Jak probudit uhelné regiony k novému životu: případ Ústeckého kraje

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodnovat s názorem redakce EurActiv.cz

© Severní energetická

Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.

V evropských strukturálních a investičních fondech, které skrze takzvanou politiku soudržnosti podporují rozvoj chudších regionů v EU, by mělo mít Česko v příštím sedmiletém finančním rámci 2021–2027 vyčleněno asi o 24 % méně peněz než v současném období.

Důvodem je jednak celkové snížení částky, kterou chce evropská exekutiva na kohezní politiku vydělit. EU totiž musí více peněz nasměrovat do dalších oblastí, jako je ochrana hranic a zvládání migrace. Země střední Evropy také postupně bohatnou, takže už z evropských fondů potřebují menší podporu.

Na konečném nastavení dlouhodobého rozpočtu EU se ještě budou muset jednomyslně shodnout všechny členské země a schválit ho bude muset také Evropský parlament. Už teď je ale jasné, že se do budoucna leccos změní a že při přípravě programů pro čerpání evropských peněz bude hrát klíčovou roli správné zacílení prostředků.

Jednou z prioritních oblastí při využití evropských fondů by měla být podpora strukturálně zatížených regionů, mezi které patří i Ústecký kraj.

S transformací těchto regionů má mimo jiné pomáhat nová evropská iniciativa „Coal Regions in Transition Platform“, která má členským zemím zpřístupňovat odbornou pomoc a podporovat sdílení zkušeností s ekonomickými a sociálními proměnami spojenými s útlumem těžby uhlí. Mělo by jim to mimo jiné pomoci lépe využívat finanční prostředky, které na podporu zatížených regionů existují.

Česká republika přitom může využít zkušeností získaných během přípravy a implementace Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

Transformace uhelných regionů a využití evropských financí se stalo hlavním tématem debaty „Proměny uhelných regionů v Evropě: Využije Ústecký kraj svou příležitost?“, která se uskutečnila 9. května 2018 v Ústí nad Labem. Kulatý stůl byl součástí série diskuzí o důležitých otázkách evropské politiky, které v českých regionech pořádají Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a zpravodajský portál EURACTIV.cz. Série je součástí projektu „Bridging the gap between the regions and European Parliament” podpořeného Evropským parlamentem.

Diskuse se účastnili představitelé Ústeckého kraje a některých jeho obcí, místních firem, zástupci nevládních organizací či odborníci z akademické sféry. Úvodní slova pronesli europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj Gabriela Nekolová (ČSSD), člen zastupitelstva Ústeckého kraje Miroslav Andrt (ČSSD), člen zastupitelstva města Ústí nad Labem a podnikatel Martin Hausenblas (PRO! Ústí) a analytik think-tanku Glopolis Vojtěch Kotecký.

Výstupem z debaty se stala níže uvedená doporučení.

Doporučení č. 1: Přizpůsobit podmínky čerpání

V kategorii méně vyspělých regionů se bude v rozpočtovém období EU pro léta 2021–2027 nacházet méně českých krajů než doposud. Budou mezi nimi ovšem všechny tři regiony zahrnuté do Strategického rámce hospodářské restrukturalizace – tedy Moravskoslezský, Karlovarský a právě Ústecký. Zvláště poslední dva zmíněné kraje se přitom při čerpání prostředků ze strukturálních fondů potýkají se specifickými bariérami, které je potřeba překonat.

Analýza minulého rozpočtového období 2007–2013 (viz odkaz, str. 76) například ukázala, že oba regiony velmi málo participovaly na celkovém čerpání z operačních programů OP Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost, které poskytovaly finance na rozvoj lidských zdrojů, podnikání a rozvoj inovačně založené ekonomiky schopné využívat výstupy výzkumu a vývoje.

I v současném rozpočtovém období naráží čerpání na problémy. Jako jeden z příkladů lze jmenovat vyhlášení celorepublikové výzvy na podporu základních a středních škol z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), která mimo jiné zahrnovala podmínku, že podpořená vzdělávací zařízení zvýší svou kapacitu. Strukturálně zatížené kraje se ovšem potýkají s odlivem obyvatel, a proto je obtížné podobné podmínky naplňovat.

Při nastavování programů pro příští rozpočtové období je proto důležité klást důraz na územní dimenzi čerpání z evropských fondů a zavádět integrované nástroje pro řešení specifických problémů postižených krajů. Po zkušenostech se současným programovacím obdobím se zdá vhodné vyhnout se rozdělování peněz na základě příliš vysokého počtu dílčích cílů pod různými rezorty a řídit se spíše rozsáhlejšími tematickými a regionálními vizemi.

