Ministři budou jednat o budoucnosti kohezní politiky EU

Gödöllö, Maďarsko; zdroj: WikimediaCommons.org.

Dnešní (19. května) neformální zasedání ministrů zodpovědných za unijní kohezní politiku v Maďarsku je jednou z posledních příležitostí, jak se na politické úrovni vyjádřit k podobě této politiky po roce 2013 ještě před tím, než bude zveřejněn návrh víceletého rozpočtu EU.

„Mezi hlavní témata dnešního neformálního setkání ministrů zodpovědných za kohezní politiku (formace Rady pro kohezní politiku neexistuje; pozn. red.) patří zefektivnění a silnější zaměření kohezní politiky na výsledky, včetně tzv. kondicionality, provázání kohezní politiky se Strategií Evropa 2020 nebo revize Územní agendy resp. schválení tzv. Územní agendy EU 2020,“ prozradila EurActivu plánovaný obsah jednání ředitelka odboru komunikace na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) a jeho tisková mluvčí Jana Jabůrková

Jelikož MMR plní roli koordinátora kohezní politiky v České republice, českou delegaci na zasedání, které proběhne v předsednické zemi Maďarsku, povede 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Zúčastní se ho také zástupce Stálého zastoupení České republiky při EU. 

Stejný podíl kohezní politiky v rozpočtu EU 

V současném programovacím období, které vyprší v roce 2013, tvořila kohezní politika, také známá jako „evropské fondy“, více než třetinu rozpočtu EU (35,7 %).

Česká republika bude usilovat o to, aby i v budoucím sedmiletém období byla zachována stejná výše unijního rozpočtu a kohezní politika si v něm udržela alespoň stejný podíl jako dnes. EurActivu to před odjezdem na Radu řekl náměstek Braun. 

„Hlavní část podpory z kohezní politiky by měla i nadále směřovat do zaostalejších regionů a členských zemí,“ uvedl. 

Česko se bude na Radě také stavět za co největší zefektivnění výdajů, které z této politiky přitékají do regionů. Na druhou stranu by ale tyto snahy neměly podle Brauna jít na úkor zjednodušení a zpřehlednění celé politiky pro příjemce ve členských státech. 

„Česká republika podporuje i pozitivní stimuly ve formě pobídek oproti případným dodatečným sankcím, které by zesilovaly negativní dopad na příjemce,“ nechal se slyšet náměstek.

Otázka udělování sankcí za neplnění Paktu stability a růstu (který po členských státech žádá plnit kritéria v oblasti jejich rozpočtových politik) v podobě zastavení či úplného zmrazení vyplácení dotací z evropských fondů, patří k nejdiskutovanějším návrhům v rámci reformy kohezní politiky, s nimiž na podzim v tzv. Páté kohezní zprávě přišla Evropská komise. Regiony se totiž obecně shodují v tom, že by neměly být trestány za rozhodnutí, která učiní národní vlády (více podrobností o návrhu Komise viz Links Dossier). 

Česká republika bude na Radě podporovat i úzké propojení strukturální politiky s hospodářskou strategií Evropa 2020. V našem zájmu ale není, aby byl úspěch kohezní politiky vázán pouze na plnění cílů této strategie. „Kohezní politika musí reagovat především na specifické rozvojové potřeby jednotlivých členských států a jejich regionů,“ uzavřel náměstek.