Markéta Reedová: Sídlo navigačního systému Galileo může být v Praze, ale asi ne celé

Markéta Reedová, náměstkyně primátora hl.m. Prahy

Agentura GSA, která má být zodpovědná za provoz evropského navigačního systému Galileo, by v Praze sídlit mohla. Šance nejsou podle Markéty Reedové, náměstkyně pražského primátora, zanedbatelné. Pravděpodobně se budeme ale muset spokojit s „osekanou“ variantou, sdělila Reedová EurActivu. Na bezpečnostní a monitorovací část Galilea si totiž brousí zuby Francie a Británie.

  • Praha je oficiálním kandidátem na sídlo evropské agentury GSA (Galileo Supervising Authority), která má zajišťovat provoz evropského navigačního systému Galileo. Proč si Praha vybrala pro svou kandidaturu právě tuto agenturu a ne jinou?

Upřímně řečeno, evropských agentur, které by pro nás byly relevantní už moc není. To je ten praktičtější důvod. Galileo je ale pro nás atraktivní hlavně z toho důvodu, že se jedná o významnou instituci, která by Praze dala přidanou hodnotu. Praha by se stala centrem kosmického rozvoje.

Už tím, že jsme se stali členem ESA (Evropská vesmírná agentura; European Space Agency) máme možnost pořádat řadu akcí, které do této oblasti spadají, a to je pro Prahu zajímavé z hlediska kongresové turistiky. Členství v ESA má velký přínos i z hlediska podpory vědy a výzkumu.

Od Galilea si slibujeme, že dojde k určitým synergiím. Agentura by měla pozitivní vliv na zdejší vědecko-výzkumné kapacity, které by poskytovaly svoji podporu a byla by pro ně zároveň impulsem k dalšímu rozvoji. Těžit by z toho mohly vysoké školy, Akademie věd a jiná výzkumná pracoviště. Galileo by navíc vytvořilo i nové podnikatelské a pracovní příležitosti.

  • Jakou podobu podle vás bude mít spolupráce mezi agenturou a výzkumnými institucemi?

Záleží především na tom, jak bude agentura GSA vypadat. Jestli půjde jen o činnost administrativní nebo zda by její součástí bylo i bezpečnostní a monitorovací centrum [návrhem Velké Británie a Francie na rozdělení GSA se nyní zabývá Evropská komise; pozn.ed.]. Pokud by platilo to druhé, mohla by vzniknout poptávka po vývoji některých aplikací.

  • Jakou šanci máme oproti jiným kandidátům – Maltě, Slovinsku a dalším?

Evropská unie přihlíží při rozhodování o umístění sídla GSA k tomu, zda v dané oblasti máme určitý potenciál a zkušenosti a zda jsme agentuře schopni poskytnout určité zázemí.

Pokud by EU dodržela svůj slib, že nové agentury budou umístěny v nových členských zemích, pak oproti zbývajícím kandidátům – Maltě a Slovinsku – má Praha určitou komparativní výhodu. Máme v této oblasti již tradici a jsme schopni poskytnout podporu v podobě vývoje některých technologií.

V případě, že Unie svůj slib nedodrží a bude se vybírat i mezi starými členskými zeměmi, bude konkurence vyšší. Právě proto možná Francie a Británie navrhly, aby se agentura rozdělila: bezpečnostní a monitorovací část by byla umístěna v těchto zemích a (méně náročná) administrativní a certifikační část by byla v některé z nových členských zemí, což částečně vítáme, protože z hlediska nákladů by to pro nás bylo levnější.

  • Jakým způsobem by se na financování Praha podílela?

Oficiálním kandidátem je Česká republika a Praha té kandidatuře dodává jen určitou podporu. Agentuře nabízíme prostory (jedná se o budovu bývalé Konsolidační agentury), chceme jí dát maximální podporu (i politickou) a chceme se účastnit lobování. Náklady ale ponese Česká republika, ne Praha.

  • O jak vysoké náklady se jedná?

Odhaduje se, že náklady na bezpečnostní a monitorovací centrum dosahují výše zhruba 60 milionů euro. Pokud by se agentura dělila, myslím si, že náklady na administrativní centrum nebudou nijak vysoké. Půjde zřejmě o miliony euro, ne desítky milionů.

  • Z finančních důvodů tedy případné rozdělení agentury GSA vítáte. Nepřijde tím ale Praha o část prestiže?

Já osobně z toho radost nemám. Myslím si, že bychom se mohli „rozšoupnout“ a pokusit se zmíněné náklady uhradit. Bezpečnostní a monitorovací centrum zvyšuje význam agentury, protože je důležité pro celý navigační systém a má i multiplikační efekt pro výzkumné a podnikatelské aktivity. Není tedy divu, že o ně Francie a Británie usilují.

Je úplně jasné, o co se hraje. Dostálo by se prohlášení, že nové agentury dostanou nové členské země, ale zároveň by se vyhovělo těm, kteří mají v Evropě moc. Ti by dostali ve finále tu část, která je skutečně důležitá.

