Nová komisařka pro fondy EU: Plýtvání evropskými penězi si nemůžeme dovolit

eurokomisařka pro regionální rozvoj Corina Creţu při slyšení v Evropském parlamentu; zdroj: Evropská komise.

Evropská komise bude bedlivě sledovat, zda členské státy využívají prostředky z evropských fondů na projekty s přidanou hodnotou, které přispějí k hospodářskému růstu a vzniku nových pracovních míst. Výstavba zbytečných turistických atrakcí či třeba fitness center tak dostane stopku. V rozhovoru pro rumunský EurActiv to uvedla nová eurokomisařka pro regionální rozvoj Rumunka Corina Creţuová.

Evropský parlament Vás minulý týden potvrdil eurokomisařkou pro regionální rozvoj. Jaké konkrétní aktivity Vás čekají během příštích týdnů?
V současné době se nacházíme ve fázi podepisování Dohod o partnerství se členskými státy, které jsou stěžejní pro programové období 2014-2020. Přáním mého předchůdce Johannese Hahna (komisař pro regionální politiku, který v nové Komisi převezme portfolio pro sousedskou politiku; pozn.red.) bylo zvládnout podepsat tyto dokumenty do konce října. Nejsem si jistá, zda se to podaří. 

V každém případě nyní začne vyjednávání o operačních programech, což je velmi důležitý proces. Každá členská země prostřednictvím těchto programů reaguje na nový legislativní rámec. Z mého úhlu pohledu je nejdůležitějším kritériem vytváření nových pracovních míst. Budeme proto zkoumat každý program a dávat pozor, zda je tam toto kritérium dodržováno. Programů bude více než 300 a já bych ráda do konce roku uzavřela alespoň 150. Samozřejmě to také záleží na členských státech, zda přijdou s kvalitními programy. 

Příští rok bude poslední možnost, jak vyčerpat národní alokace, které byly určeny pro období 2007-2013. Máte připravena některá opatření, která by členským státům pomohla s čerpáním?
V EU je celkem pět členských zemí, včetně mého rodného Rumunska, které do dnešního dne vyčerpaly méně než 50 % své alokace. Mám proto v úmyslu zorganizovat pracovní skupinu, která těmto státům pomůže.  

Země o pomalém čerpání vědí a připravily si ambiciózní projekty. Jako příklad mohu opět uvést Rumunsko. Podle rumunského ministra pro evropské fondy může mít země na konci příštího roku vyčerpáno až 80 % alokace. Je to skutečně možné, od roku 2011 se toho hodně zlepšilo a Rumunsko v čerpání přidalo, nyní dosahuje 40 % alokace. Nejsem si však jistá, zda lze úplně ztráty dohnat, nezapomeňme, že se to zemím nepodařilo během posledních sedm let. 

Jak lze těmto zemím konkrétně pomoct?
Evropská komise a Generální ředitelství pro regionální politiku (DG Regio) se snaží podávat pomocnou ruku prostřednictvím technické asistence, včetně toho, že do těchto zemí vyšleme odborníky. Nechceme, aby země o prostředky v evropských fondech přišly. Je důležité, aby se peníze z fondů EU uplatňovaly v méně rozvinutých státech. Sama pocházím ze země, kde sedm regionů z osmi patří mezi nejzaostalejší v Evropě, takže jsem přesvědčena, že je morální povinností soustředit se na státy, které evropské fondy potřebují nejvíce.  

Určitě ale nebudu podporovat nižší kvalitu projektů a nikdy nebudu souhlasit s rychlým čerpáním fondů, které jde na úkor kvality. Fondy EU je třeba využívat k vytváření přidané hodnoty a nových pracovních míst. 

Za důležité také považuji aktivnějších komunikaci o fondech. Nejsem si jistá, zda všichni příjemci, nebo potenciální příjemci, znají dobře všechna pravidla, která teď budou jasnější, a procedury, které jsme zjednodušili. Jednou z mých priorit, ať už na úrovni Evropské komise, nebo úrovni členských států, bude komunikace role a výhod, které regionální politika přináší každému občanovi EU. Musíme členské země povzbudit, aby využívaly všechny dostupné nástroje: technickou asistenci, profesionální zaškolení nebo finanční nástroje Evropské investiční banky.

