Kontrola NKÚ: MPSV i Úřad práce chtějí do budoucna chybovost v projektech snížit

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur codrin.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), tedy řídící orgán OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), a Úřad práce ČR, u nichž Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil pochybení v několika konkrétních projektech, chtějí provést analýzy a do budoucna podobné chyby co nejvíce eliminovat.

Na projekty podpořené v rámci OP Lidské zdroje a zaměstnanost je v současném programovém období 2007-2014 vyčleněno 1,88 miliard eur. Prostředky odcházejí na projekty, které se soustředí na snižování nezaměstnanosti, zvyšování kvality profesního vzdělávání, nebo na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti atd. Podle posledních čísel program vyčerpal 36 % celkové alokace. 

Podle včerejší (27. května) zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, která hodnotí výsledky kontroly vybraného vzorku projektů z období 2007-2011 (v prioritní ose 2 – Aktivní politiky trhu práce), se řídící orgán operačního programu, tj. MPSV, Úřad práce i příjemci dopustil pochybení. 

Zaměstnám sám sebe 

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) se podle kontrolorů dopustilo chyb v nastavení některých podmínek pro čerpání dotací, a to například pro grantové projekty, které se zaměřují na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce. 

„Kontroloři zjistili, že mzdovými příspěvky byli podpořeni i lidé, kteří byli zaměstnaní, podnikali, nebo dokonce zastupovali občanská sdružení, která byla do těchto projektů zapojena. V praxi tak někdy tito lidé zaměstnávali sami sebe,“ uvedl úřad, který viní rezort i z porušení zákona o veřejných zakázkách.  

Podle tiskové mluvčí MPSV Štěpánky Filipové se řídící orgán OP LZZ (tedy ministerstvo) snaží realizovat projekty tak, aby chyby nevznikaly, avšak v tak velkém objemu aktivit nelze nulovou chybovost zcela vyloučit.  

„V penězích vyčíslené nedostatky, které zjistil NKÚ, byly ve výši necelých 4 % kontrolované částky. Celkem je na prioritní osu 2 k dispozici více než 19 miliard korun, pochybení se týkalo 140 milionů,“ řekla EurActivu. „Chybovost je tak necelé jedno procento, tj. 0,7 %,“ dodala. 

V případě pochybení, která odhalil NKÚ, podle jejích slov šlo navíc o chyby jednotlivců, nikoliv celého systému a jeho nastavení.  „V mnoha případech to, co NKÚ označuje jako pochybení, je otázkou odlišného výkladu,“ doplnila Filipová. 

Rezort bude podle ní v každém případě zjištěná pochybení analyzovat. „Na základě toho budeme usilovat o nastavení takových postupů, aby se případná pochybení co nejvíce eliminovala,“ řekla redakci a doplnila, že rezort už o svých námitkách vůči kontrolnímu protokolu informoval přímo NKÚ. 

Příliš mnoho bloků a tužek

Zákon o veřejných zakázkách porušily podle NKÚ i některé kontrolované úřady práce. Kontroloři jim vyčetli například to, že část služeb platily paušálními částkami, které nezohledňují skutečně odvedenou práci, fakt, že za evropské peníze nakupovaly tisíce propagačních předmětů, které třeba s projektem neměly vůbec nic společného, nebo to, že pořádaly tiskové konference bez valné účasti novinářů. 

Úřad práce ČR podle tiskového prohlášení tvrzení nezlehčuje, avšak s některými z nich nesouhlasí. NKÚ prý úřadu například vytýká i to, co podle tiskového mluvčího Generálního ředitelství Jiřího Reichla nepředstavují pochybení. „Je to spíše otázkou odlišeného výkladu a krajské pobočky, jako kontrolované objekty, nález NKÚ rozporovaly, jejich námitky však byly v mnoha případech zamítnuty,“ uvedl. 

„U některých položek, třeba reklamních předmětů placených z tzv. povinné publicity, se obdobná zjištění objevují napříč všemi projekty dotovanými ze zdrojů EU. Částka vyčleněná na publicitu je stanovena procentem z celkové ceny projektu,“ vysvětlil novinářům. „Reklamní předměty mají být vybrány tak, aby o projektu vhodným způsobem informovaly co nejširší veřejnost. Použití například pouze bloků, tužek by bylo z tohoto pohledu málo účinné,“ dodal. 

Informatici pryč 

V případě krajské pobočky Úřadu práce v Ústí nad Labem kontroloři přišli na to, že u dvou projektů účastníci nesplňovali kritéria cílové skupiny. Do projektu kurzu Základy obsluhy osobního počítače totiž zařadili i účastníky, kteří byli absolventy střední odborné školy s maturitou z předmětu Informační a komunikační technologie. 

„Projekty jsou vždy souborem mnoha opatření vedoucích v ideálním případě k zisku zaměstnání. Bylo tedy nutné posoudit zařazení zmiňovaných osob do této konkrétní rekvalifikace v celkovém kontextu projektu,“ vysvětlil redakci Jaroslav Kunc, vedoucí oddělení zaměstnanosti krajské pobočky Úřadu práce ČR v Ústí nad Labem. Zařazení absolventů s maturitou z informatiky mělo tedy z tohoto pohledu podle jeho slov smysl. 

„Nicméně do budoucna budeme věnovat větší pozornost tomu, abychom nastavili aktivity uchazečů v projektech tak, aby bylo co nejlépe využito jejich schopností a dovedností získaných již před tímto zařazením,“ řekl EurActivu Kunc. Jinými slovy, aby zbytečně neabsolvovali aktivity, které pro nejsou potřebné, uzavřel.

Zvažujeme podání trestního oznámení 

NKÚ je nalézacím orgánem, který neukládá žádné sankce. Pro kontrolované osoby či instituce výsledky jeho šetření představují zpětnou vazbu. Tzv. kontrolní závěry předává parlamentu a vládě, která k nim přijímá usnesení a příslušným rezortům ukládá nápravná opatření. Závěry projednává i Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny.

Pokud úřad zjistí skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, oznámí to. Vyšetřování je pak záležitostí orgánů činných v trestním řízení. V případě zjištění porušení rozpočtové kázně, NKÚ informuje příslušný finanční úřad.  

„NKÚ v případě kontroly v OP LZZ zvažuje podání trestního oznámení, ale dosud o tom není definitivně rozhodnuto,“ sdělila EurActivu Olga Málková, tisková mluvčí NKÚ. „NKÚ také podal pět podání k příslušným finančním úřadům kvůli možnému porušení rozpočtové kázně. Konkrétně to byly dvakrát finanční úřady v Praze, po jednom podání v Liberci a v Karlových Varech a jedno podání směřovalo ke krajskému finančnímu úřadu v Moravskoslezském kraji,“ dodala. 

Jak v nedávném materiálu o českých rizikových operačních programech uvedlo Ministerstvo pro místní rozvoj, za jeden z vážných problémů, který trápí celou řadu programů, jsou právě i kontroly NKÚ.

„Průřezovým problémem je také nová praxe v jednání Nejvyššího kontrolního úřadu, který v reakci na požadavek Policie České republiky hlásí všechny nálezy, které spočívají v neoprávněném proplacení výdaje, jako podezření na spáchání trestného činu, a to i v případech, kdy se zjevně o podezření na spáchání trestného činu nejedná,“ píše se v dokumentu. 

„Při implementaci se tak objevují případy, kdy je pochybení vyřešeno a projekt je z pohledu dalšího financování v pořádku, nicméně řídící orgán projekt dále neproplácí, protože ho šetří orgány Policie České republiky.“