Diskuse o rozpočtu kohezní politiky v EU neutichá

zdroj: WikimediaCommons.org.

Poté, co Evropská komise zveřejnila návrh příštího sedmiletého rozpočtu (2013-2020), unijní instituce, národní vlády a regionální samosprávy se i nadále snaží, aby získaly co největší kontrolu nad budoucím přerozdělováním peněz z evropských fondů.

Evropská komise na konci minulého měsíce představila dlouho očekávaný návrh sedmiletého rozpočtu, v němž počítá s jeho navýšením na 1.025 miliard eur, což je o 4,8 % více než v nynějším sedmiletém rozpočtovém období (více EurActiv 30.6.2011).

Ještě před zveřejněním dokumentu některé členské státy, zejména ty, které se řadí mezi tzv. čisté příjemce z rozpočtu (především ze střední a východní Evropy), dávaly najevo své obavy z toho, že dojde ke krácení objemu příspěvků na společné politiky jako je zemědělská a kohezní politika.

Například náměstek českého ministra pro místní rozvoj Daniel Braun ale krátce po zveřejnění dokumentu konstatoval, že návrh vypadá mnohem lépe, než se původně očekávalo.

Na kohezní politiku bude tak v dalším sedmiletém období vyčleněno 376 miliard eur, což představuje 35 % celkového rozpočtu.

Ivan Korčok, velvyslanec Slovenska při EU, slovenské tiskové agentuře TASR sdělil, že jeho země na kohezní politiku pohlíží jako na hlavní motor budoucího hospodářského růstu.

„Chceme zdůraznit, že finanční prostředky, o něž žádáme, nejsou určeny pouze na zkvalitnění naší infrastruktury, ale je to hlavně příspěvek k našemu hospodářskému růstu, z něhož těží i celý vnitřní trh,“ uvedl.

Na seznam je zatím brzy

Otázkou ale zůstává, jak se do financování chudších evropských regionů promítne i další návrh z dílny Evropské komise, který počítá se zřízením třetí, přechodné, kategorie regionů (v současném období se regiony dělí v závislosti na HDP do dvou kategorií – více viz Links Dossier).

Nová kategorie by totiž zahrnovala regiony, které jsou sice z hlediska vyspělosti pod průměrem EU, ale ne natolik, aby se vešly do skupiny konvergenčních regionů. Spadaly by sem tedy ty regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje v rozmezí 75-90 % průměru EU.

Podle statistik EU, do nichž měl EurActiv možnost nahlédnout, by se tato kategorie týkala zhruba 50 regionů. Nicméně podle Tona Van Lieropa, tiskového mluvčího eurokomisaře pro regionálního politiku Hahna, je zatím „příliš brzy“ spekulovat na konečným seznamem těchto regionů.

Regiony vs. vlády

Rozpočtový návrh Komise si obecně získal široké sympatie Výboru regionů. Jeho předsedkyně Mercedes Bresso doufá, že se podaří zajistit, aby „další jednání, zejména v Radě ministrů, neměla za následek špatné vyložení návrhu nebo jeho úplné rozmělnění“.

Určité obavy v tomto ohledu totiž vyvolává navržený infrastrukturní fond, který by měl vzniknout jako doplnění již existujících evropských fondů a jeho úkolem by bylo financovat rozvoj infrastruktury evropského významu, a to jak v oblasti dopravy, tak v oblasti energetických a komunikačních sítí. Na nový fond hodlá Komise vyhradit 40 miliard eur.

„Na úkor nejchudších“

S jeho vznikem ale nesouhlasí někteří zástupci regionálních samospráv, kteří se obávají, že jim fond vezme právo rozhodovat o využívání peněz na rozvoj infrastruktury (EurActiv 28.6.2011).

Podle europoslance a bývalého předsedy Svazu měst a obcí Oldřicha Vlasáka (ODS, ECR) je zřízení infrastrukturního fondu, z něhož by prostředky putovaly na předem schválené prioritní projekty v rámci tzv. transevropských sítí, problematické z toho důvodu, že mnoho projektů, které se soustředí na dostavbu a modernizaci infrastruktury, jsou financovány již z existujícího fondu soudržnosti.

„Co však považuji za zcela nepřijatelné, je to, že Evropská komise navrhuje alokaci do tohoto fondu na úkor těch nejchudších. To je zjevná snaha bohatších západoevropských zemí získat co nejvíce vybraných peněz pro sebe,“ sdělil Vlasák EurActivu.

„Když se totiž podíváte na mapu tzv. TEN-T sítí, tj. sítí panevropských silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest, do kterých by se mělo z nového fondu investovat, zjistíte, že jsou hlavně na západ od našich hranic,“ argumentoval.

Investice do infrastrukturních projektů

Investice do velkých infrastrukturních projektů jsou ale podle Bruselu zejména v období nelehké hospodářské situace důležité.

„Neustále povzbuzujeme členské státy, aby nerušily velké infrastrukturní projekty, protože přinášejí práci a představují dlouhodobé investice. Je ale samozřejmě na národních vládách, aby rozhodly, jak naloží s penězi z evropských fondů,“ řekl novinářům minulý týden eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.

Evropská komise se podle všeho chystá změnit kritéria pro regionální financování tak, aby bylo možné podporovat i velké přeshraniční infrastrukturní projekty v oblasti dopravy.

„Počítáme s centralizovaným financováním (ze strany EU) dopravy. Ale největší část podpory bude muset přijít od národních vlád a ze soukromého sektoru,“ řekl také Kallas a dodal, že podrobnosti budou známy během příštích 18 měsíců.