Implementační struktura evropských fondů v ČR a role NOK

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: m_bartosch

Fondy EU představují hlavní nástroj realizace unijní politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Česká republika získává prostředky z evropských fondů prostřednictvím 26 operačních programů. Zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v ČR je Národní orgán pro koordinaci (NOK), který funguje v rámci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

(Zveřejněno: 27.12.2012 ) 

Unijní politika hospodářské a sociální soudržnosti má přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými členskými státy EU a regiony. Slouží ji k tomu fondy EU.  

V EU najdeme tři hlavní fondy: dvojicí strukturálních fondů Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudržnosti (FS) – více k problematice v sekci Strukturální fondy.

Operační programy 2007-2013

V programovém období 2007–2013 má Česká republika v rámci těchto fondů k dispozici 26,7 miliardy eur. K příjemcům evropských dotací prostředky putují prostřednictvím soustavy celkem 26 operačních programů s prioritními osami sledujícími záměry politiky soudržnosti.  

Operační programy se v Česku dělí na tématické a regionální (cíl Konvergence), programy pro Prahu (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy spadající pod cíl Evropská územní spolupráce. 

Evropské prostředky se využívají na podporu projektů v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, ochranu životního prostředí, rozvoj měst a obcí, rozvoj cestovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou, rozvoj podnikání, vědu a výzkum, přeshraniční spolupráci atd. 

Cíl Konvergence

Cíl Konvergence se soustředí na podporu hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských zemí. V Česku se tento cíl týká všech regionů soudržnosti s výjimkou Hlavního města Prahy. Realizuje se prostřednictvím osmi tématických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. V České republice je pro něj vyčleněno 25,89 miliard eur. 

 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Tento se cíl se týká regionů, které nečerpají z cíle Konvergence. V Česku se jedná o dva operační programy pro Hlavní město Praha. Na cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy eur. 

Cíl Evropská územní spolupráce

Tento cíl se zaměřuje na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice se týká všech regionů. Na devět operačních programů je v případě Česka vyčleněno 0,39 miliard eur. 

Operační programy jsou dokumenty, které obsahují úvod, zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti), popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definici cílů operačního programu, vazbu na ostatní operační programy, vztah k horizontálním tématům, konkretizaci zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, typy projektů realizovatelných v rámci dané oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.), finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy, popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita) a v neposlední řadě různé přílohy. 

Předkládání projektu 

Centrálním koordinátorem využívání evropských fondů v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které za tímto účelem vytvořilo Národní orgán pro koordinaci (NOK). 

Implementační strukturu evropských fondů v ČR pak tvoří subjekty na různých stupních řízení, v současném programovém období se jedná o strukturu dvoustupňovou (řídící orgán – zprostředkující subjekt). Příjemce podpory je napojen přímo na řídící orgán, nebo na zprostředkující subjekt. 

V rámci každého operačního programu je uveden výčet těch, kteří mohou o finanční prostředky žádat – jedná se o obce, kraje, ministerstva, podnikatele, vlastníky dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra, vzdělávací instituce a další. 

Každý subjekt, který chce požádat o finanční dotace z evropských fondů, musí vypracovat projekt a předložit jej řídícímu orgánu operačního programu. U tématicky zaměřených operačních programů jsou řídícími orgány jednotlivá ministerstva a u regionálních operačních programů tuto funkci vykonávají regiony rady regionů soudržnosti (tj. územní celky odpovídající jednomu nebo více krajům). 

Žadatelům (podnikatelé, obce, neziskové organizace nebo státní správa), kteří se rozhodnou využít podporu z fondů EU, se doporučuje, aby sledovali časově vymezené výzvy k předložení projektů, jež pravidelně zveřejňují řídící orgány operačních programů.  

Žádosti se vyplňují v elektronické podobě. Většina operačních programů k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT, avšak žadatelé o dotaci v rámci OP Životní prostředí mají k dispozici elektronické prostředí BENE-FILL, případě OP Podnikání a inovace eAccount (aplikace najdete zde). 

Hodnocení a realizace projektu 

Při hodnocení projektu se nejprve kontrolují veškeré formální náležitosti žádosti a posuzuje se také, zda je projekt pro daný program přijatelný. Posléze se žádost hodnotí podle předem stanovených hodnotících a bodovacích kritérií (žadatel má možnost se s nimi seznámit v dané výzvě nebo v programovém dokumentu operačního programu). 

Pokud je projekt vyhodnocen jako úspěšný, je s jeho žadatelem uzavřena smlouva o financování. V ní je stanovena výše dotace, ale i povinnosti, které s dotací souvisí. Z žadatele o podporu se stává její příjemce. 