  • Jedná ČR s dalšími členskými zeměmi o tom, jak by se k případnému rozdělení agentury GSA postavily?

Pokud Francie a Británie budou něco takového chtít prosadit, tak je podle mého už v tuto chvíli jasné, že to tak skutečně dopadne. Evropská komise má rozhodnout do konce letošního roku. Na vládní úrovni se ale vyjednává.

Premiér Jan Fischer nedávno hovořil s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a ten mu přislíbil, že by administrativní část GSA mohla být v Praze. Je velmi pravděpodobné, že pokud v rozhodnutí bude nějakou roli hrát Česká republika, bude to tento způsob. Ale zaplať pánbůh alespoň za to. Bude dobře když to dopadne tak, než když nebudeme mít vůbec nic.

Rozhodne-li Evropská komise o tom, že se agentura rozdělí, je velká pravděpodobnost, že administrativní část půjde do Prahy. Ve vyjednávání nám pomáhá i to, že jsme podepsali Lisabonskou smlouvu.

  • Není ale možné najít při vyjednáváních dostatek spojenců, kteří by se postavili na naší stranu a řekli, že žádné dělení agentury nechceme? Nepostavily by se za nás alespoň nové členské země? Ty přeci mají také zájem na tom, aby nově vznikající agentury putovaly k nim…

Je otázka, jestli to bude stačit. Potřebujeme najít takové spojence, kteří by nám něco takového pomohli prosadit a je třeba říci, že Česká republika při hledání podobných spojenectví zatím příliš úspěšná nebyla. Možná ale, že se v případě Galileo dočkáme překvapení a ukážeme, že to také umíme. Zatím to ovšem vypadá tak, že pokud všechno dobře dopadne, bude v Praze administrativní centrum. Spojence, kteří by se postavili přímo proti rozdělení asi nenajdeme.

O všem by se mělo rozhodnout v první polovině roku 2010 za španělského předsednictví, takže budeme muset usilovat také o podporu Španělů.

  • Je podle vás tento termín reálný? Zvládne se EU skutečně dohodnout během španělského předsednictví?

Myslím si že ano. Praha by si velmi přála, aby zde Galileo sídlilo. V loňském roce jsme proto začali spolupracovat s Ministerstvem dopravy a začali jsme se podílet na lobování. Společně se snažíme v Evropě dávat najevo, že Galileo v Praze chceme, že mu hodláme poskytnout veškeré zázemí a technickou podporu.

Se samotnými politickými vyjednáváními ale Praha nemá co dělat, ta se vedou na vládní úrovni a nemohu Vám k tomu proto nic říci.

  • Jednání a lobing ale probíhají na nižších úrovních…

Lobujeme, kde můžeme – na neformálních schůzkách v Evropském parlamentu nebo ve Výboru regionů, kde nás zastupuje primátor Pavel Bém.

Zároveň pořádáme akce, jimiž dáváme najevo, že o Galileo máme zájem. První proběhla v červenci v Pražském domě v Bruselu, další se konala v Drážďanech a tento týden [3. prosince] opět pořádáme jednu v Bruselu (více viz Workshop Galileo User Forum). Jde v podstatě o lobistické akce pořádané ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a se společnostmi, které na Galileu mají komerční zájem a ukazujeme na nich, co všechno Praha nabízí.

Ministerstvo na ně zve úředníky evropských institucí a politiky (decision makery) a společně se jim snažíme vysvětlit, o co všechno by přišli, kdyby před Prahou dali přednost jiným městům. Informujeme je například o tom, co jsme už v minulosti pořádali, na čem se podílíme, apod.

Naše role je ale spíše podpůrná. Jednání probíhají na jiné úrovni a hlavní slovo má při nich vláda – Ministerstvo dopravy a státní zmocněnec pro Galileo [Karel Dobeš]. My se ale snažíme dělat maximum pro to, aby to dobře dopadlo.

Ze zkušeností z komerční sféry víme, že v otázce kde bude řídící centrála umístěna nerozhoduje jen poloha místa, ale také jak se v něm žije. Do takového místa se totiž stěhuje velký počet řídících pracovníků a zaměstnanců dané firmy (nebo v tomto případě) instituce. Nevěřil byste co všechno může být důležité. Roli může hrát dopravní spojení, kulturní život a další věci. Bude tedy záležet také na tom, jestli tito lidé chtějí být raději v Praze nebo na Maltě.

  • Hovořila jste o akcích, které na podporu Galilea pořádáte v zahraničí. Dělají se podobné věci i doma? Pokoušíte se vysvětlovat, proč tu Galileo chceme?

Myslím si, že v Čechách k tomu není důvod. Proti Galileu tady nikdo nevystoupil. Spíše se zdá, že všichni jsou jednohlasně pro. Nikdy zde nezaznělo, že Galileo nechceme například kvůli tomu, že by mohlo být potenciálně nebezpečné. Češi podle mého dobře chápou, že pro takto malou zemi je třeba, aby zde bylo co nejvíce podobných institucí, aby byly propojené a aby jejich význam rostl.