Bulharsko může kvůli předraženým zakázkám přijít až o 20 % evropských dotací

Bulharský premiér Bojko Borissov o víkendu pohrozil, že země kvůli neprůhlednému přidělování veřejných zakázek na rekonstrukci vodárenské a kanalizační sítě může přijít až o 20 % peněz z evropských fondů. Vina podle něj padá na předchozí vládu. Informuje o tom bulharský Dnevnik.

Prohlášení premiéra je další epizodou dlouhého příběhu o bulharském zneužívání evropských fondů, ale zároveň jde i o součást politického boje mezi novým premiérem a jeho odpůrci.

Bojko Borissov svým vystoupením reagoval na dopis, který Evropská komise Bulharsku zaslala 13. ledna 2010. Brusel v něm Bulhary varuje, že pokud uspokojivě nevysvětlí jak stát naložil s penězi určenými na ekologické projekty a komu peníze šly, přestane dotace proplácet. Času už mnoho nezbývá – Bulharsko musí informace Komisi předložit do konce ledna.

První dopis s žádostí o vysvětlení poslala Komise bulharskému ministerstvu životního prostředí vloni v únoru, druhý následoval v květnu. Brusel v nich vládu vyzývá, aby objasnila předražené zakázky na rekonstrukci vodárenské a kanalizační sítě, říká ministryně životního prostředí Nona Karadjova, která do úřadu nastoupila poté, co se vlády 5. července 2009 ujal Bojko Borissov.

Není to poprvé

Bulharsko přitom s odstavením od evropských peněz své zkušenosti už má. V roce 2008 přišla země o 220 milionů eur z předvstupní pomoci poté, co Komise dvěma vládním agenturám pozastavila financování kvůli neprůhlednému nakládání s evropskými penězi.

Bulharsko navíc mělo potíže s vytvářením spolehlivých kontrolních mechanismů a dodržováním evropských pravidel v oblasti životního prostředí.

Ale jako kdyby chtěl dokázat, že Bulharsko je „zvláštní případ“, Borissov v prosinci 2009 prohlásil, že pokud Evropská unie pozastavené dotace neuvolní, může Brusel na zapomenout na to, že jeho země po vzoru ostatních států EU přispěje rozvojovým zemím na financování opatření souvisejících se změnami klimatu.

Obvinění ze sabotáže nezní důvěryhodně

Karadjova své předchůdce na ministerstvu obvinila, že se dopisy Evropské komise snažili utajit. V záznamech ministerstva prý o nich nebyla ani zmínka a proto se o nich také dozvěděla později. Borissov zašel ve svých výrocích ještě dále a předchozí vládu obvinil ze „sabotáže“.

Mluvčí Evropské komise pro regionální politiku EurActivu sdělil, že v Bruselu rostou obavy ze způsobu, jakým se Bulhaři k problému staví.

Komise zaslala 26. června 2009 Sofii dopis, v níž jí žádá, aby zahájila důkladné vyšetřování, neboť u ekologických zakázek zjevně došlo k porušení pravidel pro udílení veřejných zakázek a vypisování veřejných soutěží. Půl roku po odeslání dopisu Komise stále čeká na odpověď a Borissovova vláda tvrdí, že o žádných dopisech nevěděla.

Jak ale uvedl jiný zdroj z Evropské komise, bulharská prohlášení Brusel nepovažuje za důvěryhodná. „O skutečnostech obsažených v Ahnerově (generální ředitel Komise pro regionální politiku, pozn. red.) dopise bulharští představitelé velice dobře vědí. Neobrátili jsme se na ně jenom v těchto dopisech, ale také na celé řadě pracovních setkání mezi Komisí a bulharskými řídícími orgány“. Borissov se svými výroky prý snaží jen získat čas.

Borissov očekávání Bruselu nenaplnil

Bruselští úředníci neoficiálně přiznávají, že očekávání, která do Borissovova nástupu k moci vkládali, nový bulharské premiér nenaplnil.

Jak uvedl jeden z úředníků Komise, odstupující komisař pro regionální rozvoj Pawel Samecki po svém prvním setkání s novým bulharským ministrem pro místní rozvoj Rosenem Plevnelievem nešetřil optimismem. Nová administrativa prý byla plná energie a byla připravená situaci řešit.

„Borissov mluvil o politice nulové tolerance, o tom že nepřipustí, aby situace okolo řízení peněz z evropské regionální politiky zůstala nevyřešená. Jasně a zřetelně tehdy zaznělo, že dosavadní praxi je konec a začíná nová éra spolupráce,“ říká zdroj. Jak ale dokazuje poslední vývoj, k žádným dramatickým změnám evidentně nedojde.

Potíže s veřejnými zakázkami nejsou ale jediným bodem Ahnerova dopisu. Tučným písmem se v něm také píše, že Bulharsko v nynějším programovacím období (2007-2013) zvládlo příjemcům projektů proplatit pouze 1 % peněz. A to podle zprávy „rozhodně nestačí k tomu, aby měly v čase krize vliv na ekonomiku“.

„Bulharské vládě jsme plně k dispozici a jsme připraveni jí pomoci, ale nemůžeme jí pomáhat pokud nekomunikuje,“ zní z Bruselu.

Pokud Sofie nepodá Evropské komisi vysvětlení do konce ledna (tj. do konce tohoto týdne), Brusel posoudí, zda jí vyplácení peněz na ekologické projekty nepozastaví. Pokud by Bulharsko své chyby nenapravilo, může tak přijít až o 20 % dotací.