Brusel schválil pětinu operačních programů, Česku zatím žádný

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur razvan ionut.

Spuštění čerpání evropských fondů v EU nabírá znatelné zpoždění. Z více než 530 operačních programů, jejichž prostřednictvím má do členských států EU přitéct až 350 miliard eur, se dosud podařil schválit pouze zlomek. Jednání o zaměření jednotlivých operačních programů stále probíhá i mezi Českou republikou a Evropskou komisí, konečnou zelenou od Bruselu zatím nedostal žádný z nich.

Již téměř rok běží nové programové období 2014-2020, avšak žadatelé o evropské dotace z něj zatím neviděli ani euro. Zahájení čerpání unijních miliard brání nedokončené přípravy. Členské státy a Evropská komise totiž stále jednají o podobě operačních programů, jejichž prostřednictvím jsou prostředky z evropského rozpočtu určené na kohezní politiku přerozdělovány.

V současné době má takových programů v evropské osmadvacítce zelenou pouze několik. Komise odhaduje, že do konce roku se podaří schválit něco málo přes sto operačních programů z celkových 535, tedy přibližně pětina.

„Zpoždění ve schvalování operačních programů mě vážně znepokojuje,“ uvedla při rozpravě na plenárním zasedání ve Štrasburku minulý týden bulharská europoslankyně Iskra Mihaylova (ALDE). Pokud se nepodaří v přijímání operačních programů přidat, hrozí prý riziko, že rok 2015 bude z pohledu čerpání evropských prostředků „ztraceným rokem“.

Europoslanci proto vyzvali Evropskou komisi a členské státy, aby ke schvalování operačních programů přistupovaly co nejzodpovědněji a do konce roku 2014 přijaly co největší počet programů. Uznaly zároveň, že je nutné schválit co nejkvalitnější programy, aby se v budoucnosti nemusely přepracovávat.

„Z mého úhlu pohledu je nejdůležitějším kritériem vytváření nových pracovních míst. Budeme proto zkoumat každý program a dávat pozor, zda je tam toto kritérium dodržováno,“ řekla v nedávném rozhovoru pro EurActiv komisařka Corina Cretuová.

Česko si musí také pospíšit

Určité zpoždění ve schvalování operačních programů má i Česká republika. Vláda většinu z nich posvětila v průběhu července a září a poté je zaslala Evropské komisi.

Brusel na to reagoval písemnými připomínkami, které adresoval řídícím orgánům jednotlivých programů.

„Evropská komise v zásadě nezpochybňuje nastavení strategií programů, které do značné míry vychází ze schválené Dohody o partnerství (důležitý strategický dokument, který stanovuje základní kontury čerpání v období 2014-2020; pozn.red.),“ řekla EurActivu Veronika Vároši z komunikačního oddělení Ministerstva pro místní rozvoj, které vyjednávání o operačních programech koordinuje.

„Evropská komise v připomínkách k některým programům zdůraznila potřebu větší provázanosti strategie programu se strategií Evropa 2020 a se Specifickými doporučeními Rady,“ uvádí některé příklady výtek Vároši a dodává, že Komise po České republice požaduje i lepší vyjasnění zaměření jednotlivých programů. Konkrétně pak popisu rozvojových problémů, jejich příčin a způsobu, jakým bude program usilovat o dosažení změny.

Již na začátku přípravy období 2014-2020 Evropská komise kladla velký důraz na měřitelnost dosažených výsledků jednotlivých programů. „Programy budou zpřesňovány v částech týkajících se finančního plánu, zejména v případě programů, jejichž intervence budou realizovány zároveň v méně rozvinutých i více rozvinutých regionech, dále v oblasti koordinačních mechanismů, využití integrovaných nástrojů a popisu plněný předběžných podmínek,“ pokračuje Vároši.

I přesto, že české operační programy nemají od Komise definitivní posvěcení, MMR pod vedením ministryně Karly Šlechtové chce spustit vyhlašování výzev co nejdříve. Aby se tak stalo, předložené projekty musí splnit více jak deset konkrétních podmínek.

Autor: Petra Nichtburgerová, Lucie Bednárová

Další stanoviska:

„Opravdu jde o vážný problém, který si žádá urychlené řešení. Česká republika tentokrát už v žádném případě nesmí zůstat v závěsu. Chtěli bychom, aby informace o téměř 30 miliardách korun, které letos patrně nevyčerpáme, byla na dlouhou dobu poslední špatnou zprávou,“ apelovali na vládu poslanci TOP 09 Stanislav Polčák a Helena Langšádlová.