Realizace projektu se řídí přísnými pravidly a postupy. V první řadě jde o dodržování předpisů pro výběr dodavatelů, dále pravidel pro povinnou publicitu, zásad pro vedení a uchování dokladů vztahujících se k projektu a monitoring projektu. 

Projekt musí zároveň splňovat předem vytyčené cíle, tzv. monitorovací indikátory projektu, které jsou uvedeny v žádosti (vybírá je sám žadatel). Tyto indikátory jsou závazné.  

Poté, co je projekt fyzicky ukončen (nebo jeho jednotlivé etapy), příjemce dotace předloží žádost o platbu společně s monitorovací zprávou. Projekt následně prochází administrativní a fyzickou kontrolou a pokud nejsou shledány nedostatky či pochybení, příjemci je vyplacena dotace. 

Následující tři až pět let po jejím obdržení je příjemce povinen udržovat výsledky projektu a pravidelně o nich informovat poskytovatele dotace prostřednictvím monitorovacích zpráv. V případě porušení této podmínky se žadatel zavazuje vrátit část či celou dotaci.

Role NOK

Národní orgán pro koordinaci působí (NOK) v rámci Ministerstva pro místní rozvoj a představuje zastřešující orgán pro všechny operační programy v České republice. Roli MMR a NOKu schválila Vláda ČR usnesením č. 198/2006 z 22. února 2006. 

Jednou z hlavních rolí NOKu je představovat oficiálního partnera vůči Evropské komisi v otázkách realizace unijní politiky soudržnosti ve stávajícím programovém období. NOK se tak účastnil jednání v době příprav nového programového období, kde zajišťoval koordinaci příprav včetně zpracování Národního rozvojového plánu (NRP) a Národního strategického referenčního rámce (NSRR). Partnerem Evropské komise je i v průběhu příprav na příští programové období 2014-2020. 

NOK dále zabezpečuje jednotný informační systém politiky soudržnosti pro řízení, koordinaci, monitorování a vyhodnocování operačních programů a jejich projektů, a to ve všech úrovních administrativního i finančního řízní. Vystupuje jako správce monitorovacího systému. 

V neposlední řadě NOK koordinuje jednotné implementační prostředí, vedení poradních a dalších výborů a tématických pracovních skupin. Vydává metodickou dokumentaci v průřezových oblastech společných pro všechny operační programy, tj. v případě horizontálních témat, veřejné podpory apod. Metodika je závazná pro všechny řídící orgány. 

NOK zabezpečuje i jednotnou a srozumitelnou informační kampaň o čerpání prostředků z evropských fondů v České republice a koordinuje činnost řídících orgánů v této oblasti.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj NOK vykonává především tyto činnosti: 

  • vydává pokyny a metodiky závazné pro všechny řídící orgány operačních programů, zejména v oblastech řízení, implementace, monitorování, provádění evaluací, sběru dat a jejich elektronické výměny, nastavení a činnosti monitorovacích výborů, 
  • podporuje rozvoj institucionálních a administrativních kapacit, znalostí a dovedností pracovníků zapojených do realizace operačních programů, 
  • zajišťuje stanovení základních kritérií pro výběr projektů pro naplňování čtyř strategických cílů NSRR, 
  • zabezpečuje činnost pracovní skupiny pro evaluaci, 
  • zajišťuje plně integrovaný jednotný monitorovací systém na všech úrovních implementace, poskytující potřebná data pro řízení, monitorování a vyhodnocování programů a projektů, 
  • garantuje tok informací z Evropské komise všem řídícím orgánům a zpět, 
  • vytváří podmínky pro vyhodnocování účinnosti kontrolních mechanismů, 
  • dohlíží na respektování pravidel veřejné podpory (a regionální podpory), upravených příslušnými evropskými a národními předpisy, 
  • vypracovává metodiku pro požadavky na žadatele a metodiku způsobilých výdajů, 
  • vytváří metodiku pro stanovení indikátorů a sledování jejich plnění, 
  • řídí a koordinuje sledování plnění horizontálních témat, 
  • zajišťuje plnění úkolů týkajících se informovanosti a publicity na národní úrovni realizace politiky HSS a koordinuje aktivity řídících orgánů v této oblasti, 
  • předkládá vládě návrhy systémových opatření zejména v případech nízkého výkonu čerpání pomoci, objektivních překážkách její realizace, případně neplnění povinností vyplývajících z nařízení, 
  • koordinuje a podílí se na vypracování výročních zpráv předkládaných Evropské komisi, 
  • zajišťuje vypracování dalších zpráv, včetně části NPR věnované podpoře Lisabonské strategie prostřednictvím fondů EU, 
  • předkládá strategické zprávy o pokroku dle čl. 29 obecného nařízení .