ČR požádá o povodňovou pomoc do zítra, Slovensko se možnosti vzdalo

zdroj: WikimediaCommons.org; zdroj: Juandev

Aby získala Česká republika od evropských států peníze sloužící na napravování škod, které jí vznikly kvůli červnovým povodním, musí zaslat žádost Evropské komisi s vyčíslením svých ztrát již do konce tohoto týdne. Žádost již v minulosti zaslalo Německo a Rakousko, naopak Slovensko tuto pomoc využít neplánuje. Evropská komise navíc připravila reformu Fondu solidarity EU, ze kterého prostředky do postižených zemí poputují, díky níž by měl příště celý proces probíhat rychleji.

„Termín na podání žádosti je 11. srpna, což připadá na neděli. Žádost České republiky tak bude odeslána nejpozději tento pátek 9. srpna,“ uvedl pro ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek.

Jak vysokou částku v žádosti uvede, ministerstvo nesdělilo. Bývalý premiér Petr Nečas se před nedávnem vyjádřil, že by výše škod měla dosáhnout „několika miliard korun“. V takovém případě by Česká republika měla získat pomoc ve výši 6 % vyčíslených škod (EurActiv 4.6.2013).

O pomoc včera požádala také další země postižená červnovými povodněmi – Rakousko. Podle tiskové agentury APA vyčíslila Vídeň škody na 866 milionů eur. Jak uvedla mluvčí komisaře pro regionální politiku Johannese Hahna Shrin Wheelerová, Rakousko tak může počítat s pomocí ve výši 21,6 milionů eur.

Okolo 350 milionů eur očekává také Německo, které poslalo žádost již na konci července. Do konce tohoto týdne by se k těmto zemím mělo připojit ještě Maďarsko. Naopak Slovensko se podle agentury APA v minulosti vyjádřilo, že o peníze z Fondu solidarity v tomto případě žádat nebude.

Fond solidarity v novém kabátu

Fond solidarity funguje mimo rozpočet EU, peníze pro postižené státy putují přímo od jednotlivých členských zemí. Z tohoto důvodu se proto v minulosti stávalo, že se čekání na pomoc protáhlo. Evropská komise se proto na konci minulého měsíce rozhodla představit návrh reformy tohoto fondu.  

„Musíme lépe reagovat v situacích, kdy státy potřebují pomoc při obnově a zotavení se po katastrofách. Návrh Evropské komise je jasným vyjádřením solidarity a snahy pomoci evropským regionům nebo státům v době, kdy to nejvíce potřebují,“ komentoval návrh eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Dodal, že změny, na kterých se Komise dohodla, způsob fungování Fondu solidarity urychlí, zpřehlední a zjednoduší jeho používání.

Důležitou změnou by mělo být zavedení možnosti vyplácení záloh. Ty by mohly dosahovat až 10 % předpokládané výše finanční pomoci s maximálním limitem 30 milionů eur. Dále by měla být ujasněna pravidla týkající se způsobilosti pro pomoc v případě regionálních katastrof zavedením jednotného prahu výše škod na úrovni 1,5 % regionálního hrubého domácího produktu.

Komise chce také upřesnit rozsah působnosti Fondu solidarity tím, že bude omezen na přírodní katastrofy a rozšířen o sucha a také katastrofy způsobené lidskou činností, které jsou přímým důsledkem přírodní události. Příkladem tohoto takzvaného kaskádového efektu byly například události v japonské Fukušimě.

Návrh úpravy nařízení bude nyní předložen Evropskému parlamentu a členským státům. Komise věří, že novela by mohla být zavedena ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok v květnu.

Fond solidarity EU byl založen v roce 2002 v reakci na ničivé povodně ve střední Evropě. Od té doby byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha, částkou přesahující 3,2 miliard eur. Česká republika jej využila celkem třikrát, a to na odstranění škod po povodních v roce 2002 a v květnu a srpnu 2010. Celková výše pomoci dosáhla 145 milionů eur.