvinutější regiony (s HDP na hlavu vyšším než 90 % průměru EU).

Díky tomuto rozdělení si na evropské fondy budou moci sáhnout také vyspělejší členské země, nejen ty nejchudší. Drtivá většina prostředků by nadále měla putovat do zaostávajících zemí a regionů, ale přechodné regiony budou moci čerpat prostředky na investice do inovací, zvyšování energetické účinnosti, sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti.

Příští kohezní politika má být podle představ Komise těsněji svázaná s evropskou strategií Evropa 2020 a má být zacílená pouze na několik málo priorit. Zatímco rozvinutější regiony budou moci z evropských fondů podporovat inovace, rozvoj malých a středních podniků, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje, v méně rozvinutých regionech bude možné investovat i do jiných oblastí (zaměstnanost, vzdělávání, snižování chudoby). Alespoň polovina prostředků však bude muset jít na stejnou skupinu priorit jako v případě vyspělejších regionů.