László Andor: Na rozvoj vzdělávání a dovedností by v ČR mělo proudit více prostředků

Lászlo Andor, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění; zdroj: Evropská komise.

Česko potřebuje investice do vzdělávání, odborné přípravy nebo rozvoje dovedností, a proto by do těchto oblastí mělo proudit spíše více prostředků než méně. EurActivu to v rozhovoru řekl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor.

  • Právě jste se vrátil z jednání s odstupujícím českým ministrem školství Josefem Dobešem (VV), kde jste diskutovali stávající obtíže při čerpání evropských prostředků v rámci OP VK. Dosáhli jste nějaké dohody? 

Na schůzce s ministrem Dobešem jsem dal najevo své silné přesvědčení, že pokud to bude možné, měli bychom zachovat podporu pro vzdělávání, odbornou přípravu nebo rozvoj dovedností, protože tato oblast v České republice finanční podporu potřebuje. Mělo by sem proudit spíše více prostředků než méně. Musí to ale samo sebou probíhat v souladu s pravidly pro ESF. Při řešení problémů, na které jsme v rámci kontrol v OP VK narazili, bychom se měli na tento sektor soustředit a udělat vše pro to, abychom v něm prostředky udrželi. Je to podle pravidel a je to nutné. 

  • Máte tedy na mysli nechat evropské prostředky v OP VK? 

Ano, pokud to bude možné, tak ano. Avšak jestliže by mělo k realokaci dojít, musí peníze směřovat do jiného programu financovaného z ESF. Tím je program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který funguje velmi dobře a slouží naplňování relevantních cílů. 

  • Před několika dny některé ministerské rezorty, především pak ty, které mají na starosti průmysl a dopravu, přišly s návrhem, aby prostředky, kterým v rámci OP VK hrozí, že nebudou do konce tohoto programového období vyčerpány, byly přesunuty na podporu tzv. tvrdých projektů. Jinými slovy takových projektů, které se zaměřují například na dostavbu dopravní infrastruktury. Znamená to tedy, že tento návrh je takříkajíc ze hry? 

Chápu, že ve chvíli, kdy kolem této záležitosti panuje nejistota, objevují se různé nápady, jak situaci vyřešit. Nikdo nám ale žádný takový návrh oficiálně nepředložil a neměli jsme tedy možnost o tom uvažovat. 

  • Pojďme se nyní ve zbytku času věnovat budoucnosti kohezní politiky EU a tomu, jak si ji představuje Česká republika. ČR sice rozumí požadavku Evropské komise, aby se tato politika po roce 2013 soustředila na mnohem méně tématických priorit, než tomu bylo nyní, zároveň se ale s určitými obavami staví k návrhu, aby na projekty financované z ESF odcházela přesně stanovená část celkové národní alokace, která je podle ní příliš velká (v případě méně rozvinutých regionů se jedná o 25 % a u rozvinutých regionů jde o 54 %). ČR argumentuje tím, že raději než do „měkkých projektů“ stále potřebuje investovat do své infrastruktury. Nebojíte se tedy, že tyto požadavky povedou k tomu, že jednoduše nebudou vyslyšeny potřeby jednotlivých regionů?

Musíme se na to podívat společně se členskými státy a regiony, protože navržený podíl projektů financovaných z ESF má být stanoven na regionální úrovni v závislosti na výši příjmů daného regionu. To má spojitost s několika body. Jedním z nich je víceletá finanční perspektiva, v jejímž rámci by měly být nástroje kohezní politiky co nejvíce propojené s hospodářskou strategií Evropa 2020. Jak víte, tato strategie počítá s několika konkrétními numericky vyjádřenými cíli jako je například dosažení 75% míry zaměstnanosti nebo snížení počtu lidí sužovaných chudobou. Členské státy se k těmto cílům na evropské úrovni zavázaly a slíbily, že vypracují národní programy, jak jich dosáhnout. Musí vám být jasné, že k tomu, aby se podařilo tyto cíle splnit, je zapotřebí finančních nástrojů, které to podpoří. 

Na druhou stranu, je nutné si uvědomit, že cíle byly stanoveny na regionální úrovni v závislosti na výši příjmů regionů, takže pro regiony s nízkým HDP je ten procentuální podíl relativní nízký a pro ty s vyšším HDP je zákonitě vyšší. Je to proto, že rozumíme tomu, že pro regiony s nižším stupněm rozvoje představuje nedostatečná infrastruktura obrovskou překážku nebo dokonce brzdu v jejich dalším rozvoji. Podpora lidských zdrojů by ale ani tak neměla být odsouvána stranou.   

  • V sérii říjnových nařízení k budoucí kohezní politice EU se také uvádí, že členské země by měly z prostředků, které pro ně budou k dispozici v ESF, podporovat minimálně 20 % projektů zaměřených na sociální začleňování a boj s chudobou. Platí to skutečně pro všechny státy? Například o České republice je známo, že cíl v oblasti chudoby splňuje… 

Možná má Česká republika méně chudých lidí než jiné členské státy EU, ale rozhodně není imunní vůči problémům, které se pojí se sociálním začleňováním, konkrétně pak určitých skupin populace v určitých regionech. Na nejvyšší příčce tohoto seznamu pak jednoznačně stojí Romové.  

Těmto otázkám je třeba se věnovat, aby každým dnem nesílily. Pořád se toho musí hodně udělat v oblasti vzdělávání, školení, celoživotního vzdělávání, ale také v oblasti péče o děti, například školek, což by výrazně pomohlo k návratu žen po mateřské na pracovní trh. Věřte mi, je toho skutečně hodně, co by se z ESF mělo financovat.

  • Na lednové Evropské radě předseda Evropské komise José Manuel Barroso přišel s návrhem přesunout nevyčerpané prostředky z evropských fondů do oblastí jako je boj s nezaměstnaností mladých nebo na podporu malého a středního podnikání. Některé země se proti tomuto plánu postavily s argumentem, že je to další pokus vyspělejších evropských zemí, jak pro sebe získat co nejvíce prostředků původně určených na podporu kohezních států. Můžete toto jejich tvrzení nějak vyvrátit?  

Ne, toto je zcela nepodložená obava, protože hovoříme pouze o možnostech realokací v rámci jedné země, nikoliv zemí. Podíl podpory projektů, které se zaměřují na mladé lidi, se mění stát od státu. V některých regionech dosahuje 50 % a v jiných případech je to samozřejmě méně.   

  • Jak to bude konkrétně probíhat? 

To, co nyní děláme, je to, že navštěvujeme členské státy, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, a radíme jim, jak lépe a efektivněji vynakládat stávající prostředky na podporu mládeže a malých a středních podniků. Uvědomme si, že v současné době leží v ESF 20 miliard eur, což je přibližně jedna čtvrtina jeho rozpočtu, které nebyly přislíbeny konkrétním projektům.

  • Podpora mladých lidí a malého středního podnikání, které zmiňujete, by se tedy týkala ještě tohoto období, nebo až toho příštího, které začne po roce 2013?  

Hovoříme ještě o stávajícím programovém období. Jak jsem říkal, akční týmy již od ledna letošního roku zavítaly do několika zemí, přesněji řečeno do osmi, tj. do čtyř jihoevropských států plus na Slovensko, do Lotyšska, Litvy a Irska. Nyní své poznatky, které zde získaly, zpracovávají a posléze začnou společně se členskými státy pracovat na implementaci toho, co bude potřeba. Jedná se o komplexní úkol a jsem přesvědčen o tom, že všechny tyto země si jeho naléhavost uvědomují.