Měla by EU dotovat malé nebo velké zemědělské podniky?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Shutterstock

Čeští zemědělci se neshodují na tom, jak by měla vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020 – diskuse se omezila pouze na spor mezi velkými a malými farmami o výši evropských dotací.

Evropská komise navrhuje omezit dotace pro velké agrární podniky. Takzvané zastropování dotací na 60 000 eur je ale pro české agrární velkopodniky, které obhospodařují až dvě třetiny zemědělské půdy, nepřijatelné. Stejnou pozici dlouhodobě zastává i ministerstvo zemědělství.

Opačného názoru jsou drobní živnostníci. Ti vidí v omezení dotací příležitost, jak vrátit do české krajiny biodiverzitu a jak oživit český venkov. Na své straně mají i Evropskou komisi, která chce podporu ze svých fondů směřovat právě k malým a středním podnikům rodinného charakteru.

Komise přišla s návrhy v souvislosti s plánovanou reformou společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020. Příležitost ke změněn financování zemědělství v EU představuje také nový víceletý finanční rámec pro období 2021 – 2027, o kterém se nyní diskutuje napříč unijními institucemi.

Jednou z klíčových změn by mělo být přenesení odpovědnosti za přerozdělování evropských dotací na členské státy. Národní úřady však budou muset vytvářet národní plány pro zemědělskou politiku, které budou podléhat schválení Evropské komise. Pokud by schválený plán členský stát neplnil, mohl by o dotace přijít.

Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci. Více >>>>

Kromě této větší flexibility pro členské státy chce Komise zajistit větší podporu mladým zemědělcům. Návrh například počítá s tím, že 2 % přímých plateb by měl stát směřovat právě jim. Generační obměna totiž představuje jednu z hlavních výzev pro evropské zemědělství – až 31 % zemědělců v EU je starších 65 let a pouze 5,6 % zemědělců je méně než 35 let.

Ve svém návrhu Komise dále uvádí, že členské státy by měly zajistit větší podporu pro malé a střední podniky. Podporuje zavádění tzv. redistributivních plateb, kdy farmy dostávají více dotací na první hektary. Podniky s menší rozlohou jsou tak mírně zvýhodněny.

A právě přerozdělení dotací mezi malé a velké podniky se stalo hlavním tématem debaty „Co může společná zemědělská politika nabídnout českým zemědělcům?“, která se uskutečnila 10. května v Olomouci.

Diskuse se účastnili představitelé Olomouckého kraje, regionálních zemědělských podniků, nevládních organizací a také odborníci z akademické sféry. Úvodní slovo pronesl europoslanec Pavel Telička (ALDE), dále ředitelka Regionálního odboru Olomouc Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Kateřina Mračková, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a soukromý zemědělec Václav Koutný.

Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení. Řadu z nich je možno považovat za příspěvek do obecné veřejné debaty o SZP v ČR.

Obecná doporučení ke společné zemědělské politice EU:

  • Společná zemědělská politika EU se musí zjednodušit. Přestože proces zjednodušování trvá již několik let, zemědělci si však stále stěžují na byrokratickou zátěž a také neustále změny podmínek pro čerpání dotací. Ani větší pravomoci v oblasti SZP pro členské státy, které Evropská komise v současné době navrhuje, neznamenají změnu k lepšímu – pouze se přenese odpovědnost na národní úřady.
  • Povinné zastropování přímých plateb navržené Evropskou komisí může ohrozit velké zemědělské podniky v ČR. Velkopodniky mají přitom většinový podíl na produkci potravin a zaměstnávání lidí v zemědělském sektoru. Případné limity pro čerpání by proto měly být nastaveny tak, aby nebylo ohroženo jejich podnikání a s ním související produkce potravin a tvorba pracovních míst.
  • Alternativu k zastropování přímých plateb může představovat povinná redistribuce plateb, tedy zvýšení sazby dotací pro první hektar. Velké podniky by tak ztratily výhodu pramenící z jejich rozlohy a vykupování zemědělských pozemků by pro ně přestalo být výhodné. Otevřelo by se tak více prostoru pro jiný typ kupců zemědělské půdy – tedy mladé začínající zemědělce. V důsledku zavedení redistributivní platby by tak mohlo dojít až k podpoře generační obměny.
  • Podpora z evropských fondů by měla být silněji podmíněna požadavky, které se týkají dlouhodobé udržitelnosti a boje proti změnám klimatu. Pokud by mělo dojít ke krácení financí pro SZP, nemělo by to být na úkor těchto oblastí. Žádoucí je i větší synergie mezi jednotlivými fondy – například venkov by měl mít možnost více čerpat z kohezních fondů.
  • Evropská unie by měla podporovat zavádění moderních technologií v zemědělství včetně výzkumu a vývoje v této oblasti a přenášení poznatků do praxe. Moderní technologie představují nejen způsob, jak účinněji a úsporněji hospodařit, ale také motivaci pro mladé lidi, kteří o venkovské oblasti a proces produkce potravin ztrácejí zájem.

