Irské předsednictví čeká velký úkol, musí rozhýbat jednání o fondech EU

Zdroj: Evropská komise, DG Regio

Jednání o budoucí podobě kohezní politiky EU pro období 2014-2020 se pod taktovkou kyperského předsednictví příliš nikam nepohnula, o to větší očekávání jsou proto spojována s Iry, kteří se předsednické role ujali na začátku letošního roku.

Od momentu, kdy Evropská komise zveřejnila návrh legislativního balíčku k budoucí podobě unijní kohezní politiky (EurActiv 7.10.2011 a EurActiv 11.10.2011) pro období 2014-2020, uplynul více než rok. Od té doby se o evropských fondech intenzivně jedná.  

Jak EurActivu potvrdil Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a koordinátor evropských konzervativců a reformistů (ECR) pro fondy EU, jednání mezi institucemi nejsou v žádném případě jednoduchá, „Doslova se přeme o každý článek a diskutujeme možné kompromisy,“ uvedl. 

V současnosti se tak největší diskuse týkají tzv. tématické koncentrace, tedy principu, na jehož základě by podpora z fondů EU směřovala na menší počet priorit.  

„Pro příjemce u nás doma to bude jasný signál, s jakými prostředky je možné počítat a s jakými ne,“ uvedl europoslanec. „Ukáže se tak například, zda i nadále půjdou peníze z eurofondů do cestovního ruchu, na opravu památek, na místní komunikace či do veřejných služeb,“ dodal. 

Již nyní je ale jisté, že velký finanční obnos bude k dispozici pro investice do rozvoje malého a středního podnikání, vědy a výzkumu a v neposlední řadě také do úspor energie. 

„Kromě obecného nařízení se sice už začalo hovořit i o některých specifických nařízeních, například k Evropskému fondu pro regionální rozvoj nebo Evropskou územní spolupráci, nicméně panuje shoda na tom, že pokud se neuzavře blok k tématické koncentraci, nemá cenu rozbíhat detailní jednání ke specifickým tématům,“ vysvětluje Vlasák. 

Nový impuls k jednání se proto očekává i od irského předsednictví, které odstartovalo na začátku letošního roku. Irové nesmí podle Vlasáka zklamat, protože jinak by hrozilo, že jednání naberou skluz. „Spuštění nových programů by se tak výrazně zpozdilo,“ potvrzuje europoslanec. 

Najít společnou řeč 

Sporných bodů, na které se zatím nedaří najít kompromis, je totiž hned několik. Společná řeč se tak hledá například ohledně podpory velkých podniků, role měst a spravování fondů, financování tzv. přechodných regionů či ohledně objemu prostředků na jednotlivé priority. 

„Každá z institucí již víceméně má svoje pozice definovány, používáme proto tabulku o čtyřech sloupcích. V prvním je pozice Komise, ve druhém Rady, ve třetím Evropského parlamentu a do čtvrtého se dopisuje u jednotlivých článků kompromis,“ přibližuje postup jednání Vlasák. 

Najít vhodný kompromis ale není procházka růžovým sadem, platí totiž zásada, že dokud není dohodnuto vše, není ve skutečnosti dohodnuto nic. „Je tedy možné, že se ještě budeme k některým sporným bodům vracet,“ dodává. 

Je toho ještě dost 

I přesto, že do konce současného programového období zbývá již pouze jeden rok, materiálu k projednání mají zástupci unijních institucí a členských států na svých stolech více než dost.  

„První tematicky blok je jen malá část z toho, co je ještě doopravdy před námi. Jen v obecném nařízení nás čeká celkem 17 bloků,“ řekl Vlasák, který se jako jediný zástupce České republiky účastní meziinstucionálního dialogu. 

Kromě tématické koncentrace a rozhodnutí, co bude možné z evropských peněz v příštím sedmiletém období (2014-2020) financovat, probíhají podle europoslance i paralelní diskuse o víceletém rozpočtu EU a dalším bodem na programu jsou tzv. ex-ante kondicionality. Jedná se o požadavek Evropské komise, podle něhož by regiony mohly po roce 2013 prostředky z evropských fondů, na něž mají nárok, dočerpat pouze v případě, že budou plnit své závazky ze začátku programovacího období.