Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.
Komise chce mezi členské země rozdělit skrze záchranný program zhruba jeden bilion eur (cca 28 bilionů korun). Státy by měly mít možnost čerpat peníze jak skrze přímé granty, tak i ve formě půjček. Jedná se o kompromis mezi jižními zeměmi preferujícími dotace a tzv. šetřivými státy v čele s Rakouskem a Nizozemskem, které chtějí držet pomoc zasaženým ekonomikám co nejvíce na uzdě.
Česká republika se v tomto ohledu řadí spíše k jižnímu křídlu, pomoc chce totiž čerpat právě skrze dotace. Premiér Andrej Babiš již několikrát veřejně prohlásil, že evropský rozpočet by „rozhodně neměl být o půjčkách“. Kombinace úvěrů a grantů se tak vymyká jeho původním představám.
Společný dluh je pro ČR nepřijatelný
Kamenem úrazu je však způsob, jakým by měla Evropská unie získat peníze na ekonomickou obnovu. Rozpočet EU je totiž v porovnání s národními rozpočty značně omezený. V současnosti představuje zhruba 1 procento hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco vnitrostátní rozpočty zemí EU dosahují asi 49 procent.
Většinu unijního rozpočtu tvoří příspěvky členských států. Rozpočet by se tak mohl rozšířit jejich navýšením, což je ale vzhledem k ekonomické recesi pro řadu států nepřijatelné.
Další možností je nafouknutí unijního rozpočtu o tzv. nové vlastní zdroje. Komise chce dát členským státům na výběr, zda chtějí rozpočet posílit o peníze z digitální daně, daně za produkci plastů či o výnosy z prodeje emisních povolenek. Nové zdroje prosazuje i Evropský parlament, který bude muset návrh víceletého finančního rámce schválit. Pozice České republiky je však opět odlišná a k vytvořením těchto zdrojů se nepřiklání.
Nové zdroje rozpočtu ale na záchranu evropské ekonomiky nemusí stačit, Komise se proto chystá učinit bezprecedentní krok. Evropská unie by se poprvé ve své historii měla společně zadlužit na finančních trzích, kde by si mohla půjčit 500 miliard eur. Stejný návrh před několika dny představila německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Chtěli tak vyhovět zejména koronavirem zasaženým jižním členským státům EU, které již před pandemií čelily ekonomickým problémům.
„Nejsem ochoten ručit za dluhy jiných států, když byly nezodpovědné. Proč bych to měl dělat?“ reagoval na francouzsko-německý plán premiér Babiš.
„Tak nech si půjčí, eurozóna!“ rozohnil se premiér ve videu, které v neděli zveřejnil na svém Facebooku. „My si také půjčujeme, ale my máme skvělý rating a je obrovský převis, každý si chce kupovat české dluhopisy,“ dodal Babiš s tím, že nevidí důvod, proč by měla Česká republika ručit za dluhy jiných států.
ČR žádný návrh nepředstavila
Z dosavadních vyjádření premiéra Babiše tak vyplývá, že dnešní návrh víceletého finančního rámce bude pro Českou republiku nepřijatelný. Kritiku vůči společnému zadlužení EU vyslovila i „šetřivá čtyřka“, tedy Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz následně představil protinávrh, který počítá s principem „půjčky na půjčku“. Peníze z finančních trhů by tak členské státy mohly využívat pouze podobě časově omezených půjček. I v rámci této skupiny by však mohlo dojít vůči návrhu Komise k ústupkům. Například dánský ministr zahraničí včera naznačil, že je ochoten přistoupit na kompromis.
Ze "spořivé čtyřky" možná zbyla jen trojka? Dánsko signalizuje, že je ochotné přistoupit na nějaký kompromis ohledně podoby Fondu obnovy. Návrh dnes představí Evropská komise. https://t.co/6FRVPkT9Vs
— Viktor Daněk (@victorius) May 26, 2020
Rozdělování přímých grantů ale Sebastian Kurz ostře odmítá, ani v „šetřivé čtyřce“ tak Česká republika nemůže najít spojence. Babiš totiž požaduje právě podporu ve formě přímých dotací. Český premiér ale zároveň nikde veřejně neuvedl, kde by měla EU peníze na dotace vzít.
Dohoda je nutná
Ještě před vypuknutím krize Česká republika prosazovala zrušení tzv. rabatů, tedy slev na příspěvcích do rozpočtu. Kompenzaci využívala zejména Velká Británie, s jejím odchodem se proto objevila debata o jejich možném zrušení. Rabaty se nicméně vztahují i na Rakousko nebo Dánsko, které se slev dosud nechtěly vzdát. Očekává se, že Komise dnes postupné rušení rabatů navrhne. Mohlo by se tak jednat o vzácný bod, kdy se shodne s pozicí českého premiéra.
Dnešní zveřejnění návrhu nového víceletého rámce akceleruje již několik měsíců trvající debatu o tom, jak by měla Evropská unie hospodařit v následujícím sedmiletém období. Na víceletém finančním rámci pro období 2021-2027 se členské státy nemohly dohodnout ještě před koronavirovou krizí. Rok 2021 se však blíží mílovými kroky a tlak na shodu roste s každým dnem.
Víceletý finanční rámec podléhá souhlasu všech členských států. Pokud bude Česká republika či jiné země EU návrh odmítat bez toho, aby přišly s konstruktivní kritikou či přijatelným protinávrhem, mohlo by se schválení rozpočtu zpozdit. EU by se tak musela opřít o provizorní rozpočet.
