Potravinové banky a jejich role v celosvětovém hnutí zaměřeném na snížení plýtvání potravinami

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

[© Pixabay]

V úterý 14. 8. 2018 jednal Evropský parlament o způsobech, jak předejít plýtvání potravinami. Jedním z nástrojů je balíček oběhového hospodářství, dále pak osvěta mezi spotřebiteli o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Snížit plýtvání by se mělo i darováním přebytečného jídla na charitu.

Článek původně vyšel v zářijovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Každoročně se v EU vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin, což odpovídá 173 kg potravin ročně na jednoho obyvatele. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světě ročně vyhodí dokonce 1,3 miliardy tun potravin. To je zhruba třetina celkové světové produkce potravin určené pro konzumaci lidmi. Toto množství by mohlo nasytit až 200 milionů lidí trpících hladem.

Nevyhazují se jen potraviny, ale i vynaložená lidská práce, peníze a navíc se ničí přírodní zdroje, jako voda, vzduch, půda, energie. Boj s plýtváním je tedy také otázkou kvality životního prostředí. V důsledku produkce a likvidace potravinového odpadu v EU vzniká ročně 170 milionů tun emisí CO2 a spotřebuje se 26 milionů tun přírodních zdrojů. Aby se do roku 2025 snížilo plýtvání potravin o třetinu, a do roku 2050 o polovinu, připravila Komise tzv. balíček oběhového hospodářství.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Minimální trvanlivost potravin

Zásadním úkolem v oblasti snížení potravinových odpadů je osvěta, která se musí zaměřit na lepší informovanost o odlišení termínů „minimální trvanlivost“ a označení „spotřebujte do“.

Potraviny mohou být konzumovány i poté, co vyprší datum označené na etiketě jako „minimální trvanlivost do“ – znamená to pouze, že jejich kvalita nemusí být nejlepší. Některé země, například Německo, již od začátku letošního roku prodávají ve svých řetězcích trvanlivé potraviny po datu spotřeby. V ČR jsou v některých řetězcích tyto výrobky označeny a prodávají se za sníženou cenu.

Naproti tomu výraz „spotřebujte do“ označuje datum, po kterém už konzumace potraviny není bezpečná. Téměř čtvrtina Evropanů (24%) si myslí, že po vypršení minimální trvanlivosti už by se potravina neměla konzumovat. V ČR je to dokonce 27% lidí.

Evropané zbytečně vyhazují poživatelné potraviny. Zastavte to, žádají europoslanci

Lidé by měli mít lepší přehled o tom, zda mohou potravinu ještě sníst, nebo je to už nebezpečné. Sníží se tak plýtvání. Usnadnit by se mělo i darování přebytečného jídla, usnesl se v úterý Evropský parlament.

Zemědělci také vyhodí značné množství ovoce a zeleniny kvůli tomu, že nesplňují estetická kritéria supermarketů. V řetězcích, jako je Tesco a Penny, se již úspěšně prodává „křivá zelenina“ za sníženou cenu. Křivou zeleninu také dodává formou paběrkování organizace Zachraň jídlo, z.s. do potravinových bank. Jde vždy o zeleninu, kterou by zemědělci jinak zaorali.

Potravinové banky

Potravinové banky hrají v tomto procesu nemalou roli.

1) Snižují potravinový odpad výrobců tím, že neprodané, či neprodejné potraviny svezou do svých skladů a rozdají potřebným.

2) Snižují potravinový odpad řetězců a drobných prodejců tím, že neprodejné potraviny (poškozené obaly, nesprávný popis, nesprávný kód, blížící se expirace) svezou do skladů a rozdají potřebným.

3) Šíří osvětu o škodlivosti plýtvání přednáškami pro školy a nabídkou školních exkurzí ve skladech.

4) Šíří osvětu mezi odběrateli – v ČR mají potravinové banky cca 30 000 odběratelů. Ti všichni už vědí díky pravidelné osvětě, proč je škodlivé plýtvat a jaký je rozdíl mezi „minimálním datem trvanlivosti“ a „spotřebujte do“.

Jak ovlivnil zákon o potravinách a tabákových výrobcích potravinové banky v ČR?

