Evropské fondy podpořily v ČR řadu projektů, které by jinak nevznikly

zdroj: ShutterStock.

Jedním z největších přínosů evropských strukturálních fondů v České republice je to, že v zemi byly realizovány projekty, k nimž by se bez spolufinancování z EU třeba vůbec nepřistoupilo. Poukazuje na to studie, kterou si v nedávné době nechalo zpracovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

Potenciál evropských fondů je obrovský. I přesto, že jej Česká republika nezvládá plně využívat, prostředky z kohezní politiky mají významný makroekonomický dopad na ekonomiku. Na to se snaží poukázat i nedávná studie, kterou si od společnosti EEIP nechal zpracovat rezort pro místní rozvoj. 

Česká republika od svého vstupu do EU do současnosti, tedy v průběhu desetiletí, vyčerpala přes 600 miliard korun – 62,03 miliard ve zkráceném období 2004-2006 a přibližně 585 miliard korun v období 2007-2013.

„Kohezní politika může působit jako nástroj ke zmírnění ekonomické krize.“

Investice si promítly nejen do hrubého domácího produktu, ale i do zaměstnanosti a dalších makroekonomických ukazatelů.

Jak poukazuje zmíněná studie, jako jeden z velkých přínosů se ukázal fakt, že díky prostředkům z evropských fondů se mnohdy podařilo realizovat projekty, které by za běžných okolností zůstaly bez podpory.

Nástroj pro zmírnění krize? 

To se podle studie podařilo zejména v období hospodářské krize, která zasáhla nejen Českou republiku, ale i celou Evropu. „Kohezní politika tak může působit jako nástroj ke zmírnění ekonomické krize,“ píše se v textu. 

Autoři studie připomínají, že hospodářská krize mívá i negativní vliv na možné přínosy strukturálních fondů EU, a to kvůli požadavku na spolufinancování projektu žádajících subjektů.

„Nevyčerpání strukturálních fondů tak ochuzuje Českou republiku o možnost realizovat projekty s vysokým multiplikativním efektem, kde je potřeba jen menší část investice pokrýt z vlastních zdrojů,“ uvádějí autoři studie.

Tento efekt je u evropských fondů jeden z nejdůležitějších. Pokud zůstaneme u příkladu dopravy, tak díky evropským penězům vyroste dopravní stavba, která má přínos sama o sobě. Za další, její výstavba a provoz zvyšuje poptávku po určitém typu zboží a služeb a má rovněž vyšší nároky na dostupnost pracovní síly. 

„Plus po ukončení realizace stavby přichází fáze jejího užití, která přináší řadu dalších pozitivních synergetických efektů,“ uvádí text. Příkladem může být zlevnění nákladů na transport zboží, růst obchodu, zlevnění zboží pro spotřebitele či třeba vyšší flexibilita pracovního trhu kvůli usnadnění dojíždění za prací.

Přínosy v jednotlivých oblastech (ekonomické, environmentální a sociální) najdete ve studii po kliknutí na tento odkaz.

Autor: Lucie Bednárová