Europoslanci chtějí, aby regiony více investovaly do výzkumu

zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

Evropský parlament bude zřejmě požadovat, aby členské země EU v příštím programovém období (2014-2020) investovaly do výzkumné infrastruktury třetinu peněz z rozpočtu kohezní politiky. Pokud by k tomu došlo, navýšil by se tím celkový rozpočet Unie na vědu a výzkum.

Evropský parlament se kvůli dotacím na výzkum do Evropské komise opřel už jednou, a to v souvislosti s připravovaným víceletým rozpočtem EU na roky 2014-2020. Podle návrhu Komise by na nový komunitární program pro vědu a výzkum Horizont 2020 mělo být v rozpočtu vyčleněno 80 miliard euro. Poslanci ale požadují navýšení rozpočtu na 100 miliard.

Program Horizont 2020 (jehož název mimochodem vymyslela Češka) má v novém rozpočtu nahradit stávající 7. rámcový program pro vědu a výzkum. Evropská komise do něj navrhuje začlenit i další programy. Horizont 2020 by tak měl podpořit i projekty, které Brusel v současném období financuje z rámcového programu Konkurenceschopnost a inovace a prostřednictvím Evropského technologického institutu (EIT).

Požadavky europoslanců na navýšení peněz na vědu a výzkum zřejmě u rámcového programu pro vědu a výzkum nekončí. Ve zprávě, o níž má Parlament hlasovat v druhé půli listopadu, hodlají poslanci prosazovat poměrně radikální opatření. Státy by podle nich měly z prostředků kohezní politiky (které jsou tradičně směřovány do zemí, které hospodářsky zaostávají za evropským průměrem) dát třetinu peněz na investice do výzkumné infrastruktury.

To, že by se z prostředků kohezní politiky měla financovat podpora vědy a výzkumu, není žádnou novinkou – státy tuto možnost mají už dnes. O rozdělení prostředků na různé priority si však dosud každý stát rozhodoval sám, a každý si tak mohl vybrat, jak velkou část peněz pošle na podporu výzkumu a jak velkou například na dobudování dopravní infrastruktury.

Poslankyně chce státy motivovat

Portugalská europoslankyně Marie da Graça Carvalho (EPP) ale nyní ve zprávě argumentuje možnými synergiemi mezi rámcovým programem Horizont 2020 a kohezní politikou a přichází s radikálním návrhem, jak členské státy motivovat k tomu, aby z kohezních fondů daly větší část právě vědu a výzkum. Státy, které by větší díl peněz vyhradily právě na výzkum, by si podle poslankyně mohly zajistit snazší přístup k dotacím z programu Horizont 2020.

Zatímco Horizont 2020 je programem, který je financován přímo z rozpočtu EU a projektové týmy v něm o podporu z unijních peněz soutěží s týmy z jiných členských zemí, prostředky z kohezní politiky si každý stát spravuje sám a v programech na podporu vědy a výzkumu se o dotace ucházejí výhradně národní projekty.

Přestože zpráva portugalské poslankyně je zatím pouhou výzvou, do budoucna se může vše změnit, neboť o Marii da Graça Carvalho se mluví jako o příští parlamentní zpravodajce k připravovanému návrhu k programu Horizont 2020. V takovém případě se její návrh může snadno stát součástí oficiální reakce Parlamentu na návrh Komise.

Znevýhodnění pro méně vyspělé?

Návrhy bývalé portugalské ministryně pro vědu už každopádně u některých poslanců (jedná se zejména o europoslance z nových členských zemí a socialisty) vyvolaly nesouhlas. Za jejím návrhem vidí pokus, jak přispět k zachování současného stavu, kdy prostředky z rámcového programu čerpají především staré členské země, které se mohou opřít o svou modernizovanější výzkumnou infrastrukturu.

Namítají rovněž, že tímto způsobem by EU vzala méně vyspělým státům možnost rozhodovat o způsobu využití třetiny prostředků z fondů kohezní politiky. Pro řadu států včetně České republiky přitom zůstávají jednou z klíčových priorit investice do rozvoje základní infrastruktury (dopravní, energetické nebo telekomunikační) (EurActiv 21.6.2011).

Poslanci se dále obávají, že chudší státy by takto Unie nutila k investicím do výzkumné infrastruktury a ty, které by neinvestovaly, by ztratily způsobilost pro čerpání z programu Horizont 2020. Pokud by k tomu došlo, EU by podle nich „obětovala kohezi ve prospěch excelence“.

Poslankyně a bývalá ministryně, která měla v Portugalsku na starosti čerpání evropských fondů na výzkum a vývoj ale v rozhovoru s EurActivem odmítla, že by něco takového hrozilo. To, že by návrh ohrožoval způsobilost země čerpat prostředky z obou typů programů je podle ní vyloučené.