ČR dostane z kohezní politiky zřejmě více, než čekala

zdroj: Rada EU.

V Bruselu se právě jedná o víceletém finančním rámci 2014-2020. V návrhu, který dnes ráno předložil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, je na kohezní politiku určeno 324,7 miliard eur. Oproti předchozímu sedmiletému období se tak jedná o snížení o zhruba 30 miliard. ČR by podle posledních informací mohla nakonec získat více, než se předpokládalo. Jak ale EurActivu dnes potvrdil 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, v oblasti kohezní politiky „stále ještě není rozhodnuto“.

O výši národní alokace pro Českou republiku se ještě jedná, podle posledních informací by mohla Česká republika získat o 400 milionů eur více, než kolik bylo v předchozím návrhu. Celkem by tak z části rozpočtu pro kohezní politiku mohla čerpat 20 miliard eur. V předešlém sedmiletém období bylo Česku přiděleno 26,7 miliard eur, jedná se tedy o snížení.

Premiér Petr Nečas byl před summitem připraven návrh rozpočtu vetovat. Šlo mu právě o výši českého příjmu z kohezní politiky. „Nám jde o rozpočet, který se bude chovat férově k České republice. Nechceme žádná privilegia, nicméně tento návrh je vůči nám neférový,“ řekl včera premiér k předchozímu návrhu.

Peníze, které by Česko v novém návrhu mělo získat navíc, by tedy mohly Nečasovu vetu předejít. „Je nám jasné, že se musí spořit, my se nebráníme úsporám ani z hlediska alokace pro Českou republiku, ale musí to být férový přístup, ten v tuto chvíli není,“ řekl premiér. Údajně však Nečas požaduje navýšení o celou jednu miliardu eur a podle zatím neověřených informací tento požadavek dokonce prosadil. Nejde ale jen o samotnou výši alokace pro Českou republiku.

Pro Česko je podle Daniela Brauna důležitá nejen velikost národní alokace, ale i způsobilost DPH a pravidlo n+2. Současný návrh totiž počítá s tím, že v příštím období bude zavedeno pravidlo n+2 na programové úrovni bez výjimky. „To si vyžádá mnohem pečlivější přípravu projektů a také to, že bude třeba mít projekty, které budou daleko plynuleji a rychleji generovat výdaje. V neposlední řadě to také do velké míry zužuje některé typy investic,“ uvedl Braun ve včerejším rozhovoru pro EurActiv.

Podle Brauna by ale mohlo v těchto bodech dojít k pozitivnímu posunu. „Pro schopnost efektivně využívat prostředky to jsou kroky správným směrem,“ sdělil redakci a upřesnil, že tu stále existuje prostor pro další změny v rámci jednání o legislativě, která se týká přímo kohezní politiky.

Z celkových 324,7 miliard eur na kohezní politiku by podle předběžných závěrů summitu mělo být 163 miliard určeno pro méně rozvinuté (chudší) regiony, jejichž HDP na hlavu je nižší než 75 % průměru EU. Do této kategorie spadá většina regionů v České republice.

Dalších 31,5 miliard by měly čerpat přechodné regiony, jejicž HDP se pohybuje mezi 75-90 % unijního HDP na osobu. Lépe rozvinuté, bohatší regiony s HDP nad 90 % průměru EU by pak měly získat přes 50 miliard eur.