Evropský účetní dvůr kritizuje hodnocení Komise o využívání SF v letech 1994 – 1999

Evropský účetní dvůr včera zveřejnil zvláštní zprávu o následném hodnocení Evropské komise o využívání strukturálních fondů (SF) v rámci cílů 1 a 3 v programovacím období 1994 – 1999.

Souvislosti:

Evropský účetní dvůr provedl audit následného hodnocení (hodnocení ex-post) Evropské komise, která byla uskutečněna u opatření financovaných ze strukturálních fondů v rámci cílů 1 a 3 v programovacím období 1994 – 1999. Přezkum byl proveden pouze u těch opatření, na které bylo vyčleněno více než 245 miliard eur.

Hlavním cílem auditu „bylo přezkoumat, zda po ukončení následných hodnocení byla Komise schopna porovnat účinky opatření se stanovenými cíli a zda výsledky a doporučení pomohly při revizi programů po roce 2000“.

Hodnocení využívání prostředků ze strukturálních fondů se provádějí na různých úrovních a v určitých fázích programovacího cyklu. Existují tři hlavní hodnocení:

  • předběžné hodnocení nebo-li hodnocení ex-ante – dochází k němu ještě před samotnou realizací opatření, cílem je zlepšit jeho koncepci a efektivitu nákladů na jeho realizaci

  • průběžné hodnocení – uskutečňuje se v průběhu realizace opatření, cílem je zlepšit řízení realizovaného opatření

  • následné hodnocení nebo-li hodnocení ex-post – provádí se po ukončení realizace opatření, cílem je analyzovat výsledky jeho realizace s původními cíli. Důležitost tohoto hodnocení spočívá ve využití poznatků pro další programovací období a nastavení efektivního rámce pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů

Evropský účetní dvůr si pro audit vybral dva cíle z celkových sedmi (cíl 5 byl rozdělen na cíl 5a a cíl 5b). Zkoumán byl cíl 1, který se zaměřoval na rozvoj zaostalých regionů, jejichž HDP bylo nižší než 75% průměru EU, a cíl 3 věnující se boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti (nezaměstnanost delší než dvanáct měsíců).

Témata:

Evropský účetní dvůr zjistil, že následná hodnocení Evropské komise měla řadu chyb a dochází k závěru, že „Komise nemohla plně využít zkušeností z programů z let 1994 – 1999“. Na druhé straně podotýká, že uskutečněná hodnocení byla důležitým materiálem o fungování a řízení opatření, která byla financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu.

Hlavní nedostatky:

  • hodnocení založeno na neúplných a nespolehlivých informacích

  • závěry hodnocení nedostatečně doloženy

  • nesrovnalosti v podkladových materiálech

  • nedostatečná spolehlivost posouzení účelnosti výdajů (např. z důvodů omezených informací o výstupech a výsledcích, které Komisi předložily členské země)

  • neúplné srovnání jednotkových nákladů projektů financovaných ze strukturálních fondů

  • nevhodnost použitého makroekonomického modelu HERMIN, na kterém bylo hodnocení ex-post založeno

Účetní dvůr kritizuje, že model HERMIN se zaměřuje především na výrobní sektor, přestože v ekonomikách zkoumaných regionů hraje stále větší roli sektor služeb. Model dále využívá roční údaje od roku 1980. Podle analytiků Evropského účetní dvora dynamika změn v regionech může „značně omezit přijatou koncepci makroekonomického modelu“. Jako další problém u tohoto modelu vidí používání proměnných. Místo výdajů uskutečněných model HERMIN používá výdaje plánované.

Doporučení:

  • zajistit, aby dostupné údaje a alokované zdroje byly v souladu se stanovenými cíli, které by měly být realistické

  • věnovat velkou pozornost použitým technikám pro měření ekonomického dopadu strukturálních fondů

  • zohlednit vazby na jiné studie zabývající se hodnocením strukturálních fondů

  • součástí následných hodnocení by měly být také záležitosti týkající se příspěvků soukromého sektoru, posuzování nákladů projektu, projektových žádostí a schvalování projektů, interní hodnocení orgánů na národní a regionální úrovni

  • zlepšení hodnotícího procesu ve spolupráci s výzkumnými ústavy a univerzitami