Od ledna 2018 vešel v platnost zákon č. 110/1997 Sb., který přikazuje řetězcům nad 400 m2 prodejní plochy všechny neprodané potraviny vhodné ke spotřebě nabídnout potravinovým bankám. V ČR je v dnešní době celkem 14 potravinových bank, v každém kraji jedna.

Od nového roku se skutečně zvýšil počet potravin přivážených z těchto řetězců o cca 30 %, což v praxi znamená, že o 30 % potravin se snížilo množství potravinového odpadu, a že tyto potraviny nasytily 30 000 osob v průměru 1krát týdně. Pražská potravinová banka má 22 000 odběratelů a v minulém roce jim měsíčně rozdala cca 200 tun potravin. Letos to bude ještě o něco více.

Tyto potraviny jsou na jedné straně výraznou pomocí pro organizace pečující o chudé a potřebné (Klokánky, Koaly, Domovy na půl cesty, Sociální služby, Azylové domy, atd.), nebo pro osoby v krizi, a současně představují objem, který by v minulosti skončil jako odpad. To je ta hezká stránka věci. Ta odvrácená stránka věci spočívá v tom, že ačkoli vyšel již v lednu zákon přikazující darovat tyto potravinovým bankám, dosud se nerozhodlo o tom, kdo bude náklady s tímto spojené nést.

Spotřeba potravin a plýtvání jídlem jako sociální problém

Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který je ovšem mnohdy opomíjen. Problematikou se odborníci začali systematicky zabývat až po roce 2000. Pokrytí tohoto tématu v rámci České republiky se prozatím drží spíše na úrovni dílčích studií zaměřených na určitou výseč tohoto problému. Základními dimenzemi, kde k plýtvání potravinami dochází, je produkce potravin, jejich distribuce, velkoobchod a maloobchod, zpracování v restauracích a na úrovni samotných jedinců, tedy v domácnostech.

Potravinové banky dostávají každoročně z dotace MZe 1 milion korun na provoz, avšak náklady na provoz těchto bank jsou mnohonásobně vyšší. Banky musí platit pronájem prostor skladů, energie především pro chladící a mrazící zařízení, pohonné hmoty do chladicích a mrazicích vozů, zákonné pojištění, mzdy a odvody a opravy a údržbu.

V tuto chvíli pracují řidiči a skladníci ve všech skladech denně přesčas, bez jistoty, že jim tato práce navíc bude někdy zaplacena a ředitelé bank nemohou přijímat nové zaměstnance, protože nemají finanční prostředky na jejich mzdy.

Pokud vláda včas nerozhodne o financování provozu potravinových bank, dojdou postupně (ještě tento podzim) všechny banky do stadia, kdy se ocitnou zcela bez prostředků, vypnou chladicí a mrazicí zařízení, odstaví nákladní vozy, propustí zaměstnance a nechají potraviny zetlít. Potom už ten původně skvělý zákon o potravinách, který umožnil, aby neprodané potraviny nešly do kafilerií, ale lidem, kteří se ocitli v nouzi, přestane fungovat. Nikdo tyto potraviny neodveze, nezaeviduje, neuskladní a nevydá. Není to škoda, že tak dobrý zákon nebyl dotažen do důsledků?

V boji proti plýtvání potravinami EU selhává, říkají europoslanci

EU by měla přidat v boji proti plýtvání jídlem. Nemusí to být nákladné, stačilo by udělat pořádek v legislativě a zavést chytrá opatření, říkají europoslanci, kteří se tématem zabývají.

Zákon o potravinách sice výrazně snížil množství potravin, které vyplýtvají velké potravinové řetězce, avšak nedotkl se bohužel plýtvání potravinami spotřebiteli. Z každoročních výzkumů plýtvání potravinami v ČR, ať už od organizace IPSOS, nebo Ústavu pro sociologii ČSAV vyplývá, že největšími plýtvači jsou spotřebitelé.

I když si tito stále více uvědomují, že plýtvání potravinami je závažný společenský problém, přestože chápou, že k výrobě potravin je třeba vyvinout mnoho lidské práce i přírodních zdrojů, že při této výrobě dochází k poškození životního prostředí, plýtvají stále stejně. Každoročně vyhodí spotřebitelé v průměru 30 % toho, co nakoupili, což je neuvěřitelně velké množství. Je tedy třeba zamýšlet se především nad osvětou a výchovou dětí a mládeže.