Ředitelka ROP Moravskoslezsko: Pokud každá kontrola říká něco jiného, příjemce to odradí

Kateřina Dostálová.

„Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu,“ říká v rozhovoru pro EurActiv ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Kateřina Dostálová. Nejistota, která panuje v českém právním prostředí, může mít dokonce za následek to, že potenciální příjemce dotací z EU od podání žádosti odradí.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová před nedávnem varovala, že podle nejkrizovějšího scénáře může Česká republika v uplynulém programovém období 2007-2013 po konečném zúčtování přijít až o 85 miliard korun. Jak si v tomto ohledu vede ROP Moravskoslezsko?
V období 2007-2013 jsme mohli vyčerpat 20 miliard korun. V tuto chvíli máme proplacených projektů za přibližně 15 miliard a vyčerpat zbývá ještě 5 miliard, což není málo. Je to přibližně dvakrát více, než jsme byli schopni vyplatit v minulosti. Na druhou stranu jsme se na to pečlivě připravovali a snažili se plánovat. Dnes máme vybrané projekty, které se už buď přímo realizují, nebo se realizaci blíží. Spouštěli jsme také poslední výzvy na náhradní „dočerpávací“ projekty, které bereme jako rezervu, kdyby došlo k nějakým výpadkům, které nedokážeme predikovat.

V roce 2013 došlo k realokaci prostředků z pomalu čerpajících operačních programů do těch, v nichž je větší šance, že se o peníze nepřijde. ROP Moravskoslezsko tehdy obdržel peníze navíc z OP Technická pomoc. Jak jste se s tím vypořádali?
V pěti miliardách, které ještě v letošním roce zbývají vyčerpat, jsou započítány i tyto prostředky. Realokace umožnila, že v Moravskoslezském kraji můžeme podpořit mnohem více užitečných projektů, než se na začátku plánovalo. Původně jsme odhadovali, že budeme schopni podpořit přibližně 800 projektů, nyní jich bude více než tisíc. To je pozitivní stránka věci, tou negativní je, že to samozřejmě může mít vliv na konečná čísla nedočerpání. V takovém případě si ale musíme uvědomit, že pokud se nám nepodaří využít všechny prostředky, tak i tak budeme nad původní alokací.

Dokážete odhadnout, zda se to podaří? Pořád zbývá vyčerpat oněch pět miliard, což je podle monitorovací zprávy, která sleduje čerpání u českých operačních programů, 33 % alokace ROP Moravskoslezsko.
Do programování jsme od samého počátku vstupovali s tím, že nám půjde o plynulé čerpání. Odmítli jsme bezmyšlenkovitě spustit všechny výzvy najednou, aniž bychom věděli, jaká je absorpční kapacita v regionu a jaká je připravenost jednotlivých projektů. Nechtěli jsme také odrovnat naši kapacitu.

Je ale pravda, že vše se naplánovat nedalo. Občas nastaly situace, se kterými nešlo dopředu počítat. Při preventivních kontrolách, které probíhaly ještě před podpisem smlouvy, jsme například odhalili chyby, kvůli nimž se řízení musela opakovat. U větších a složitějších projektů to mnohdy vypadalo, že se jejich realizace podaří včas, ale kvůli nejrůznějším komplikacím v přípravné fázi se nabralo i roční zpoždění. Jiné neočekávané situace přinesl takříkajíc sám život. Řada stavebních firem v regionu se dostala do problémů a skončila v insolvenci, což znamenalo zakonzervování stavby a vyhlášení nového výběrového řízení.

Abych však odpověděla na otázku, věříme, že vyčerpání alokace i přes toto všechno zvládneme. Říkám to nicméně s vědomím, že nechceme za každou cenu podpořit vše. Snažíme se podporovat užitečné projekty, které mají smysl a pozitivní dopad na život v regionu.

