Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.
Projekty podpořené z fondů Evropské unie musí být „udržitelné“. To znamená, že po skončení unijní podpory musí být jejich výsledky určitou dobu vidět. Nejčastěji trvá období udržitelnosti tři až pět let.
Taková doba je podle Alexandry Kockové ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) rozumná. „Ten, kdo nechce danou věc financovanou z EU fondů po skončení projektu dál sám nést, ten nechtěl nastartovat změnu a chtěl jen využít pro svůj krátkodobý efekt cizí peníze,“ kritizuje poměrně častou praxi Kocková.
Svaz si podle ní uvědomuje, že peníze nejsou krátkodobou „výpomocí” těm, kdo zrovna mají málo peněz, ale jsou podporou, která má pomoci k nastartování změn.
Dodává však, že některé obce, které o dotace žádaly, si v minulosti na podmínku udržitelnosti stěžovaly. U některých projektů, zejména v sociální oblasti, může totiž doba nutné životaschopnosti projektu dosahovat až 20 let. S ohledem na vývoj realitního trhu nebo sociálního a demografického složení obyvatel v obci, to však může představovat problém.
Drahé a nesnadné podmínky
Udržitelnost projektu musí být žadatelé schopni nejen zajistit, ale také dokázat. Jednotlivé dotační programy proto určují podmínky, které musí projekty během období povinné udržitelnosti plnit.
Některé indikátory jsou pouze informativní – firmy například musejí uvádět tržbu, kterou díky projektu poté získávají. Jiné jsou složitější, a to zejména v případech, kdy dotace proudily do rekonstrukce prostor. Příkladem je revitalizace areálu klášterů v Českém Krumlově. Město získalo dotaci na opravu, následně mohlo prostory otevřít veřejnosti a začalo tam díky podpoře pořádat různé kulturní akce. Nyní ale musí zajistit, že lidé budou moci využívat opravený areál dalších pět let, což město stojí 10 milionů korun ročně.
Podobně nákladné bylo i vytvoření a udržení 48 vědecko-výzkumných center v ČR v předchozím programovém období 2007-2013, na což upozornil Nejvyšší kontrolní úřad ČR (NKÚ) v roce 2016. Podle něj bylo tehdy nutné na provoz vědecko-výzkumných center vynaložit ze státní kasy 24,4 miliardy korun, protože centra si nedokáží samy zajistit další zdroje financování.
Jinou podmínkou udržitelnosti může být vytvoření a zachování pracovních míst. I to nemusí být někdy snadnou záležitostí.
„Při současném stavu na pracovním trhu zde vzniká problém nové pracovníky vůbec najít,“ uvádí pro redakci EURACTIV.cz senior konzultantka ze společnosti enovation Pavlína Prchalová.
„Stejný problém vzniká i v neinvestičních projektech, zejména v programu ICT a sdílené služby, kde je nutné vytvořit nová pracovní místa. Mnoho IT firem má problém najít kvalifikované zaměstnance a zejména pak pracovní místa udržet po dobu 36 měsíců,“ dodala k problému udržitelnosti pracovních míst.
Podmínky udržitelnosti projektů pro firmy
Pracovní místa rozhodně nejsou jedinou podmínkou, kterou musí podnikatelé čerpající dotace plnit. Společnosti nesmí v době udržitelnosti ukončit svou podnikatelskou činnost. Majetek či prostory pořízené z dotace musí být nadále využívány a nesmí být prodány, propůjčeny či zcizeny. V případě, že se tomu tak stane, společnosti musí podle Prchalové pořídit nový majetek za vlastní zdroje. Je-li nezbytné změnit umístění majetku, který byl podpořen z dotací, musí být o takovém kroku informován poskytovatel dotace a schválit to.
Rovněž musí být nadále pomocí tabulky či plakátu viditelně uváděno, že byl projekt financován z fondů EU. Nutné je rovněž archivovat veškeré dokumenty týkající se projektu, a to po dobu 10 let.
To vše může následně projít kontrolou.
„Dohledávání podkladů a originálních dokumentů může značně zkomplikovat případnou kontrolu na místě. Často tento problém nastává, když osoba, která měla projekt na starosti v době realizace, ze společnosti odejde a společnost podcení dobu udržitelnosti a již další odpovědnou osobu neurčí,“ popisuje Prchalová jeden z častých problémů, který může vést až k udělení sankce.
Personální kontinuita je důležitá nejen pro podnikatele, ale i pro obce, upozorňuje Kocková ze SMO ČR.
„Je důležité, aby po celou dobu vedla projekt jedna zodpovědná osoba, která hlídá a upozorňuje ostatní kolegy v obci, co se smí a nesmí na objektu financovaném z dotace upravovat, jak s ním nakládat apod. Pokud se zaměstnanci na této pozici mění, může lehce dojít ke ztrátě institucionální paměti, kontinuity a informací,“ říká pro EURACTIV.cz.
Dodala, že to samé platí i pro vedení samotné obce. „Nikdo z nového vedení nemusí vědět, jaké povinnosti z realizace projektu vlastně plynou po jeho skončení,“ upozorňuje.
Myslet dopředu
Už při přípravě projektu je nutné myslet na jeho udržitelnost. Ta je pak monitorována prostřednictvím každoročních zpráv o udržitelnosti, kde se mj. hlásí změny v projektu, dodržování indikátorů či příjmy projektu. V případě nesplnění podmínek udržitelnosti hrozí, že příjemce o část nebo dokonce celou dotaci přijde.
To se stalo například devíti regionálním centrům na podporu inkluzivního vzdělávání, která po konci dotace zanikla. Informoval o tom NKÚ v roce 2016.
Obce se podle Kockové s udržitelností vypořádávají bez problémů. Zdárné plnění požadavků potvrdil redakci rovněž Pavel Mohaupt z Centra pro regionální rozvoj, které administruje a kontroluje čerpání evropských prostředků, aktuálně v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Na druhou stranu, u řady projektů z tohoto programového období ještě udržitelnost pořádně nezačala.
„Předpokládáme, že v letošním roce u mnoha projektů bude ukončena realizace a počne tím doba udržitelnosti projektu,“ upřesňuje.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.