EU potřebuje silnou a dobře financovanou regionální politiku, shodli se europoslanci

Zdroj: Evropský parlament.

Strukturální politika EU by si měla ještě více všímat rozdílů mezi jednotlivými regiony EU – to však nepůjde, pokud nebude mít k dispozici odpovídající finance, shodli se na svém včerejším (7. října) zasedání ve Štrasburku europoslanci.

„Silná a dobře financovaná regionální politika EU je podmínkou, bez níž nelze dosáhnout sociální, ekonomické a teritoriální koheze,“ uvedli europoslanci v jedné ze dvou rezolucí, které včera v rámci diskuse o budoucnosti kohezní politiky EU přijali. 

první z nich se zároveň vyslovili proto, aby posílená regionální politika hrála v budoucnosti ještě větší roli při smazávání rozdílů mezi jednotlivými regiony v EU. 

„(Regionální politika) musí brát ohled na realitu, se kterou se po skončení krize setkáváme na regionální úrovni,“ nechala se slyšet bývalá eurokomisařka pro regionální politiku a nynější europoslankyně za Evropskou lidovou stranu (EPP) a předsedkyně parlamentního Výboru pro regionální politiku Danuta Hübner.  

Podle ní by budoucí regionální politika měla být politikou, která bude prospěšná všem. Zároveň však bude platit, že z ní odejde větší množství prostředků do regionů, které to budou více potřebovat. 

Hübner je přesvědčena, že jedině taková politika bude „brát v potaz realitu, zaměřovat se na cíle hospodářské strategie Evropa 2020, investovat do inovací, účinně využívat přírodní zdroje a vytvářet udržitelná pracovní místa a infrastrukturu.“ 

HDP jako základní měřítko a větší orientace na výsledky 

Poslanci v rezoluci také uvedli, že hrubý domácí produkt (HDP) by měl i nadále zůstat hlavním měřítkem, podle něhož by se posuzovala způsobilost regionů pro získání podpory z fondů EU. Na druhou stranu se ale europoslanci nebrání tomu, aby se začala používat i další dodatečná kritéria. 

Budoucí kohezní politika EU by měla být podle nich vůči občanům vstřícnější a měla by se více orientovat na výsledky. V její pozornosti by měla mnohem více než nyní stát města. Ta by podle europarlamentu měla mít mnohem snazší přístup k financím EU. 

Unie potřebuje sociální tvář 

Jak již bylo uvedeno v úvodu článku, Evropský parlament na svém zasedání přijal rezoluce dvě. O první již byla řeč, nyní se tedy podívejme na tu druhou

Eurposlanci se v ní tentokrát věnovali budoucnosti Evropského sociálního fondu (ESF), který představuje jeden ze tří hlavních fondů EU (zbývající dva jsou Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti). V poslední době se na unijní úrovni naplno rozproudila diskuse o tom, zda ESF z budoucí regionální politiky vyčlenit či nikoliv. 

Zemím, zejména novým členským státům EU (mezi nimi i Česká republika), které v současnosti patří mezi největší příjemce dotací z evropských fondů, se ale tato myšlenka příliš nezamlouvá (více informací např. EurActiv 24.8.2010). 

Eurposlanci argumentují, že ESF, z něhož proudí finance např. na podporu zaměstnanosti či sociální začleňování osob na trhu práce, musí být do budoucnosti ještě více posílen a hrát ústřední roli při implementaci strategie Evropské komise Evropa 2020.  

„Evropa potřebuje sociální tvář a ESF nám k tomu dává příležitost,“ shrnula většiny názor poslanců europoslankyně Pascale Gruny z EPP.