Základním kamenem jsou lidé

Pokud byste v rámci ROP Moravskoslezsko měla vybrat nějaký aspekt, který by mohl sloužit jako příklad dobré praxe, co by to bylo?
Jsem přesvědčena, že základní kámen vždy tvoří lidé a tým. Bez šikovných a kompetentních kolegů, kteří jsou ochotni dobře pracovat, to nefunguje. Vsadili jsme tedy na pečlivý výběr a zároveň dbali na to, aby naši lidé měli dostatečný prostor se vzdělat a našli si pevné místo v týmu. Díky takovému přístupu, kdy jsme nemuseli tolik nakupovat externí služby, nyní máme hodně specialistů, kteří své práci rozumí a jsou v ní profesionály. O tom, že se nám to podařilo, svědčí i to, že jsme se stali první organizací ve veřejné správě, která získala mezinárodně uznávaný standard IIP (Investors In People). Po dvou letech jsme ho obhájili.

Dále se nám vyplatilo strategické plánování, včetně finančního plánu. U místních občanů jsme pravidelně zjišťovali, jak vnímají dopad evropských prostředků na region. Samotnou mě překvapilo, že 67 % dotázaných uvedlo, že pozitivně. V neposlední řadě se snažíme sbírat zpětnou vazbu i ze strany příjemců a vždy jsme se zajímali o to, jak o nás komunikují média.

Říkala jste, že jste minimálně využívali externích služeb. Zaregistroval jsem ale, že jste si při posuzování specifických projektů najímali externí nezávislé odborníky. Proč jste se tak rozhodli?
V první řadě jsme se snažili vybudovat kapacitu uvnitř našeho týmu, ale u specifických projektů, například v oblasti zdravotnictví či dopravy, jsme již nebyli schopni správného posouzení. Externích konzultantů jsme využívali také v problematice veřejných zakázek, protože právní prostředí v České republice není momentálně moc jednotné. Objevují se různé typy výkladů problémů a je těžké se v tom zorientovat.

Pokud jde o výběr projektu a pak zpětnou kontrolu čerpání, jakým způsobem jste zajišťovali nezávislost a ochranu před možnými korupčními tlaky?
To je jedna z věcí, kterou jsme pečlivě plánovali na začátku. Konzultaci projektů jsme striktně oddělili od jejich hodnocení. V kontrole dodržujeme pravidlo čtyř očí, kdy máme zdvojenou kontrolu, která probíhá ve dvou odborech – jeden kontroluje věcnou část projektu, druhý to posuzuje z pohledu financí. Snižuje se tak pravděpodobnost, že by došlo k nějaké manipulaci. Zcela vyloučit se to samozřejmě nikdy nedá, ale my jsme si udrželi dobré jméno a nemáme za sebou žádnou korupční kauzu.

Regionální operační programy byly v minulosti kritizovány za nastavení auditů, Evropská komise je dokonce i kvůli tomu na čas pozastavila. Jak se díváte na současné řešení, kdy byly audity centralizované pod rezort financí? Je to takto dostačující, nebo by měly probíhat kontroly i ze strany externích společností?
To je na hlubší zamyšlení. Nicméně, nejvíce nálezů, které se v minulosti objevovaly, bylo v oblasti veřejných zakázek, což platí i o našem programu. Je to z velké části způsobeno nejednotností výkladu. ÚOHS není certifikovaným auditním orgánem a jeho stanoviska nemohou být brána jako konečná. Auditoři auditního orgánu mohou mít jiný názor. Tato nejednotnost způsobuje mnoho komplikací.

Můžeme si z toho vzít nějaké ponaučení do budoucna?
Měli bychom se ponaučit z nejistoty, která panuje v českém právním prostředí. Do budoucna to totiž může mnoho potenciálních příjemců dotací znervóznit a v konečném důsledku od podání žádosti odradit. Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu.

To je i důvod, proč se snažíme při našich kontrolách odhalovat nedostatky dopředu. Za ta léta se poučili i příjemci a chybám předchází třeba tím, že více konzultují.