Kolik z evropských fondů ČR získává a kolik k nim ještě přidává ze svého?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Z evropských fondů míří do ekonomik zemí značný objem prostředků, který je však na národní úrovni zapotřebí doplnit ještě o další peníze. Jakými pravidly se toto spolufinancování řídí a kolik doplácí ČR?

Autor článku je zaměstnancem Ministerstva financí. 

Když na mimořádném zasedání Evropské rady v červenci 2020 nalezly státy shodu ohledně unijního rozpočtu pro období 2021-2027, kohezní politika začala získávat reálné obrysy. Členské země tak dostaly odpověď na dvě stěžejní otázky: kolik prostředků jim bude z unijního rozpočtu přiděleno a kolik dalších peněz k nim ještě budou muset přidat ze svého. Vedle alokací z kohezní obálky byly totiž na jednání odsouhlaseny i maximální procentuální míry, do výše kterých bude rozpočet na financování unijních priorit přispívat.

Ke spokojenosti čistých příjemců, tedy zemí, které z rozpočtu více čerpají, než do něj odvádějí, byly podmínky stanoveny příznivěji, než se na počátku vyjednávání o podobě kohezní politiky pro roky 2021 až 2027 zdálo. Míry příspěvku z evropského rozpočtu, které se přímo odvíjí od ekonomické úrovně regionu, budou mít pro budoucí programové období následující podobu. Pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus a Fond pro spravedlivou transformaci platí, že evropský rozpočet bude přispívat 85 % v méně rozvinutých regionech (HDP na obyvatele nižší než 75 % průměru EU), 70 % v přechodových regionech (HDP na osobu mezi 75 % až 100 % průměru EU) a 40 % ve více rozvinutých regionech (HDP na osobu více než 100 % průměru EU). Pro Fond soudržnosti je míra stanovena ve výši 85 % bez ohledu na kategorii regionu a na aktivitách podporovaných v rámci přeshraniční spolupráce se bude unijní rozpočet podílet do výše 80 %.

Podíl spolufinancování u jednotlivých kategorií regionů.

Zatímco v programovém období 2014-2020 byly českou optikou relevantní pouze procentuální míry pro méně rozvinuté a více rozvinuté regiony, nově budou v důsledku zvyšující se ekonomické úrovně regiony NUTS 2 Jihozápad, Jihovýchod a Střední Čechy spadat do kategorie přechodových, a struktura financování tak bude oproti minulosti mírně komplexnější.

Počítá se každá koruna

Když přijde na řadu nastavení národního spolufinancování, nejedná se ve své podstatě o nic jiného, než o to určit, do jaké míry se bude do financování evropských projektů zapojovat sám příjemce a do jaké státní rozpočet, případně rozpočty místních samospráv nebo jiné veřejné zdroje, pokud vůbec. Přístup si přitom může členská země zvolit jakýkoliv. V extrémním případě, vzhledem k tomu, že Evropská komise pouze bez bližšího upřesnění zajištění dodatečných prostředků na národní úrovni požaduje, nemusí být pravidla národního spolufinancování upravena nijak. To však není případ České republiky, a tak stejně jako v předchozím programovém období vzniknul i pro roky 2021 až 2027 dokument, který pravidla národního spolufinancování evropských fondů v České republice upravuje.

Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?

Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.

Co jsou pravidla spolufinancování zač

Pravidla spolufinancování připravuje v úzké spolupráci se všemi subjekty zapojenými do čerpání evropských fondů Ministerstvo financí, přičemž jejich finální podobu schvaluje vláda. Jsou závazná a právě na základě nich řídicí orgány, zpravidla ministerstva zodpovědná za implementaci některého z operačních programů, stanovují poměry zdrojů financování projektů při vyhlašování výzev pro uchazeče o dotaci. Míry jsou stanovovány jako minimální pro příjemce a maximální pro státní rozpočet. Řídicí orgány tak mají určitý manipulační prostor pro zohlednění specifik svých programů.

Evropské fondy v praxi: Co je to pravidlo N+3 a jak si v jeho plnění Česko vede?

Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.

O čem jsou, z čeho vycházejí a o co se opírají

Rozřazovacím testem, jestli a případně do jaké výše ze státního rozpočtu spolufinancovat, prošly projekty, na kterých má stát eminentní zájem a které by bez jeho příspěvku vznikaly jen těžko, případně by nebyly realizovány vůbec.

Trochu zjednodušeně řečeno se tak státní rozpočet bude podílet na financování v případě projektů organizačních složek státu, projektů v oblasti vzdělávání a výzkumu (mateřské, základní, střední a veřejné vysoké školy společně s veřejnými výzkumnými institucemi), veřejně prospěšné činnosti a také u projektů obcí a krajů. Zbylí příjemci, zejména podnikatelské subjekty, státní podniky a nestátní neziskové organizace, projekty kterých nejsou zaměřeny na veřejně prospěšnou činnost, příspěvek ze státního rozpočtu neobdrží.

Jaké faktory byly pro stanovené míry nakonec určující? Je jich několik. A jak už to tak bývá, navzájem spolu souvisí a ovlivňují se.

