Ministryně Jourová: Všechny evropské peníze se nám zachránit nepodaří

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová; zdroj: Úřad vlády ČR.

I přesto, že vláda uložila jednotlivým ministerským rezortům připravovat krizové plány pro záchranu miliard, kterým v příštím roce hrozí riziko nedočerpání, všechny se zachránit nepodaří. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla nová ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.

Na konci minulého týdne jste byla v Bruselu na setkání s eurokomisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem. Co bylo předmětem jednání? Šlo o zdvořilostní schůzku při příležitosti jmenování nové ministryně, nebo v tom bylo něco více?
Jednalo se o mou první cestu do zahraničí a zcela jasně nemohla vzhledem k mé agendě, kterou mám na starosti, směřovat nikam jinam než do Bruselu. Jejím poselstvím bylo sdělit komisaři Hahnovi, že nová vláda chce zlepšit vztahy s Evropskou komisí a chce akcentovat evropskou agendu. Pro novou vládu jsou evropské fondy prioritou a to jsem na schůzce také deklarovala.  

„Jsem ministryně, která má eurofondy jako svůj hlavní obor, což může leccos zjednodušit.“

Chtěla jsem pana komisaře osobně ujistit, že v této agendě představuji poučeného partnera. Jsem ministryně, která má eurofondy jako svůj hlavní obor, což může leccos zjednodušit. Když nastane nějaká kritická situace, není třeba se zdržovat příliš dlouhým vysvětlováním, o co jde. 

Hovořili jste o něčem konkrétnějším? Narážím na to, že jste několik dní před cestou do Bruselu po jednání vlády oznámila, že čerpání evropských peněz představuje v České republice vážný problém. Uvedla jste totiž, že v příštím roce existuje riziko, že Česko nevyčerpá až 24 miliard.
Předmětem jednání byla tři témata, mezi něž samozřejmě patří i období 2007-2013. Pana komisaře jsem o problémech informovala a sdělila jsem mu i návrhy možného řešení, jak co nejvíce stáhnout tento předpokládaný balík nevyčerpaných financí. 

Druhým tématem byla finalizace Dohody o partnerství, kterou bude Česká republika uzavírat s Evropskou komisí, a za třetí jsme hovořili o tzv. kondicionalitách, tedy podmínkách, které musíme splnit, abychom mohli evropské prostředky čerpat. Mezi ty nejzásadnější patří služební zákon a transpozice směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) do českého právního řádu.

Nula to určitě nebude

Říkáte, že chcete riziko nevyčerpaných prostředků na konci příštího roku co nejvíce minimalizovat. Existuje šance, že se podaří zachránit všechno?
Nula to určitě nebude, ale nerada bych se pouštěla do nějakých odhadů. Všechna ministerstva nyní pracují na krizových plánech, které se budou v něčem shodovat, ale samozřejmě se v nich musí přihlédnout i ke specifikům jednotlivých operačních programů. Vše by mělo být připraveno do 28. února. 

Jaká krizová opatření tedy máte v záloze?
U velkých projektů lze využít možnosti tzv. fázování, tedy rozdělit je na ucelené části a ty poslední převést do implementace nového období, tedy po roce 2015. Jde nám o jejich záchranu a také nechceme, aby v případě, že se v nich objeví nějaké problémy, zůstalo jejich financování na státním rozpočtu.  

Co dalšího plánujete?
Dalším možným opatřením je přesun prostředků, u nichž hrozí riziko nevyčerpání, do jiných úspěšnějších priorit. Přesuny mezi operačními programy již nejsou v tento moment možné, lze pouze přesouvat mezi prioritními osami, tedy v rámci jednotlivých operačních programů.  To se bude týkat například Operačního programu Životní prostředí. Navíc se podařilo s Evropskou komisí vyjednat možnost nedočerpat na konci období prioritní osu v programu do výše 10 %, aniž by se ztratila alokace, která může být „přečerpána“ v jiné ose programu.  

To, co ale považuji za zcela zásadní, je sešikovat týmy, jak na straně řídících orgánů, tak na straně příjemců na sledování jednoho jediného cíle, tedy odčerpat peníze. Jde o zrychlení každodenní práce nebo o zkrácení některých fází. Zjednodušovat už více nelze, do systému zasahovat nemůžeme. 

Chystáte ještě něco?
Ano, v neposlední řadě pak budeme jednat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, aby neblokoval některé projekty a urychleně se k nim vyjádřil. Představuje to opravdu velký problém, protože takto nemáme možnost projekty zaplatit a ani prostředky použít na něco jiného.  

A konečně, budeme hledat dopravní stavby, na kterých již práce započala, zda by je nešlo zařadit do OP Doprava. Samozřejmě za předpokladu, že byly správně vysoutěženy. 

Jakou jste dostala reakci od komisaře Hahna?
Ubezpečil mě, že chápe naši složitou situaci a že rozumí některým objektivním příčinám, pro které jsme čerpali málo. Jako správný diplomat mi naznačil, že považuje za pozitivní, že nová vláda si stanovila evropské fondy jako svou prioritu, což já čtu tak, že předchozí kabinety to zřejmě podceňovaly. 

Měla jsem tedy pocit, že Komise nám bude nápomocná. Ze strany DG REGIO totiž není zájem na tom, aby se v České republice málo čerpalo. 

Dohodu s Komisí už teď nemůžeme rozcupovat

Pojďme se věnovat přípravám startujícího programovacího období 2014-2020. Česká republika nyní jedná s Evropskou komisí o podobě Dohody o partnerství a začala projednávat i jednotlivé operační programy. S novou ministryní jistojistě přijdou změny, což jste sama v minulosti několikrát avizovala. Jak moc budete do textu zasahovat?
Jedná se o dokument, který se připravoval dva roky a podílely se na něm stovky lidí. Text Dohody je navíc limitován i ze strany požadavků Komise a v neposlední řadě i z časového hlediska. Vláda se k dohodě dostala až v absolutním finále a je si vědoma, že ji nemůže v tento moment vzít a rozcupovat. To jednoduše není možné, čas na radikální zásahy nám již nikdo nedá. 

To samé jsem říkala i komisaři Hahnovi. Zároveň jsem ale zdůraznila, že nová vláda bude chtít udělat průmět svého programového prohlášení a dohody. 

Jak to vypadá?
Nalézt průmět se nám daří poměrně dobře, nicméně někde asi dojde k menším realokacím, tedy přesunům peněz. Naší prioritou je veřejná infrastruktura, životní prostředí a doprava. Vláda o tom ale bude teprve jednat. Nyní jsme ve fázi, kdy sbíráme podněty od jednotlivých ministerských rezortů.  

Autor: Lucie Bednárová.