Přípravu Modernizačního fondu provází řada přešlapů a zmatená komunikace

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Rozdělování financí na modernizaci české energetiky, respektive schvalování Obecného programového dokumentu Modernizačního fondu, ukázalo v jasném světle největší slabinu Ministerstva životního prostředí (MŽP), nebo možná dokonce i celé české vlády. Touto slabinou je nekoncepční přístup či špatná komunikace, která dojem nekoncepčního přístupu vyvolává.

Autorkou komentáře je Karolina Gyurovszká z expertní skupiny Frank Bold. 

Projednávání dokumentu začalo na různých úrovních už v průběhu minulého roku. Odborná veřejnost měla možnost okomentovat jeho obsah včetně procentuální alokace pro jednotlivé programy v rámci Platformy pro Modernizační fond. Potud se přípravě nedá nic vytknout.

Předregistrační výzvy a jejich závaznost

Nejasnosti se začaly objevovat na podzim 2020. MŽP totiž 30. listopadu vyhlásilo předregistrační výzvy do prvních tří programů, které disponují největší alokací, dohromady téměř 80 % z objemu fondu. Ministerstvo deklarovalo, že na základě projektových záměrů odevzdaných do 1. února bude upravovat podmínky v ostrých výzvách, které mají začít již v prvním čtvrtletí tohoto roku. Výzvy byly definované poměrně obecně a otevřené širokému spektru žadatelů o podporu. Zároveň ale bylo oznámeno, že podání projektového záměru je nutnou podmínkou pro čerpání finančních prostředků z Modernizačního fondu. To bylo potvrzeno i v rámci vypořádání připomínek meziresortního připomínkového řízení z 8. ledna 2021.

ČR porcuje Modernizační fond. Ministerstvo chce při čerpání zvýhodnit energetické společnosti

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Informace o povinnosti vyplnit předregistrační výzvy spustila vlnu paniky, jelikož nebylo jasné, zda a kdy budou vyhlášeny další předregistrační výzvy. Firmy a svazy narychlo pořádaly webináře, expertní skupina Frank Bold dokonce vytvořila pomocný online nástroj a vznikaly vzorové formuláře. Ministerstvo navíc oznámilo, že do programu č. 2 (RES+) se mohou hlásit i společenství pro obnovitelné zdroje, jejichž program č. 8 hotový není, neví se, kdy bude, a navíc disponuje alokací pouhých 1,5 %. Do programu RES+ se tudíž zapojily obce.

Ačkoliv se na webu Státního fondu pro životní prostředí doporučovalo přihlašovat projekty na rok 2022 i na pozdější roky už v současné výzvě, ve své tiskové zprávě z 25. ledna MŽP uvedlo, že „předregistrace v nyní otevřených výzvách je povinná jen pro projekty podávané v roce 2021“. Tato informace zcela změnila škálu projektů, které se do výzvy měly hlásit, a to pět dní před uplynutím lhůty na podání záměrů. Kdy budou další výzvy, ale stále jasné není.

Bonus pro velké výrobce

To ale nebyla jediná změna na poslední chvíli. Po skončení meziresortního připomínkového řízení, pouhých pár dnů před jednáním vlády, se objevila finální verze Obecného programového dokumentu. V něm došlo k náhlému navýšení pro subjekty z Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) v rámci programu č. 2 (RES+), a to z 50 na 60 % s tím, že budou mít přístup i do dalších 40 % financí, které měly sloužit pro všechny ostatní zájemce o obnovitelné zdroje. Rozdíl deset procent představuje minimálně 6 miliard korun.

Zbude i na malé?

Je ale možné, že někteří menší žadatelé budou z programu č. 2 (RES+) nakonec diskvalifikováni, protože podmínky financování v rámci ostrých výzev, které se týkají například výkonových požadavků na jednotlivé projekty, stále nejsou jasné. Kromě menších žadatelů se tajnosti dělají i před zájemci o malé vodní elektrárny. V návrhu základních podmínek programu RES+ je v rámci předregistračních výzev jejich podpora umožněna. V neveřejném vypořádání meziresortních připomínek ale MŽP informuje, že s jejich podporou prozatím nepočítá. Projekty, na které se nedostane, a bílá místa, která nejsou pokryta jinými programy, jsou pak odkazována na program č. 8 Komunitní energetika. Ten ale disponuje alokací pouhých 1,5 %.

Ministerstvo životního prostředí odsouvá energetické komunity na druhou kolej

Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.

Zmatená komunikace

Úředníci se v některých oblastech snažili vyjít vstříc obcím, samosprávám a obecně menším zájemcům o dotace. Například jim umožnili přístup do programu č. 1. Bohužel to zapomněli komukoli říct, opět se to pouze objevilo v poslední verzi Obecného programového dokumentu pár dní před jednáním vlády a před skončením lhůty pro podání projektových záměrů.

Bude dost prostředků?

Na jakékoliv výtky MŽP reaguje tím, že peněz bude dost. To ale není nutně pravda.  Již 25. ledna SFŽP uvedl, že dosud evidují „na 220 projektových záměrů v objemu 160 miliard korun, nejedná se ale o požadavek na dotaci, nýbrž o celkové předpokládané investiční výdaje projektů“. I kdybychom předpokládali, že z dotací bude vyplacena jen polovina celkových nákladů, znamená to, že by jeden z devíti programů již v rámci necelých dvou měsíců vyčerpal polovinu všech prostředků Modernizačního fondu na celých deset let. A to 25. ledna ještě nebyly podány všechny žádosti. Prvního února, poslední den podání záměrů, byl systém fondu dokonce přetížen. Celkový objem žádostí nakonec přesáhl 6 000.

Magdalena Davis: Vláda jako lídr v otázkách ochrany klimatu selhává. Budoucnost leží ve městech

Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.