Fondy EU by měly podle některých ekonomů přispívat i k potírání hospodářské krize

Zdroj: WikimediaCommons.org.

EU by od roku 2014 měla změnit způsob přerozdělování prostředků z evropských fondů a vedle podpory chudších regionů peníze směrovat i do oblastí, které byly hluboce zasaženy hospodářskou krizí. EurActivu to v rozhovoru sdělil ekonom Fabian Zuleeg z bruselského think-tanku European Policy Centre.

Kohezní politika EU, zjednodušeně řečeno „evropské fondy“, by se v budoucnosti neměla soustředit pouze na smazávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi jednotlivými regiony v EU, ale do jejího hledáčku by se měla ve zvýšené míře dostat i podpora rozvinutějších míst v Evropě. A to konkrétně ta, která v posledních letech naplno zasáhla hospodářská krize.

V rozhovoru pro EurActiv to uvedl hlavní ekonom nezávislého bruselského think-tanku European Policy Centre Fabian Zuleeg.

S něčím podobným na lednovém summitu přišel i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který členské země vyzval k tomu, aby začaly do praxe uvádět opatření na podporu  zaměstnanosti a hospodářského růstu. K tomu by jim měly pomoct prostředky, které nevyčerpané zůstanou ležet v unijní kase (EurActiv 31.1.2012).

„Došlo ke změně nálady a postoje, což je podle mého důsledek toho, že jsme si uvědomili, že tato krize je zcela fundamentální,“ vysvětluje důvody, proč se na evropské úrovni začínají objevovat úvahy o možné změně orientace kohezní politiky.

Nejnovější návrhy kohezní politiky a především pak před necelými dvěma lety zveřejněná hospodářská strategie Evropa 2020 prý ještě s něčím takovým nepočítala, protože vznikala v době „před krizí“, a soustředila se proto na jiné problémy – například pomalý hospodářský růst.

Nyní je prý ale situace zcela jiná. Mezi státy, které krizi na vlastní kůži pocítily nejvíce, nepatří největší příjemci prostředků unijních fondů, tedy především novější členské země, ale spíše středně rozvinuté státy eurozóny, jako je Španělsko, Itálie nebo Irsko, které jsou členy EU delší dobu, připomíná Zuleeg.

Na druhou stranu by ale bylo mylné se domnívat, že chudší země o prostředky přijdou. A to dokonce i přesto, že některé z nich podle Zuleega v určitých oblastech již podporu ze strany EU nepotřebují.

Ekonom je přesvědčen o tom, že unijní instituce by měly být pouze „flexibilnější v přerozdělování peněz, které nestihnou členské státy vyčerpat“.

„Pokud se něco takového podaří prosadit, myslím si, že půjde o velmi podstatnou změnu, protože to zcela jistě změní způsob, jakým fondy v současné době fungují,“ řekl Zuleeg.

A kde tedy prostředky na potírání krize vzít? Podle Zuleega jediná cesta, jak ony peníze získat, aniž by to více pocítily chudší země, vede přes rozpočet na společnou zemědělskou politiku (SZP). K tomu ale bude zapotřebí hlubší strukturální reforma a silná politická vůle, dodává. 

Celý rozhovor si v angličtině můžete přečíst zde.