Evropské fondy v praxi: Co je to pravidlo N+3 a jak si v jeho plnění Česko vede?

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

© European Union

Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání. Důležitým nástrojem Evropské komise je v tomto smyslu pravidlo N+3, při jehož neplnění země o část přidělených prostředků nenávratně přichází. Obzvláště ke konci roku je tak stav čerpání evropských fondů pod větším drobnohledem.

Autor článku je zaměstnancem Ministerstva financí. 

Než se začne čerpat

Rozpočet kohezní politiky EU se přímo odvíjí od podoby víceletého finančního rámce, který je schvalován na období sedmi let. Programové období, během kterého je možné prostředky z evropských fondů čerpat, je proto stanovováno na stejně dlouhou dobu.

Jakmile jsou určeny alokace pro jednotlivé země, dochází ještě k rozdělení prostředků na národní úrovni, a to mezi jednotlivé operační programy. Jejich počet i struktura se může napříč zeměmi lišit, avšak jimi podporované aktivity vždy odpovídají zaměření fondu, ze kterého jsou spolufinancovány.

Česko si v příštím dotačním období přijde až na 960 miliard korun

Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.

Tímto okamžikem však finanční řízení evropských prostředků nekončí. Po celé programové období je sledováno a vyhodnocováno, jestli jsou využívány smysluplně, v souladu s evropskými pravidly, a co je neméně důležité, jestli dochází k jejich plynulému čerpání.

Tlak na plynulé čerpání

Čerpání evropských prostředků sleduje Komise průběžně, nejvíce pozornosti však poutá vždy ke konci kalendářního roku. To je zapříčiněno takzvaným pravidlem N+3, které říká, že prostředky rozpočtované pro daný rok musí členská země použít a vykázat Evropské komisi ne později než během následujících tří let. Pokud se tak nestane, členský stát o tyto prostředky nenávratně přichází. Pravidlo přitom není vyhodnocováno na úrovni konkrétního fondu nebo kategorie regionu, ale vždy souhrnně za operační program.

Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?

Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.

Co to znamená v praxi? V kontextu České republiky a právě uplynulého roku to, že prostředky přidělené českým operačním programům na rok 2017 musely být zapojeny a vykázány Evropské komisi nejpozději do 31. 12. 2020. Pokud se to některému z operačních programů nepodařilo, Česká republika rozdíl částek mezi plánovaným a skutečným čerpáním tohoto operačního programu ztrácí.

Přestože to nemusí být na první pohled patrné, z pravidla N+3 vyplývá, že se mezi sebou jednotlivá programová období částečně překrývají. Vykázání prostředků přidělených na roky 2018 a následující totiž bude s nejvyšší pravděpodobností již zasahovat do programového období 2021 až 2027. V případě prostředků rozpočtovaných pro rok 2020 pak zcela jistě, byť to už nebude přímo souviset s pravidlem N+3. Důsledek zůstává nicméně stejný. Během budoucího programového období bude Česká republika čerpat prostředky ještě z dobíhajícího období 2014 až 2020.

N+3 a Česká republika

Zpět k roku 2020. Jak si Česká republika ve vztahu k pravidlu N+3 vede? Pro loňský rok se pravidlo podařilo splnit všem operačním programům, a to již s předstihem ke konci třetího čtvrtletí. Stejně tak tomu bylo i v předešlých letech, a tak doposud v programovém období let 2014 až 2020 nemusela Česká republika z důvodu neplnění pravidla N+3 žádné prostředky vracet.

Stav pravidla N+3 (údaje platné k 30. 9. 2020, v eurech). Pozn. Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období do konce čtvrtletí, za které je zpráva vykazována.

Z pohledu tohoto pravidla byl přitom pro Českou republiku doposud největší zkouškou rok 2018. Operační programy byly totiž finálně schváleny až v roce 2015, a tak programové období 2014 – 2020 začalo v České republice o rok později. V důsledku toho bylo plnění pravidla poprvé posuzováno až v roce 2018, a to nejen ve vztahu k prostředkům přiděleným na rok 2015, ale i těm na rok 2014.

Byť je pravidlo N+3 čistě administrativní nástroj, poskytuje dobrou, nikoliv však jedinou, informaci o schopnosti země evropské prostředky čerpat. Přestože se navíc sleduje na roční bázi, v případě neplnění v jednom roce indikuje problémy v čerpání i pro roky následující.

Evropské fondy v praxi. Jak ČR čerpá miliardy z rozpočtu EU?

Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.

S tím, jak důraz na rychlost a plynulost čerpání stoupá, bylo pro budoucí programové období uvažováno o zpřísnění pravidla do podoby N+2. Operační programy by tak měly na zapojení a vykázání prostředků o rok méně. Nakonec však bude formát N+3 zachován i pro programové období 2021 až 2027, což od začátku vyjednávání o podobě budoucí kohezní politiky prosazovala i Česká republika.