Mou prioritou také bude povzbudit malé a střední podniky, aby více žádaly o prostředky z fondů. Mají spoustu možností, mohou například vybírat ze stávajících nástrojů, jako je Jaspers nebo Jasmine. 

Uvedla jste, že kvalita čerpání je mnohem důležitějších než rychlost. Co jste tím měla konkrétně na mysli?
Jak víte, Evropská komise přišla s 11 tematickými prioritami, které měly členské státy zohlednit při sestavování svých investičních priorit. Při posuzování operačních programů budeme dávat pozor na to, jak se jim to podařilo, a také na jejich představy, jak chtějí v tomto kontextu povzbudit hospodářský růst a zajistit tvorbu pracovních míst. Jsou tu také ex-ante kondicionality, které by rovněž měly přispět k vyšší kvalitě. 

Jako sociální demokratka chci zastavit podporu projektům, které nejsou nezbytně nutné. Příkladem je třeba výstavba fitness center nebo lázní. Zároveň ale bude platit, že chceme každý případ posuzovat individuálně. Například v jedné polské vesnici, kde nežije příliš obyvatel, byl z evropských peněz opraven starý hrad a byly tu vystavěny lázně. Pravdou je, že tyto investice pomohly vesnici oživit a přilákaly tam turisty. Obecně se s tím ale bude muset přestat. Nechci kritizovat, nicméně v této době si to nemůžeme dovolit. Ostatně ani nová pravidla členským státům vyhazovat peníze nedovolí. Musíme se soustředit na to, co je nejvíce potřeba, a na fakt, že tu jsou miliony nezaměstnaných lidí. Peníze by měly jít do výzkumu, inovací a na podporu malého a středního podnikání. 

Již téměř rok běží nové programové období 2014-2020. Na co by se členské státy měly nejvíce soustředit?
Nová pravidla přinesla tlak na zjednodušení procedur a také vzrostl význam kontrol. To, co potřebujeme nejvíce zlepšit, je administrativní kapacita. V období 2007-2013 projekty vykázaly 7% chybovost, z čehož 1 % byla dokonce podvodná činnost. Zbytek představovaly chyby v důsledku právě nízké administrativní kapacity.

Členské státy si musí uvědomit, že je to velká slabina. Chtěla bych zdůraznit, že role Evropské komise, a tedy i má, nespočívá v udělování trestů, ale v tom, že se budeme snažit členským státům ulehčovat situaci, konkrétně třeba právě poskytováním již zmíněné technické pomoci. 

Například v Rumunsku, ale i v jiných zemích, jsme se mohli setkat se stížnostmi na průběh konzultací, které se vedly kolem nového nastavení kohezní politiky. Jak by se měl zlepšit konzultační rámec, do kterého se zapojuje soukromý sektor, sociální partneři a místní samosprávy?
V novém období 2014-2020 bude zcela nezbytné konzultovat se všemi partnery ve všech fázích schvalování, implementace a evaluace operačních programů. Ráda bych zdůraznila, že je velmi důležité dát větší prostor místním a regionálním samosprávám, měly by se podílet na všech fázích rozhodovacího procesu. Oni jsou těmi, kdo ví, co lidé potřebují, a také znají řešení.

Je to neustále učení. Jsou tu země, které nejsou zvyklé na takový dialog. Některé státy mají více zkušeností se zapojováním občanské společnosti, neziskového sektoru a akademiků. Je možné, že přijdeme s nějakými nástroji pro výměnu zkušeností. Z tohoto důvodu chci navštívit co nejvíce regionů. Svou první návštěvu mám naplánovanou do Polska, které je největším příjemcem evropských peněz. Poté pojedu zřejmě do Rumunska a také do Francie, kde bude v listopadu spuštěna veřejná konzultace k francouzským operačním programům. 

(Redakčně zkráceno). 

Autor: Ioana Morovan, EurActiv.ro