Ministr Lukl: K zásadním změnám v nastavení fondů EU by již dojít nemělo

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: pakorn.

Příprava implementační struktury evropských fondů na příští programové období 2014-2020 v České republice vrcholí, a k zásadním zásahům do jejího nastavení by proto již docházet nemělo. Na včerejší (12. listopadu) tiskové konferenci to uvedl ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl, který je zároveň přesvědčen, že se stávající nastavení fondů EU podaří uhájit i po nástupu nové vlády.

Ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl je přesvědčen, že návrh nové podoby implementační struktury evropských fondů v České republice zůstane ve hře i po nástupu nové vlády. Minimálně se nezmění v základních konturách, uvedl na včerejším setkání s novináři.  

„V tomto ohledu jsem optimistou. Základní rámec nového programového období 2014-2020 připravuje expertní tým, který je naprosto apolitický,“ řekl Lukl. Změny v čele ministerstva, které přijdou spolu s novou vládou, by jej tak nemusely ovlivnit. 

Lukl i proto chce co nejdříve zahájit jednání se zástupci politických stran, které se budou pravděpodobně podílet na sestavení příštího kabinetu, a dokázat jim, že návrh, který v posledních letech na ministerstvu vzniká, je „praktický“ a obhajitelný napříč politickým spektrem.  

„Navíc se domnívám, že je tu na rozdíl od přípravy minulého období společný cíl, kterým je zásada zjednodušení a co největší efektivnosti v rámci nasátí evropských zdrojů,“ dodal ministr v demisi. 

Návrh implementační struktury evropských fondů po roce 2014 v Česku vznikl za vlády Petra Nečase, nyní jeho finální verzi diskutují čeští vyjednavači s Evropskou komisí. Kromě zaměření na užší počet priorit, do kterých budou po roce 2013 nasměrovány evropské prostředky, patří mezi nejviditelnější změny i snížení počtu operačních programů či zřízení jediného společného regionálního operačního programu (více např. EurActiv 1.9.2011 a EurActiv 28.11.2012). 

K tomu, že stávající návrh ministerstva pravděpodobně nedozná hlubokých změn, nahrává podle ministra Lukla i fakt, že unijní legislativa k evropským fondům je ve srovnání s předchozími obdobími mnohem přísnější a striktnější.  

„Mantinely jsou dnes daleko užší a náš manévrovací prostor není velký,“ uvedl ministr.  

Návrat ROPů?

Podobně to vidí i hlavní ekonom Conseq Investment Management Petr Zahradník, který se evropským fondům dlouhodobě věnuje. Základní parametry budoucího období byly podle něj nastaveny poměrně pevně a jen máloco by s nimi bylo schopno otřást. 

Na druhou stranu Zahradník, který v minulosti působil v Národní ekonomické radě vlády, připouští, že míra případných zásahů bude záležet především na personální politice nového ministra či ministryně.  

„Ministři pouze celý proces zaštiťují. K jak velkým změnám bude případně docházet, bude záležet spíše na úrovni o patro níže – tedy u zodpovědných náměstků, případně jejich vrchních ředitelů,“ řekl redakci. „Za předpokladu, že dojde k personální kontinuitě, troufám si odhadnout, že bude vše v pořádku,“ dodal.  

Případné změny v návrhu implementační struktury si ale přesto dovede představit pouze v několika málo oblastech – například v případě centralizace operačních programů. „Zástupci krajů a regionů by například mohli požadovat větší zastoupení v řídícím orgánu budoucího iROPu,“ řekl Zahradník EurActivu.  

Plnohodnotný návrat regionálních operačních programů v podobě, v níž je známe dnes, je ale podle něj vysoce nepravděpodobný. 

Za pravdu mu dal i ministr Lukl, který na tiskové konferenci ministr tuto možnost vyloučil. „Nemyslím si, že by se po příchodu nové vlády naprosto změnil přistup a pohled například na návrat regionálních operačních programů. Diskuse o tom tu mohla být, ale před rokem až dvěma, nyní jsme ve finální verzi,“ řekl. 

Jako další příklad ekonom Zahradník uvedl případnou proměnu prioritních os nebo specifických cílů mezi jednotlivými operačními programy.