Kraje: V budoucnosti rozdělujme evropské dotace dle prosperity regionů

V budoucím programovacím období by finanční prostředky z evropských fondů měly být rozdělovány v závislosti na prosperitě jednotlivých regionů. Jednoduše řečeno by platila zásada: čím zaostalejší region, tím více peněz poputuje na rozvoj jeho infrastruktury, a naopak, čím bude region rozvinutější, tím spíše se bude investovat do moderních technologií a inovací. S tímto návrhem na začátku týdne přišla Asociace krajů ČR.

Jak bude vypadat kohezní politika EU, u širší veřejnosti známá spíše pod zjednodušeným označením „evropské fondy“, po roce 2013, kdy vyprší stávající sedmileté programovací období (2007-2013)? Diskuse o budoucnosti této politiky, která si klade za cíl smazávat hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony, se nevedou už jen na evropské úrovni, ale pozvolna se začínají rozbíhat i ve členských státech – Česká republika není v tomto ohledu žádnou výjimkou.

O zatím poslední příspěvek do národní debaty se na začátku tohoto týdne postarala Asociace krajů České republiky, která přišla s návrhem toho, jak by v příštím programovacím období měla Česká republika přistupovat k evropským fondům a politice soudržnosti vůbec.

Jak na úvod tiskové konference uvedl pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD), který byl Asociací krajů nominován hlavním vyjednavačem s Evropskou komisí v otázkách financování projektů od roku 2014, i přesto, že zatím nebylo na evropské úrovni rozhodnuto o tom, jaké množství prostředků bude na kohezní politiku vyčleněno (v současném programovacím období to je více než třetina unijního rozpočtu), návrh vychází z teze, že to bude v každém případě méně než dnes. Asociace krajů dokonce hovoří o tom, že evropská podpora pro Českou republiku „dosáhne v budoucnosti maximálně na 70 % nynější finanční alokace“.

Martínek také uvedl, že se zároveň kalkuluje s tím, že po roce 2020 budou evropské dotace ještě více utlumeny (až vyschnou úplně), a Česká republika na to musí být patřičně připravena. Měla by se proto začít „zbavovat závislosti na evropských finančních zdrojích a postupně přecházet k financování (projektů) prostřednictvím národních principů a financí.“

Důležitou roli bude podle Martínka hrát i tzv. revolvingové nástroje, tedy finanční pomoc poskytována formou půjček či záruk.

„V novém programovacím období musí dojít k posunu. Je třeba, aby se regiony připravily na to, že budou unijní prostředky postupně ubývat. Chceme podporovat inovativní projekty, regiony by se měly naučit kombinovat dotace s jinými finančními nástroji,“ vysvětlil Michal Hašek (ČSSD), předseda Asociace krajů ČR, který se tiskové konference rovněž účastnil.

Prosperita a konkurenceschopnost

Pátá kohezní zpráva, kterou Evropská komise vydala v loňském roce na podzim a která odstartovala celoevropskou debatu u budoucnosti evropských fondů, rozděluje regiony na základě jejich prosperity – méně rozvinuté, středně rozvinuté a vysoce rozvinuté regiony.

Stejný přístup má být podle Radka Martínka uplatňován i v případě České republiky. „Regiony by měly porovnat úroveň své vyspělosti podle jedenácti konkrétních oblastí, jako je infrastruktura, kvalita základního a středoškolského vzdělávání, efektivita práce, velikost trhu, inovace, sofistikovanost podnikání a další. Tam, kde budou zaostávat, chceme směřovat evropské dotace,“ vysvětlil pardubický hejtman.

„V zásadě pak bude platit následující: čím méně rozvinutý region, tím více peněz na rozvoj infrastruktury a čím více rozvinutý region, tím větší investice do moderních technologií, inovací apod.,“ dodal.

Rozdělování dotací na základě prosperity by pak mělo fungovat i v rámci jednotlivých regionů.

Regionální operační programy nesmí zaniknout

Dalším bodem, který ještě v diskusích o budoucnosti čerpání dotací z evropských fondů v České republice nepochybně několikrát zazní, je případné snižování počtu operačních programů.

Na začátku stávajícího programovacího období si Česká republika vyjednala s Evropskou komisí soustavu 26 operačních programů, která je na evropské poměry nebývale komplikovaná a do budoucna tak zřejmě neudržitelná.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek je ale přesvědčen o tom, že regionální operační programy (ROP) by měly zůstat zachovány i v dalším období. Společně s ostatními hejtmany bude vystupovat proti jakýmkoliv snahám o zavedení centralizovaného řízení, uvedl.

„V minulých letech byly v regionech vybudovány unikátní struktury, které se naučily  administrovat, čerpat a monitorovat všechny programy, které šly v rámci ROP. Pokud bychom je zrušili, tak v budoucnu bude velice obtížné něco takového opět vybudovat,” nechal se slyšet Hašek.

„Jsme přesvědčeni o tom, že by si Česká republika jako celek měla vytyčit dva až tři základní cíle, v rámci nichž by měly být vytvořeny dva až tři celonárodní operační programy, které by se soustředily například na rozvoj průmyslu společně s ekologií nebo na rozvoj vzdělanostní úrovně apod. Zbytek všech ostatních intervencí by se soustředil do nadále existujících regionálních operačních programů,“ navrhl jménem Asociace krajů Haškův kolega Martínek.