Prvním je přesvědčení o tom, že žádný projekt by neměl být ze sta procent financován z veřejných zdrojů. Příjemce zapojením vlastních prostředků, byť i třeba pouze v minimální míře, deklaruje svoje přesvědčení o smysluplnosti projektu a v případě, že je vlastní podíl příjemce financován z úvěru poskytnutého bankou, dokazuje i určitou životaschopnost projektu, když částečně prošel zkouškou trhu. Současně je však zapotřebí zohlednit i reálné finanční možnosti každého příjemce. Pokud příjemce vlastními zdroji nedisponuje, není možné je po něm požadovat. Řídicí orgány proto mohou v odůvodněných případech snížit podíl příjemce na národním spolufinancování až na 0 % v případech, kdy se jedná o nezbytné celospolečensky prospěšné aktivity, u kterých se očekává nízká absorpční kapacita a které by jinak musel financovat stát. Za touto formulací se schovávají zejména projekty soukromoprávních subjektů vykonávajících veřejně prospěšnou činnost v oblasti sociálního začleňování, znevýhodněných osob nebo osob se zdravotním postižením.

Evropské fondy v praxi. Jak ČR čerpá miliardy z rozpočtu EU?

Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.

Další faktor, který bylo zapotřebí zohlednit, je skutečnost, že někteří příjemci nemají z podstaty své činnosti na ekonomickou úroveň regionu, ve kterém se nachází, žádný vliv, a neměly by se tak na spolufinancování podílet oproti typově stejným příjemcům v jiné míře pouze z toho důvodu, že se nacházejí v méně rozvinutém, respektive přechodovém nebo více rozvinutém regionu. Základní škola v Pardubicích (s příspěvkem Evropské unie 85 %) se tak bude podílet na financování projektu stejnou měrou jako základní škola v Brně (s příspěvkem Evropské unie 70 %) nebo v Praze (s příspěvkem Evropské unie 40 %) a zbylou část dofinancuje státní rozpočet.

České školství je závislé na evropských dotacích

Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.

Princip dorovnání, spočívající právě v dorovnání sníženého příspěvku EU prostředky ze státního rozpočtu, v důsledku kterého se bude příjemce podílet na spolufinancování projektu vždy ve stejné míře bez ohledu na to, v jakém regionu bude projekt realizován, bude uplatněn u příjemců v oblasti vzdělávání, výzkumu, veřejně prospěšné činnosti a částečně i v případě krajů a obcí. K tomu je ještě zapotřebí dodat, že zatímco Evropská unie nastavuje pravidla kohezní politiky na úrovni regionů soudržnosti (úroveň NUTS 2), v České republice jsou skutečnými územně samosprávními jednotkami kraje (úroveň NUTS 3). A v tomto rozlišení platí, že i když by Královéhradecký a Zlínský kraj svoji ekonomickou úrovní spadaly do kategorie přechodové, na úrovni NUTS 2 se řadí do méně rozvinutých. A naopak je tomu zase v případě Jihočeského kraje a Vysočiny. Na úrovni NUTS 2 se řadí do přechodových, přestože jako kraje spadají do méně rozvinutých. Další důvod, proč u vybraných příjemců snížený příspěvek z EU dorovnávat.

Princip dorovnávání financování u mateřských, základních a středních škol.

Cílem těchto a dalších faktorů je zajistit takové podmínky pro příjemce, aby byla pro čerpání evropských prostředků zajištěna dostatečná absorpční kapacita. Přestože bylo České republice ve srovnání s předchozím programovým obdobím přiděleno relativně méně prostředků, stále je jich velké množství (alokace pro Česko je přibližně 21 mld. eur), a tak je pro dostatečný počet kvalitních projektů zapotřebí vytvořit vhodné podmínky. Pravidla tak například zohledňují i to, že malé obce nemají ve srovnání s těmi většími dostatečnou kapacitu na projektovou administraci, a tak je jejich podíl u projektů financovaných z Evropského sociálního fondu plus 5 %, zatímco u větších obcí 10 %.

Na míru

Z pohledu příjemce tak mají výsledné minimální míry spolufinancování následující podobu. V oblasti vzdělávání a výzkumu se bude příjemce podílet v minimálním rozmezí 5 až 10 %, u soukromých subjektů realizujících veřejně prospěšnou činnost bude spoluúčast příjemce 5 % a s výjimkou více rozvinutého regionu v podobě hl. města Prahy je minimální podíl příjemce u obcí a krajů stanoven na 5 až 15 %. Zbylé výdaje projektu jsou hrazeny ze státního rozpočtu a rozpočtu Evropské unie.

V případě projektů, u kterých bude příjemcem přímo hl. město Praha či jeho městské části, se bude státní rozpočet podílet do výše 10 % u Evropského fondu pro regionální rozvoj a 15 % u Evropského sociálního fondu plus. Zbylou část národního spolufinancování bude hradit hlavní město. Výjimkou jsou školy, jejichž zřizovatelem je sice Praha nebo její městská část, ale u kterých se uplatní princip dorovnání, a jejich podíl na národním spolufinancování tak bude 5 až 10 % s tím, že zbylou část výdajů projektu dofinancuje státní rozpočet.