Zemědělskou politiku čekají historické změny

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Společná zemědělská politika – jedna z nejstarších a nejnákladnějších politik Evropské unie – stojí před zásadní proměnou.

Autorkou je Pavlína Žáková, která působí na pražském Zastoupení Evropské komise. Předtím pracovala jako ekonomka pro Evropskou komisi a poradkyně náměstka ministra financí. 

S návrhem rozpočtu unie pro období po roce 2020 navrhla Evropská komise řadu změn, které – pokud se na nich shodnou členské státy – budou představovat největší reformu unijní zemědělské politiky za posledních 15 let. Do určité míry lze říci, že se společná zemědělská politika svým charakterem přibližuje politice na podporu regionů. Jaká bude?

Více národní – Hlavní navrhovanou změnou je, že odpovědnost za provádění společné zemědělské politiky se přesune z Evropské komise na členské státy. To vychází z poznatku, že každý stát má zcela jiné podmínky a odlišné potřeby. Státy budou mít větší svobodu rozhodnout si, jakým způsobem dosáhnout společně stanovených cílů a přitom zohlednit specifické potřeby svých zemědělců a venkovských oblastí. Státy budou moci převádět až 15 procent prostředků mezi dvěma hlavními pilíři – přímými platbami zemědělcům a podporou rozvoje venkova.

Jednodušší – Zatímco v současnosti se vyplácení přímých plateb řídí jinými předpisy než podpora rozvoje venkova, do budoucna by měl fungovat jednotný systém pravidel a jednotná strategie. Větší důraz by měl být kladen na dosažené výsledky než na dodržování předpisů (například namísto měření šířky mezí bude pozornost upřena přímo ke stavu půdní eroze).

Levnější – Podíl zemědělské politiky na výdajích by se měl snížit ze současných téměř 40 procent na necelou třetinu rozpočtu. Zemědělská politika tak podle návrhu komise ztratí své dlouhodobé prvenství co do podílu na rozpočtu EU, a to ve prospěch kohezní politiky.

Spravedlivější – V současnosti 80 procent prostředků směřuje k 20 procentům všech podniků. Do budoucna by měly být více podporovány malé farmy, a to prostřednictvím zastropování plateb na jednu farmu ve výši 100 tisíc eur. Státy by měly dále vyčlenit alespoň dvě procenta přímých plateb na podporu začínajících farmářů.

Zelenější – Zemědělská politika má velký potenciál řešit problémy, které evropskou krajinu v současnosti sužují, jako je sucho či eroze půdy. Podíl prostředků na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu by se měl do budoucna zvýšit na 40 procent. V oblasti přímých plateb bude splnění environmentálních požadavků podmínkou pro jejich vyplacení. Každý členský stát by měl navíc vytvořit pobídky, aby zemědělci volili ekologické přístupy i nad rámec povinných požadavků. Na „zelená“ opatření bude navíc vyhrazeno nejméně 30 procent prostředků, které stát získá pro rozvoj venkova.

Modernější – EU bude podporovat členské státy v tom, aby při kontrolách a monitoringu využívaly nové technologie (například družicová data k ověření velikosti farem u žádostí o přímé platby). Podpoří inovace a výzkum v odvětvích potravinářství, zemědělství, biohospodářství nebo rozvoj venkova. Dále bude více podporovat digitalizaci venkova, například rozšířením širokopásmového připojení k internetu.

Komentář původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.