Český venkov chce nasměrovat fondy EU hlavně do infrastruktury

zdroj: CreativeCommons.org; autor: Podzemnik.

Prostředky z evropských fondů by měly být v příštím programovém období (2014-2020) investovány především do rozvoje dopravní infrastruktury, tedy na zlepšení pozemní komunikace a dopravní dostupnosti obcí. Kromě toho je také podle starostů a starostek českých obcí důležité podporovat zdravé životního prostředí a fungující místní ekonomiku.

Na území České republiky se v polovině roku 2010 nacházelo více než 6 tisíc obcí a vojenských újezdů. I přesto, že ve srovnání s Evropou, kde napočítáme více než 90 tisíc obcí a měst (z toho se téměř 80 % vyskytuje pouze v pětici států, tj. ve Francii, Německu, Španělsku, Itálii a Česku), žije v českých obcích nejnižší průměrný počet obyvatel, jejich význam neupadá.

Dnes už totiž zdaleka neplatí trend z konce posledního tisíciletí, který se vyznačoval přesunem obyvatelstva z venkova do větších okolních měst. „Český venkov rozhodně neumírá a o svou budoucnost nepřichází,“ píše se v nedávno zveřejněné analýze potřeb českých obcí po roce 2013 s názvem Budoucnost venkova v České republice, kterou zpracoval Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR).  

Na venkov se totiž zejména v poslední době uchylují lidé, kteří jsou městským životem a jeho rychlým tempem unaveni, touží po klidu a blízkosti přírody a nevadí jim dojíždět například za prací či vzděláním. Zároveň roste zájem o nákup lokálních výrobků a místní zemědělské produkce. Český venkov je také stále oblíbenějším cílem turistických výprav a stále větší počet lidí si oblibuje chataření a chalupaření. 

Důležitým zdrojem finančních prostředků jsou tak především evropské strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond. Rozvoj venkova zároveň spadá do společné zemědělské politiky. 

„V současné době je jakákoliv rozvojová činnost malých obcí závislá především na dotacích z evropských fondů,“ uvedl na nedávné konferenci věnované prezentaci analýzy Josef Bezdíček, předseda Komory obcí Svazu. „Pokud obec dotaci nezíská, je pravděpodobné, že se rozvoj vůbec neuskuteční,“ dodal. 

Problémem jsou pozemní komunikace, ale třeba i rychlý územní rozvoj 

Mezi hlavní zdroje obživy venkovského obyvatelstva už dávno nepatří pouze zemědělská činnost, protože stále více jeho obyvatel za každodenní prací dojíždí do okolních měst. Zároveň roste význam cestovního ruchu a spoustu lidí na venkově tráví víkendy a dovolenou. 

Více než třetina (38 %) obcí, které pro potřeby analytického dokumentu vyplňovala dotazník, uvedla, že nejpalčivější problém, s nímž se potýká, jsou právě pozemní komunikace a dopravní dostupnost. „Infrastrukturní opatření má vliv na všeobecné zlepšení kvality území a působí spolehlivěji a trvaleji,“ uvedl Bezdíček. 

Velkým problémem je i stav životního prostředí, kdy se velká část českých obcí musí dennodenně potýkat s černými skládkami, nebezpečným odpadem či nadměrným hlukem. Specifickým problémem venkova jsou zejména čističky odpadních vod a kanalizace. 

Dotazníkové šetření odhalilo, že české obce se musí vyrovnávat s tím, že v důsledku migrace z měst nabírají na velikosti. Příkladem je Středočeský kraj. 

„Rozvoj obyvatel zaznamenal Středočeský kraj nejprve v bezprostředním okolí Prahy, postupně i ve velmi širokém, avšak stále dopravně dobře dostupném okolí,“ píše se v dokumentu. Podobný, i když o něco méně intenzivní proces, lze zaznamenat také v okolí ostatních krajských měst nebo dalších velkých měst. 

Obce pálí nezaměstnanost 

České obce trápí rovněž nedostatečně fungující místní ekonomika, především pak míra nezaměstnanosti, která se od roku 2003 na venkově pohybuje nad celorepublikovým průměrem. Obtížně shánějí práci především osoby starší 55 let. 

I přesto, že je za tradiční sektor podnikání považováno zemědělství, objem zemědělské produkce dlouhodobě klesá. Naopak velký potenciál skrývá již několikrát zmiňovaný cestovní ruch. 

„Oprava původních sídel a jejich rekreační využití pro venkovskou turistiku je v současnosti nezbytnou součástí úspěšné venkovské politiky a dobrou nepřímou podporou místních zemědělců a odbytu jejich lokální produkce,“ tvrdí se v analýze. 

Hlavně tvrdé projekty

Zatímco Česko má ve svých prioritách, na které by chtělo v příštím programovém období (2014-2020) vynakládat prostředky z evropských fondů, jasno, na soustavě konkrétních operačních programů se zatím pracuje (více EurActiv 1.9.2011). 

Jak podotkl Dan Jiránek, předseda SMO ČR, většina potřeb obcí (s výjimkou rozvoje sportu), do národních rozvojových priorit spadá. To samé se ale nedá říct o prioritách, které si pro příští „sedmiletku“ vytyčila Evropská komise. Ta chce podporu z evropských fondů provázat i se strategií Evropa 2020 (z ní vychází základní soubor jedenácti tématických priorit – více EurActiv 11.10.2011). 

„Priority EU se úplně nesetkávají s prioritami českých měst a obcí,“ uvedl Jiránek. Jedná se především o podporu vědy a výzkumu, zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím či využití obnovitelných zdrojů energie. 

Obce by se totiž po roce 2013 chtěly za pomoci evropských peněz soustředit především na tvrdé, infrastrukturní projekty. Prioritou jsou nejen projekty v dopravní oblasti, které se budou věnovat správě obecních komunikací, úpravám veřejného prostranství a chodníků, ale i infrastrukturním projektům v oblasti životního prostředí, tj. infrastruktura odpadních vod a jejich čištění, zateplování veřejných budov a částečně rovněž zásobování pitnou vodou. 

Jak uvádí text analýzy, „jde o priority, které jsou v současných evropských dokumentech často zmiňovány v souvislosti se snižováním energetické náročnosti (technologicky vyspělé systémy veřejné dopravy, energeticky méně náročné veřejné budovy a jejich provoz) a ekologicky méně škodlivé veřejné investice a služby (jde o celou oblastní vodního a odpadového hospodářství a snižování produkce C02)“. 

Obce by rovněž rády v příštím programovém období investovaly do projektů, které budou posilovat jejich roli krajinotvůrce, tj. do regenerace vodních toků, výstavby protipovodňových opatření, revitalizace krajiny, výsadby zeleně apod. 

Podle Josefa Bezdíčka budou postupem času důležité i veřejné služby, které úzce souvisí se změnou struktury venkovské populace. „V budoucnu na důležitosti získají i veřejné služby,“ uvedl.  

Kvůli stárnutí venkovského obyvatelstva bude totiž nutné se soustředit na rozvoj a zkvalitňování zejména sociálních a zdravotních služeb. Lze také počítat s tím, že obyvatelstvo bude požadovat i investice například do kultury, volnočasových aktivit nebo aktivního odpočinku, řekl Bezdíček.