ČR se snaží zrychlit čerpání z fondů EU, není ale pozdě?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

České republice hrozí kvůli pomalému čerpání evropských prostředků v letošním roce ztráta ve výši několika miliard korun. Ministerstvo pro místní rozvoj se proto snaží přijmout opatření, která by toto riziko co nejvíce snížila. Nepřichází ale příliš pozdě?

„Čerpání evropských prostředků není uspokojivé,“ přiznal na začátku týdne ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl. Podle informací rezortu v letošním roce hrozí zemi ztráta až 30 miliard korun. Konečná bilance na konci programového období 2007-2013 však může být mnohem horší. Česká republika totiž patří mezi nejpomaleji čerpající státy v Evropě, když za sebou zanechává pouze země, jako je třeba Rumunsko či Bulharsko.  

I z tohoto důvodu se rezort pro místní rozvoj rozhodl přistoupit k sérii opatření, která by měla zabránit nejhoršímu. Otázkou ale zůstává, zda zamýšlené kroky nepřichází příliš pozdě. 

Snížení ztráty? 

Podle aktuálních dat MMR bylo v Česku schváleno téměř 45 tisíce projektů za téměř 695 miliard korun. Příjemcům bylo vyplaceno 57,4 % alokace, avšak z Evropské komise přišlo pouze 34,7 % prostředků. 

„To je velmi málo,“ uvedl ministr Lukl a dodal, že jeho rezort zavedl u řady problematických operačních programů krizové řízení a zároveň připravuje sérii kroků, které mají případné ztráty minimalizovat.  

Mezi ně patří například přesuny nevyčerpaných prostředků z méně úspěšných operačních programů do programů, kterým se v čerpání daří o poznání lépe. „V tuto chvíli navrhujeme převod z OP Technická pomoc do ROP Moravskoslezsko a OP Praha-Konkurenceschopnost, z OP Životní prostředí do OP Doprava,“ uvedl ministr (více o plánovaných přesunech EurActiv 12.4.2013 a EurActiv 10.9.2013). 

Ministerstvo sáhlo i po tzv. vnitřních realokacích, tedy třeba mezi prioritními osami uvnitř jednotlivých operačních programů. „Tyto finanční prostředky by mohly být směřovány například do oblasti zateplení,“ vysvětlil ministr Lukl. 

Pomoct by podle MMR mělo i převzetí části delegovaných činností z ministerstev vnitra a kultury zpět na rezort pro místní rozvoj, předložení tzv. velkých projektů (s celkovým rozpočtem nad 50 milionů eur) v Integrovaném operačním programu nebo snaha o rozvolnění pravidla n+2 na n+3. 

Získáme rok navíc 

Právě od posledního zmíněného opatření si mnozí slibují nejvíce. „Získáme tak rok navíc na vyčerpání prostředků, což je doba, která by podle mého České republice stačila,“ řekl v připravovaném rozhovoru pro EurActiv český europoslanec (ODS; ECR) a místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který za celou iniciativou v europarlamentu stojí (EurActiv 5.9.2013).  

Příslušné nařízení, které se věnuje zemím s obtížemi čerpat evropské dotace, nyní  projednávají europoslanci a vyjádřit by se k němu měla i Evropská komise a členské státy. Zda se změnu v pravidle podaří vyjednat, je ale stále ve hvězdách. Proti ní se staví zejména čistí plátci do unijního rozpočtu a podle Vlasáka z ní není nadšená ani Komise.  

Postoj členských států, které do rozpočtu více odvádějí, než z něj získávají, je ale do určité míry logická, říká europoslanec. „Pokud by k rozvolnění pravidla nedošlo, prostředky se nevyčerpají a tyto státy nebudou muset odvádět do rozpočtu EU tolik, co platí nyní,“ vysvětlil redakci. 

Nemohlo to proběhnout dříve? 

Pokus o rozvolnění pravidla ale oceňuje například Jiří Kvíz, Team Leader v poradenské a konzultační společnosti eNovation, která se specializuje na strukturální fondy EU. „Domnívám se, že navrhovaná opatření zvýší šance na vyčerpání prostředků, které byly pro Českou republiku alokovány pro období 2007–2013. Změna pravidla n+2 na n+3 je proto rozumným krokem,“ řekl EurActivu. 

Za stejně důležité pak považuje i rozhodnutí přesunout nevyčerpané prostředky do úspěšnějších operačních programů. Zda se ale předpovídanou ztrátu podaří skutečné zmírnit, bude podle něj ve skutečnosti záležet na struktuře realokací. 

„Je navíc také otázkou, zda takový krok nemohl být učiněn o několik měsíců dříve,“ podotkl. 

Podobně to vidí i Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Po bitvě je každý generál. Projevuje se ale to, že opět doplácíme na českou komplikovanost. Jsme mistři ve složitých procedurách a řešeních. Nadáváme sice na byrokracii EU, ale současně schválíme tak komplikovaný systém distribuce evropských peněz, že se v něm nevyznají ani ti, co ho tvořili,“ uvedl. 

V situaci, v jaké se aktuálně nachází Česká republika, je ale podle něj potřeba podpořit každou aktivitu, která směruje ke snížení celkové ztráty, včetně rozvolnění pravidla n+2 nebo realokace ve prospěch dopravní infrastruktury. 

„Není to sice nejčistší řešení, ale v dané chvíli lepší, než o zdroje přijít úplně,“ dodal.