Doporučení č. 2: Hledání nových zdrojů financí

Vedle snižování rozdílů mezi různě bohatými částmi Evropy má kohezní politika pomáhat také k naplňování celoevropských cílů v oblastech udržitelného rozvoje, ochrany klimatu, digitalizace nebo sociální politiky. Dlouhodobě sílí přesvědčení, že v řadě oblastí by bylo lepší ustoupit od přímých dotací a veřejné peníze do větší míry využívat k povzbuzení soukromých investic. Proto se větší pozornost začíná upínat k finančním nástrojům, jako jsou výhodné půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy. Díky takovým nástrojům je možné veřejné peníze využít k přilákání soukromých investic.

Využití finančních nástrojů může být také jedním ze způsobů, jak pro financování investic v Ústeckém kraji využít i jiné evropské prostředky než strukturální a investiční fondy – například Evropský fond pro strategické investice, který je páteří takzvaného Investičního plánu pro Evropu. Ten byl jednou z hlavních iniciativ odcházející Junckerovy Komise a jeho hlavní myšlenkou je právě využití veřejných financí k mobilizaci soukromých investic.

Zároveň v rámci evropského rozpočtu fungují i takzvané komunitární programy, ve kterých peníze nejsou vyčleněny do národních obálek, ale umožňují financování kvalitních projektů, jež si podporu vysoutěží v konkurenci dalších uchazečů z celé EU. Programy spravuje přímo Evropská komise nebo specializované agentury EU. V příštím rozpočtovém období to bude například program Horizont Evropa určený na podporu vědy a výzkumu, program LIFE pro ochranu životního prostředí a klimatu nebo Nástroj pro propojení Evropy, který podporuje výstavbu infrastruktury evropského významu.

Doporučení č. 3: Napojení na centra

Jednou z hlavních výzev, které před Ústeckým krajem stojí, je zvýšit svou atraktivitu pro vzdělané a kvalifikované pracovníky a prosperující firmy zaměřené na výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Tomu na jedné straně prospěje podpora vzdělávání a na straně druhé dobré napojení na přirozená centra, jakými jsou Praha a Drážďany.

Rozvoji krajského města by proto pomohlo vybudování vysokorychlostní železnice, která by zajistila jeho napojení na obě zmíněná centra, zvláště ve variantě, kdy by trať město přímo spojovala s mezinárodním letištěm Václava Havla v Praze. Aby mohl z výhod svázaných s tímto propojením těžit i zbytek kraje a přilehlý Karlovarský kraj, bude nutné kvalitní propojení Ústí nad Labem s Děčínem, Teplicemi, Chomutovem a Karlovými Vary.

Pro lepší provázanost se sousedním Německem by také bylo vhodné podporovat vedle anglického jazyka také výuku němčiny a rozvíjet společné přeshraniční projekty. Jedním z takových projektů může být vývoj autonomních automobilů, což je oblast, s jejíž podporou se v rámci Strategického rámce počítá.

Doporučení č. 4: Nová životaschopná krajina

Pro zkvalitnění života v regionu má klíčovou roli vyrovnání se s následky těžby hnědého uhlí. Inspirativní v tomto případě může být přístup, který byl zvolen v případě německých uhelných regionů. Ten spočívá v komplexní snaze o vytvoření nové životaschopné krajiny, spíše než v řešení dílčích problémů spojených s končící těžbou. Do celkové obnovy krajiny by měly být zahrnuty i dlouhodobě nevyužívané plochy a oblasti zbylé po těžbě by měly být smysluplně provázány se zbytkovou krajinou. Důležitým rozměrem je také využití přirozených rekultivací, které vyžadují méně finančních prostředků a mimo jiné prospívají biodiverzitě.

Zcela zásadní je dlouhodobé a kontinuální plánování, které pravidelně prochází aktualizací a do kterého jsou zahrnuty nejrůznější veřejné i soukromé organizace, zájmové skupiny i občanská společnost. V době sílících klimatických změn je nutné zamýšlet se nad ekologickými funkcemi obnovovaných lesů, zemědělské půdy nebo vznikajících vodních ploch, tak aby se například posilovalo přirozené zadržování vody v krajině a vytvářely se nové rezervoáry pozemních vod, které pomohou se zkvalitňováním mikroklimatu a zároveň mohou sloužit volnočasovému využití.

Nová krajina pak nabízí příležitost i k rozvoji turistického ruchu, který ovšem dosud brzdily chybějící kvalitní služby a nedostatek možností pro různé cílové skupiny. I v tomto případě hraje zásadní roli koncepční myšlení, které přesahuje hranice jednotlivých obcí a měst.

Celý dokument je ke stažení zde.

Policy paper byl vydán v rámci projektu Bridging the gap between the regions and European Parliament realizovaného za podpory Evropského parlamentu. Partnerem projektu je zpravodajský portál EURACTIV.cz.