Hahn: Kohezní politika může postavit Řecko opět na nohy

Přehrada Thissavros, nedaleko řecko-bulharské hranice; zdroj: Evropská komise.

Evropské fondy budou po dlouhou dobu představovat hlavní zdroj financí pro opětovné nastartování řecké ekonomiky. Na oficiální návštěvě Athén to uvedl evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Článek vznikl za přispění řeckého EurActivu.

„Krize je v plném proudu a řečtí občané trpí,“ řekl při své nedávné oficiální návštěvě Athén evropský komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Aby se řecká ekonomika opětovně vzpamatovala, k čemuž jí výraznou měrou mohou pomoct prostředky v evropských strukturálních fondech, Řekové musí mít jasno v několika zásadních otázkách.

Zaprvé si musí vybrat několik klíčových oblastí, v nichž mají know-how a které jsou vysoce konkurenceschopné, a na ty se soustředit. Oblasti musí navíc slibovat velký počet nových pracovních míst, zdůraznil Hahn. Kritéria podle jeho názoru splňuje rozvoj energetických technologií, pěstování zemědělských plodin, udržitelný cestovní ruch a kultura.

Další zásadní změnou, k níž musí Řecko přistoupit, jsou klíčové reformy podnikatelského prostředí, uvedl komisař. Zatímco některé kroky již byly přijaty, například došlo ke zjednodušení vydávání různých povolení a licencí či k vytvoření jednotného podnikatelského registru, Řekové musí ještě přidat ve zjednodušení administrativy a odstraňování překážek pro financování malých podniků, dodal.

Drobní živnostníci to totiž v Řecku nemají vůbec snadné. V období 2009-2011 se třikrát snížil počet malých podnikatelů, kteří na své podnikání získali od banky půjčku.

Podle komisaře Hahna jsou to ale právě malé a střední podniky, které mohou zemi výrazně pomoct. „Pracovní místa a růst nepřijdou z veřejného sektoru, vytvoří je řecký soukromý sektor, a konkrétně pak inovující a prosperující malé a střední podniky,“ řekl.

Velkou práci tu ale musí odvést řecké regiony, které musí mít jasno, v čem spočívá jejich individuální síla a tam nasměrovat evropské peníze, dodal. K zemi se totiž nemůže přistupovat jako k jednolitému bloku, protože mezi řeckými regiony existují stále propastné rozdíly. Například HDP na hlavu regionu Attika, v němž se nachází i hlavní město Athény, dosahuje 120 % unijního průměru, zatímco Západní Řecko a Východní Makedonie dosahují pouze kolem 67 %.

„V mnoha ohledech se jedná o test a o to, jak si utvoříte svou budoucnost,“ řekl Hahn.

Kofinancování

I přesto, že míra spolufinancování řeckých projektů placených z evropských fondů je ze strany Evropské komise 95 % a řecký stát přispívá 5 % (v ČR míra kofinancování Bruselem nepřesáhne 85 %), dotáhnout některé velké projekty do konce se nedaří. Příkladem jsou například stavby silnic či dálnic.

Důvodem je fakt, že řecké banky se mnohdy zdráhají podobné investice podpořit a stát nemá prostředky, aby je financoval sám.

Jak poukazuje řecká redakce EurActivu, další problém spočívá v tom, že sama řecká vláda nemá jasnou představu, které projekty jsou potřebné a které lze na nějakou dobu odložit.