Doporučení pro aktéry zemědělského sektoru:

  • Zemědělci na krajské i národní úrovni by měli najít shodu ohledně budoucího nastavení evropských dotací. Vzhledem ke specifickým problémům v jednotlivých krajích by regionální zemědělci skrze svazy a sdružení měli jasně formulovat, která konkrétní opatření podle nich potřebují podporu. Neměli by přitom myslet pouze na bezprostřední zisky, ale také na svůj díl odpovědnosti vůči krajině a půdě. Své požadavky by měli následně směřovat i na vládu, která může jejich specifika zohlednit při přípravě strategií a plánů pro české zemědělství. Svou pozici pak může hájit na evropských jednáních o reformě společné zemědělské politiky po roce 2020, která se očekávají tento i příští rok.
  • Kromě odpovědnosti vůči krajině by měli zemědělci svou činnost přizpůsobit poptávce na trhu. Dotace by neměly být hlavním smyslem jejich podnikání, a to i s ohledem na to, že za několik let může být podpora z evropských fondů o několik procent nižší a v dlouhodobém horizontu dokonce mohou dotační programy zmizet úplně. Zemědělci by se měli na tento scénář začít připravovat.
  • Zemědělci by měli rozšiřovat svou činnost například poskytováním agroturistických služeb nebo přímým prodejem svých produktů v regionu, ve kterém působí. Podíleli by se tak více na rozvoji českého venkova.
  • Čeští zemědělci by se neměli bránit moderním technologiím a měli by se aktivně zajímat o způsoby, jakými je mohou získat. To vše může přispět ke generační obměně a oživení celého sektoru. Podnikatelé v zemědělském sektoru by mohli investovat i do vzdělávání nové generace budoucích zemědělců podobně, jako se to děje v průmyslových odvětvích.

Doporučení pro českou vládu:

  • Přestože v ČR dominují velké agrární podniky, vláda by měla zajistit, aby v ČR mohly vznikat i malé podniky rodinného charakteru. Motivaci k podnikání v sektoru mohou představovat dotace z evropských fondů, musí však být nastaveny tak, aby o ně mohli jednoduše požádat i drobná zemědělství či mladí začínající podnikatelé. Musí se zjednodušit jak proces podávání žádosti o dotaci, tak i následné kontroly plnění projektu. Jednotlivé vnitrostátní úřady by měly mezi sebou například lépe sdílet informace.
  • Dotace musí být rozdělovány spravedlivě mezi velké agrární podniky a drobné firmy. Česko by tak mělo co nejdříve přijmout systém redistributivní platby, podobně jako to již učinilo Německo či Polsko.
  • Česko by mělo snížit svou závislost na zemědělských dotacích z EU. S dotacemi se totiž pojí negativní důsledky, jako například rostoucí cena zemědělské půdy. Ta se pak stává pro začínající mladé podnikatele v sektoru nedostupnou. ČR by měla postupně přecházet k využívání pobídek jiného charakteru, jako jsou zvýhodněné úvěry pro zemědělce a další investiční pobídky.
  • Speciální pozornost by měla vláda věnovat problémům spojeným se změnou klimatu. Ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí by měly zemědělce aktivně motivovat k šetrnějšímu způsobu hospodaření, a to jak dotacemi, tak i podporou výzkumu a vývoje v zemědělském sektoru či osvětou zemědělské komunity.

Celý dokument je ke stažení zde

Policy paper byl vydán v rámci projektu Bridging the gap between the regions and European Parliament realizovaného za podpory Evropského parlamentu. Partnerem projektu je zpravodajský portál EURACTIV.cz.