Summit lídrů EU v Bruselu není jen o penězích

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© EPA, FRANCOIS LENOIR / POOL

Předsedové vlád zemí EU se již od pátku (17. července) snaží dohodnout na fondu obnovy evropské ekonomiky. Spor se vede nejen o objemu fondu a způsobu rozdělení peněz mezi jednotlivé členské státy. Hraje se o víc.

Země EU jsou nyní rozdělené na dva hlavní tábory. Jižní státy požadují masivní fond, který by státům zasaženým koronavirovou krizí poskytoval přímé granty. Šetřivé státy chtějí fond osekat na minimum, tlačí na rozdělování peněz prostřednictvím půjček a čerpání chtějí podmínit dodržováním principů právního státu.

Česká republika je na pomezí těchto dvou táborů. Zamlouvá se nám opatrný přístup šetřivých států (tzv. Frugals: Rakousko, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Finsko), jsme skeptičtí vůči společnému evropskému dluhu a nechce se nám ručit za dluhy Itálie či Francie. Na druhou stranu jsme podobně jako jižní země příznivci dotací a půjčkami opovrhujeme.

Babiš chce pro ČR získat co nejvíc dotací z fondu obnovy. Otázkou je, proč by mu na to měla EU kývnout

Premiéři EU se po půl roce setkávají u kulatého stolu a rozhodují o ekonomické obnově Evropy. S jakou pozicí přijel do Bruselu předseda české vlády?

Hraje se o budoucnost integrace

Červencový summit Evropské rady ale není jen o penězích, které mají EU vytáhnout z krize způsobené pandemií koronaviru. Je také o budoucnosti evropské integrace. Jak na svém Twitteru napsal bývalý místopředseda Evropského parlamentu a zakladatel hnutí Hlas Pavel Telička, EU pod rouškou debaty o penězích postupuje v integraci dál. Alespoň to platí pro některé z členských států.

Řeč je o Německu, Francii, Itálii či Španělsku, které se směle hrnou do vytvoření společného evropského dluhu a prohloubení integrace.

Na druhé straně barikády stojí opatrní „Frugals“. Ti na francouzsko-německý vlak integrace naskočit nechtějí. Pro jejich domácí publikum by mohl být celoevropský dluh a s ním spjaté provázání členských států jen těžko stravitelné. Nejenže by se upsali k záchraně upadajících jižních ekonomik, ale také by přislíbili další dotace státům, které mají problémy s dodržováním principu vlády práva.

Spor se tedy nevede pouze mezi severem a jihem, ale také mezi šetřivými státy na jedné straně a Polskem a Maďarskem na straně druhé. Zatímco Frugals požadují provázat čerpání z fondu obnovy s dodržováním právního státu, dvojice středoevropských států takovou podmínku odmítá.

Méně dotací, více půjček. Summit o rozpočtu EU pokračuje, šetřivé státy nechtějí ustoupit z požadavků

Složitým hledáním kompromisů v klíčových sporných tématech dnes už třetím dnem pokračuje summit prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Šéfové států a vlád se snaží přiblížit shodě na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu bloku.

Nouzový plán

V Bruselu se mezitím začalo spekulovat o nouzovém plánu. Ten by spočíval ve vyřazení „neochotných“ států z fondu obnovy. Ke společnému dluhu by se zavázaly jen země, které s ním souhlasí. Stejné země by také mohly čerpat dotace a půjčky z fondu obnovy. Země, které by se naopak nezapojily, by nečerpaly z fondu nic.

„Posílená spolupráce“ pouze několika členských zemí EU by nebyla ničím novým. Příkladem je stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), díky které mohou ochotné členské země společně pracovat na obranných a bezpečnostních projektech. Dalším projevem hlubší integrace určité skupiny zemí je vznikající Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

Pokud by však došlo k takovému scénáři nyní a šetřivé státy by zůstaly „z kola ven“, fond obnovy by se musel značně scvrknout. EU by totiž za společný dluh nemohla ručit tak vysokou částkou, jakou by mohla ručit v případě zapojení všech členských států.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Den čtvrtý

Řešení by mohl přinést čtvrtý den summitu. Jednání má začít až v 16 hodin odpoledne, předsedové vlád tak mají po celonočním vyjednávacím maratonu čas na krátký odpočinek a řešení domácí agendy. Mezitím se budou vyjednávači snažit dosáhnout potřebného kompromisu. Můžeme také očekávat řadu „vzkazů“, které si budou premiéři členských států mezi s sebou posílat skrze média. Lídři EU totiž hrají vysokou hru nejen o peníze a o budoucnost evropské integrace, ale také o své domácí voliče.