Případné zmrazení peněz z evropských fondů pro Slovensko by zpomalilo ekonomický růst této středoevropské země a vedlo k další stagnaci či otočilo trend dohánění průměrné životní úrovně v Evropské unii. V reakci na informace o připravovaném návrhu EU, který by mohl vést k zablokování unijních peněz Slovensku kvůli porušování demokratických pravidel, to ČTK napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš.
Různé zakázky, které Slovensko financuje z evropských zdrojů, v minulosti získaly také české firmy.
„Z evropských fondů Slovensko financuje podstatnou část svých veřejných investic. Vliv na ekonomický růst bychom viděli zejména v příštích letech, protože samotné čerpání a přenos evropských peněz do reálné ekonomiky se očekává hlavně od roku 2025,“ uvedl Kočiš.
V praxi by pozastavení evropských fondů podle něj znamenalo zpomalení nebo zastavení zvyšování kvality života občanů. Z dlouhodobého hlediska by se chybějící veřejné investice projevily ve snížení konkurenceschopnosti Slovenska, a to například kvůli pomalejšímu nebo dražšímu dobudování infrastruktury.
Ekonom uvedl, že bez evropských peněz by Bratislava musela klíčové investice financovat na úkor dalšího zadlužování státu nebo ještě větší konsolidace veřejných financí. „Zastavení evropských fondů a potenciál zpomalení ekonomického růstu se v konečném důsledku může projevit v dražším financování nebo v ještě vyšší rizikové přirážce,“ uvedl analytik. Dodal, že vyšší náklady na obsluhu státního dluhu by zmenšily prostor na další investice.
Slovenské ministerstvo zahraničí letos v únoru uvedlo, že díky evropským fondům se na Slovensku podařily investice za 30 miliard eur (752 miliard korun). Tato částka odpovídá například téměř celkovým výdajům slovenského státního rozpočtu za rok 2023. Peníze z evropských fondů Slovensko používá kromě jiného na budování a modernizaci silnic a železnic, jakož i při nákupu vlaků, tramvají, autobusů a trolejbusů; dřívější zakázky v této oblasti získaly také české firmy.
Vládní politici na Slovensku v zájmu ozdravení státních financí připravují další konsolidační balíček, jehož hodnotu premiér Robert Fico vyčíslil na 1,5 až 2,6 miliardy eur (37,5 až 65 miliard Kč). Ficova nynější vláda už po loňském nástupu do úřadu prosadila zvýšení či zavedení nových daní a poplatků, značnou část nových příjmů současně použila na nové sociální výdaje.
Slovensko je jednou ze sedmi členských zemí evropského bloku, se kterými EU letos v červenci zahájila řízení kvůli překročení stanovených rozpočtových deficitů.