Přeměna uhelných regionů: evropská platforma zahrne i Ústecký kraj

PROMOTED CONTENT

© EURACTIV.cz

Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.

Ekonomika ČR roste a zvyšuje se bohatství jejích regionů, mimo jiné i díky podpoře z EU. Znamená to, že celkově bude po roce 2020 získávat méně peněz z takzvané politiky soudržnosti. Tato část evropského rozpočtu by se ostatně měla obecně snížit, jak na začátku května navrhla Evropská komise. Společná kasa EU totiž musí reagovat na nové výzvy, jako je migrace.

„Česko si ovšem může sáhnout na takzvané komunitární programy, které zatím příliš nevyužívalo. Jedná se například o program Horizont určený na podporu vědy a výzkumu, programy na ochranu životního prostředí nebo na výstavbu infrastruktury evropského významu,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) během debaty na téma „Proměny uhelných regionů v Evropě: Využije Ústecký kraj svou příležitost?“, která se uskutečnila 9. května v Ústí nad Labem.

Jednání o podobě budoucího víceletého rámce EU (2021–2027) jsou zatím na začátku a mohou trvat několik měsíců. Už teď by si ale Česko mělo připravit strategii, jak evropské peníze efektivně využít – například na podporu strukturálně zatížených regionů, jako je Ústecký kraj.

S transformací těchto regionů má pomáhat i nová evropská iniciativa „Coal Regions in Transition Platform“, která má členským zemím zpřístupňovat odbornou pomoc a podporovat sdílení zkušeností s ekonomickými a sociálními proměnami spojenými s útlumem těžby uhlí. Mělo by jim to mimo jiné pomoci lépe využívat finanční prostředky, které na podporu zatížených regionů existují.

„Společně s ministerstvem pro místní rozvoj se připravujeme na jednání, které v Bruselu proběhne 12. a 13. června. Českou republiku také navštíví zástupce Evropské komise a v září by měla proběhnout návštěva expertů Komise přímo v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji,“ uvedla během debaty zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová.

Aktivní ovšem může být i samotný kraj.

„V letošním roce vznikl analytický materiál s názvem Smart Region Ústecký kraj, který rekapituluje různé oblasti. Vydefinovaly se tam čtyři silná témata, a to je promítnutí smart konceptu do informačních technologií a práce s daty, zvyšování energetické efektivity, zavádění chytrých prvků v oblasti dopravy a také oblast sociálních věcí,“ shrnul člen zastupitelstva Ústeckého kraje Miroslav Andrt, který je předsedou komise pro smart region.

Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EURACTIV.cz. Série je součástí projektu „Bridging the gap between the regions and European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Světlejší budoucnost

Podle člena zastupitelstva města Ústí nad Labem a podnikatele Martina Hausenblase je potřeba, aby se region stal pro lidi atraktivním.

„V Ústeckém kraji se rozběhla spirála chudoby: není atraktivní a nepřitahuje schopné lidi. Ti naopak odcházejí. V následku toho klesá cena nemovitostí, což má dopad na výši nájmu. Do regionu přicházejí chudší lidé, kteří se pak kumulují na jednom místě, takže vzniká problém. Kraj musí být schopen přilákat lidi, kteří budou vytvářet pracovní příležitosti i pro ostatní,“ říká.

S úspěšnou budoucností regionu souvisí to, jak se vyrovná s dědictvím, které v něm zanechala těžba. Na to se zaměřil projekt nadace Heinricha Bölla, který umožnil sdílet české a německé zkušenosti s obnovou regionů zatížených těžbou uhlí.

„Panovala shoda, že některé věci umíme lépe my a jiné zase Němci. Český model řízení těžby samotné – založený na tom, že rozhodujeme o tom, kolik uhlí ještě bude možné vytěžit – je pro životní prostředí lepší než německý, který stanovuje termíny, dokdy je možné těžit. V Česku je obecně také lepší ochrana vlastníků. Měli jsme ovšem dlouho dobu tendenci zanedbávat to, co se stane, až těžba skončí. V tom mají daleko promyšlenější představu Němci,“ uvedl analytik think-tanku Glopolis Vojtěch Kotecký, který se na projektu podílel.

Výstupem z debatního setkání, jehož partnerem bylo Eurocentrum Ústí nad Labem, se stane soubor doporučení, která budou rozeslána zainteresovaným institucím a organizacím v České republice i na evropské úrovni.