Klíčem k úspěšnému zemědělství je starost o půdu

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Pixabay

Zamyšlení nad podobou a funkcemi moderního zemědělství bych uvedl zásadní otázkou. Chceme udržitelné české zemědělství?

Autor je vedoucím Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně a vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Udržitelnost zjednodušeně znamená předat námi spravovaný systém další generaci v lepším stavu, než v jakém jsme ho převzali. U zemědělství jde zvláště o čtyři základní rozměry. O dimenzi biologickou (biodiverzita aneb pestrý život v půdě, na a nad ní), technologickou (dostupné a současně šetrné postupy), environmentální (spokojenost s mimoprodukčními funkcemi krajiny) a ekonomickou (výhodné pro producenta, prodejce i spotřebitele). Odpověď na tuto otázku snad od všech, kdo čtou i nečtou tento článek, zní ano. Ale jdeme touto cestou udržitelnosti? Tady už odpovědi jednoznačnou pozitivní shodu rozhodně mít nebudou.

Moderní zemědělství musí být ve výsledku souladem několika různorodých pohledů. Asi budeme souhlasit, že krajina musí produkovat, a to především potraviny (dále například dřevo, čistou vodu či energii). Obecně platí, že na naší planetě dlouhodobě stoupá počet obyvatel a s rostoucí životní úrovní i nároky na kvalitu potravin. To je v globálním světě velká příležitost pro státy s vyspělým zemědělstvím, mezi které se rozhodně můžeme počítat.

V případě, že se však produkování potravin (takzvaná produkční funkce krajiny) stává v zemědělské prvovýrobě výhradně prioritním zájmem, dochází často k narušení dalších nenahraditelných funkcí krajiny, které nazýváme souhrnně jako služby mimoprodukční. Mezi ně patří především funkce biodiverzitní, půdo a vodoochraná. V komplexnějším pojetí jde o funkce rekreační, regulační, vzdělávací či duchovní. Právě udržení a posílení těchto služeb je stále více vyžadováno občany, kteří od moderního zemědělství kromě laciných a kvalitních potravin očekávají zdravou, pestrou a zodpovědně spravovanou krajinu.

Realitou je, že mnohdy až průmyslový charakter zemědělství přinesl silnou utuženost a výrazné erozní projevy na zhruba polovině našich půd, razantní útlum půdního mikrobiálního života, úbytek ptactva, drobné zvěře a hmyzu.

A tady se uzavírá kruh, neboť dramatický pokles hmyzu začíná ohrožovat i funkci produkční – vždyť ta například bez opylovačů bude limitována. Přidáme‐li k tomu negativní dopady probíhající změny klimatu, zvláště vyšší výskyt extrémních meteorologických událostí, mezi nimiž dominuje sucho, máme zaděláno na obsáhlý a dlouhodobý soubor nutných nápravných opatření. V opačném případě hrozí na mnoha místech zásadní pokles úrodnosti půdy, stejně jako ohrožení produkční funkce, kterou v systémech bez živočišné výroby a meziplodin často drží jen vysoké dávky hnojiv a pesticidů.

Ale přes to všechno jsou to právě zemědělci, kdo má v rukou udržitelnost naší krajiny. Jde o motivované zemědělce vybavené nejen informacemi a zodpovědností, ale i technologiemi. Klíčem k úspěšnému modernímu zemědělství je starost o půdu. Zdravá půda je základem všech čtyř dimenzí udržitelnosti. A tu musí podpořit současné technologie, jako jsou například metody precizního zemědělství. Právě jejich využitím lze revitalizovat půdu a v mnoha případech se i adaptovat na měnící se klima. Nezbytností budou velké investice do charakteru naší krajiny, kde je nutné vytvořit takový systém velikosti honů (rozsáhlých polí vzniklých spojením pozemků, pozn. red.), aby zůstaly zachovány konkurenční výhody našeho zemědělského systému a přitom krajina plnohodnotně plnila funkci především s ohledem na biodiverzitu a využití vody.

Moderní české zemědělství musí mít i podporu a důvěru občanů. Pokud ji občané coby spotřebitelé vyjádří preferencí českých potravin, pomohou tím i udržitelnému rozvoji naší krajiny.

Komentář původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.