Fondy EU pomáhají oživovat kouzlo českých kostelů

Detail klanění tří králů. Figury betlému kostela sv. Václava ve Šluknově. Foto: Eva Habel.

Místní obyvatelé českých měst a vesnic se učí znovu objevovat zašlé krásy tuzemských středověkých církevních památek. S jejich historií se mohou seznámit přímo na svém mobilním telefonu prostřednictvím QR kódů z informačních tabulí, které se nacházejí v blízkosti staveb. Umožňují jim to i prostředky z evropských strukturálních fondů. Do mezinárodního projektu se zapojilo již šest severočeských kostelů.

Již šest českých kostelů z regionu Českého Švýcarska a Šluknovska se zapojilo do nadnárodního projektu oživení středověkých církevních památek v celkem osmi zemích Střední Evropy včetně České republiky, Slovenska, Maďarska či Německa. Projekt THETRIS má přispět k tomu, že se místní obyvatelé začnou více zajímat o lokální sakrální kulturní dědictví. 

„Cíl projektu je dlouhodobý a jeho úspěšnost se zřejmě projeví až v budoucnosti,“ řekla EurActivu Klára Mrkusová z nestátní neziskové organizace České Švýcarsko o.p.s., která se věnuje rozvoji a ochraně přírodních i kulturních hodnot stejnojmenného regionu. 

K tomu, aby lidé na české kostely nezapomněli a našli si do nich cestu nejen o vánočních či velikonočních svátcích, má sloužit i vznikající stezka, která je po památkách provede. Vybrané církevní stavby, mezi nimiž najdeme například Kostel svatého Václava ve Šluknově nebo Kostel Nejsvětější Trojice v Jiřetíně pod Jedlovou, budou postupně opatřeny QR kódy, aby si každý, kdo je navštíví, mohl na svém mobilním telefonu nebo tabletu přečíst o jejich historii. 

Vánoční betlémy a místní řezbáři 

„Na výběru jsme pracovali s historiky,“ zdůrazňuje Mrkusová s tím, že vybrat ty správné kostely nebyla v žádném případě procházka růžovým sadem.  

„Důležité pro nás bylo prezentovat kostely s vazbou na starší farnosti, které jsou zmiňované od 13. století a které nejsou tolik známé,“ dodala. Na stezce tak není možné narazit na známá místa, která jsou popsaná v každé turistické příručce či průvodci.  

Vybrané kostely totiž podle Mrkusové spojuje především dlouholetá tradice vystavování historických vánočních betlémů od místních řezbářů či hudební tradice. „Jedná se o kostely, v nichž působila barokní hudební bratrstva, nebo kde se dodnes konají koncerty původních německých skladatelů a kde se hrají skladby pro kostel určené,“ vysvětlila redakci. 

Dalším kritériem pro zařazení památky na stezku byla i existence unikátní křížové cesty včetně poutních kaplí. 

Lidé mají po informacích o kostelech hlad 

Příkladem takového úspěšného oživení církevní památky a jejího zapojení do komunitního života města je Loretánská kaple v Rumburku. Velkou zásluhu na tom má i Klára Mágrová, projektová manažerka z Římskokatolické farnosti-děkanství Rumburk, která se již několik let snaží získávat prostředky na restauraci a renovaci této hodnotné památky. Z tohoto důvodu v ní také pravidelně pořádá výstavy, koncerty, přednášky či oslavy tradičních církevních svátků, do nichž zapojuje místní hudebníky, řemeslníky, školy nebo historiky. 

„Ukazuje se, že o propagaci sakrálních staveb mají místní obyvatelé zájem. Mezi lidmi je po tomto typu informací hlad,“ řekla redakci. Česká společnost totiž podle ní stále dohání informační vakuum z období komunistické vlády. 

„V letech 1948-1989 se o sakrálních památkách mluvilo pouze minimálně a místní obyvatelé mají o historii těchto staveb ve svých obcích často jen mlhavou představu,“ nabízí vysvětlení vzrůstajícího zájmu. 

Regiony jsou samy proti sobě 

To, že podobné projekty podporují i prostředky z evropských fondů (v případě projektu THETRIS Evropský fond regionálního rozvoje), je podle Mágrové nezbytností. 

„Podpora z EU je velmi důležitá. Ve městech a obcích jsou zdroje na obnovu kulturních památek značně omezené a v posledních letech se příslušné kapitoly státních a krajských rozpočtů ještě snižují,“ řekla EurActivu.  

Regiony jsou ale takovým přístupem podle jejích slov samy proti sobě, protože příliv výletníků pro ně znamená i přísun financí. „Zvláště v pohraničním regionu České Švýcarsko tvoří sakrální objekty zpravidla ty nejhodnotnější památky na katastru obcí. Bez jejich obnovy ztrácí region jeden z důležitých prostředků, jímž lze přilákat návštěvníky a podpořit cestovní ruch,“ vysvětluje. 

Byrokracie a šibeniční termíny 

Potřebnost evropských finančních prostředků pro realizaci podobných projektů podtrhuje i již citovaná Klára Mrkusová z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, která má projekt THETRIS v Česku na starosti. 

I přesto ale poukazuje na některé nedostatky spojené s financováním z evropských fondů. Tím je podle ní v první řadě neustále přítomná byrokracie a složitá administrativa fondů. 

„Z dlouhodobější zkušenosti s realizacemi evropských projektů musím říct, že jejich administrativní náročnost je čím dál větší, protože s každým novým programem se neustále mění a zpřísňují podmínky proplácení dotací,“ řekla Mrkusová redakci.  

Značnou komplikaci pak podle ní představuje pro příjemce unijních dotací i současný zákon o veřejných zakázkách. „Podmínkami vynucené ´šibeniční termíny´ realizací se jen výjimečně mohou potkat s opravdovou kvalitou a profesionalitou,“ uzavírá.