Získáním dotace povinnosti žadatelů nekončí. Projekty financované EU musí být udržitelné

[© Shutterstock/THICHA SATAPITANON]

Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.

Projekty podpořené z fondů Evropské unie musí být „udržitelné“. To znamená, že po skončení unijní podpory musí být jejich výsledky určitou dobu vidět. Nejčastěji trvá období udržitelnosti tři až pět let.

Taková doba je podle Alexandry Kockové ze Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) rozumná. „Ten, kdo nechce danou věc financovanou z EU fondů po skončení projektu dál sám nést, ten nechtěl nastartovat změnu a chtěl jen využít pro svůj krátkodobý efekt cizí peníze,“ kritizuje poměrně častou praxi Kocková.

Svaz si podle ní uvědomuje, že peníze nejsou krátkodobou „výpomocí” těm, kdo zrovna mají málo peněz, ale jsou podporou, která má pomoci k nastartování změn.

Dodává však, že některé obce, které o dotace žádaly, si v minulosti na podmínku udržitelnosti stěžovaly. U některých projektů, zejména v sociální oblasti, může totiž doba nutné životaschopnosti projektu dosahovat až 20 let. S ohledem na vývoj realitního trhu nebo sociálního a demografického složení obyvatel v obci, to však může představovat problém.

Fondy EU mohou pomáhat se sociálními službami nebo rozrůstáním měst. Co chtějí české obce a kraje?

Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.

Drahé a nesnadné podmínky

Udržitelnost projektu musí být žadatelé schopni nejen zajistit, ale také dokázat. Jednotlivé dotační programy proto určují podmínky, které musí projekty během období povinné udržitelnosti plnit.

Některé indikátory jsou pouze informativní – firmy například musejí uvádět tržbu, kterou díky projektu poté získávají. Jiné jsou složitější, a to zejména v případech, kdy dotace proudily do rekonstrukce prostor. Příkladem je revitalizace areálu klášterů v Českém Krumlově. Město získalo dotaci na opravu, následně mohlo prostory otevřít veřejnosti a začalo tam díky podpoře pořádat různé kulturní akce. Nyní ale musí zajistit, že lidé budou moci využívat opravený areál dalších pět let, což město stojí 10 milionů korun ročně.

Podobně nákladné bylo i vytvoření a udržení 48 vědecko-výzkumných center v ČR v předchozím programovém období 2007-2013, na což upozornil Nejvyšší kontrolní úřad ČR (NKÚ) v roce 2016. Podle něj bylo tehdy nutné na provoz vědecko-výzkumných center vynaložit ze státní kasy 24,4 miliardy korun, protože centra si nedokáží samy zajistit další zdroje financování.

Česko se lepší v čerpání unijních dotací. Komplikace s jejich administrací však přetrvávají

Evropská komise ke konci loňského roku Česku proplatila 38 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 232,6 miliardy korun z celkově přidělených 614 miliard korun. Smluvně zajištěno má Česko 490 miliard korun, tedy 80 procent.

Jinou podmínkou udržitelnosti může být vytvoření a zachování pracovních míst. I to nemusí být někdy snadnou záležitostí.

„Při současném stavu na pracovním trhu zde vzniká problém nové pracovníky vůbec najít,“ uvádí pro redakci EURACTIV.cz senior konzultantka ze společnosti enovation Pavlína Prchalová.

„Stejný problém vzniká i v neinvestičních projektech, zejména v programu ICT a sdílené služby, kde je nutné vytvořit nová pracovní místa. Mnoho IT firem má problém najít kvalifikované zaměstnance a zejména pak pracovní místa udržet po dobu 36 měsíců,“ dodala k problému udržitelnosti pracovních míst.

Pro a proti kohezní politiky: Jak ji zefektivnit?

V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?

Podmínky udržitelnosti projektů pro firmy

Pracovní místa rozhodně nejsou jedinou podmínkou, kterou musí podnikatelé čerpající dotace plnit. Společnosti nesmí v době udržitelnosti ukončit svou podnikatelskou činnost. Majetek či prostory pořízené z dotace musí být nadále využívány a nesmí být prodány, propůjčeny či zcizeny. V případě, že se tomu tak stane, společnosti musí podle Prchalové pořídit nový majetek za vlastní zdroje. Je-li nezbytné změnit umístění majetku, který byl podpořen z dotací, musí být o takovém kroku informován poskytovatel dotace a schválit to.

Rovněž musí být nadále pomocí tabulky či plakátu viditelně uváděno, že byl projekt financován z fondů EU. Nutné je rovněž archivovat veškeré dokumenty týkající se projektu, a to po dobu 10 let.

Dotace nejsou jen o cyklostezkách a předražených lavičkách, říká starostka Jeseníku

Když se peníze z Evropské unie využívají smysluplně, zvyšují životní úroveň obyvatel města, šetří jejich peněženky a zároveň dokáží přilákat turisty, říká v rozhovoru Zdeňka Blišťanová, starostka města Jeseník.

To vše může následně projít kontrolou.

„Dohledávání podkladů a originálních dokumentů může značně zkomplikovat případnou kontrolu na místě. Často tento problém nastává, když osoba, která měla projekt na starosti v době realizace, ze společnosti odejde a společnost podcení dobu udržitelnosti a již další odpovědnou osobu neurčí,“ popisuje Prchalová jeden z častých problémů, který může vést až k udělení sankce.

Personální kontinuita je důležitá nejen pro podnikatele, ale i pro obce, upozorňuje Kocková ze SMO ČR.

„Je důležité, aby po celou dobu vedla projekt jedna zodpovědná osoba, která hlídá a upozorňuje ostatní kolegy v obci, co se smí a nesmí na objektu financovaném z dotace upravovat, jak s ním nakládat apod. Pokud se zaměstnanci na této pozici mění, může lehce dojít ke ztrátě institucionální paměti, kontinuity a informací,“ říká pro EURACTIV.cz.

Dodala, že to samé platí i pro vedení samotné obce. „Nikdo z nového vedení nemusí vědět, jaké povinnosti z realizace projektu vlastně plynou po jeho skončení,“ upozorňuje.

V Bruselu se dá lépe domluvit než v Česku, říká zástupce Plzeňského kraje v hlavním městě EU

Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.

Myslet dopředu

Už při přípravě projektu je nutné myslet na jeho udržitelnost. Ta je pak monitorována prostřednictvím každoročních zpráv o udržitelnosti, kde se mj. hlásí změny v projektu, dodržování indikátorů či příjmy projektu. V případě nesplnění podmínek udržitelnosti hrozí, že příjemce o část nebo dokonce celou dotaci přijde.

To se stalo například devíti regionálním centrům na podporu inkluzivního vzdělávání, která po konci dotace zanikla. Informoval o tom NKÚ v roce 2016.

Obce se podle Kockové s udržitelností vypořádávají bez problémů. Zdárné plnění požadavků potvrdil redakci rovněž Pavel Mohaupt z Centra pro regionální rozvoj, které administruje a kontroluje čerpání evropských prostředků, aktuálně v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Na druhou stranu, u řady projektů z tohoto programového období ještě udržitelnost pořádně nezačala.

„Předpokládáme, že v letošním roce u mnoha projektů bude ukončena realizace a počne tím doba udržitelnosti projektu,“ upřesňuje.

Video: Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí fondy EU, zaznělo na debatě v Plzni

Nové silnice, nádraží nebo školy – na to všechno dostává Česko peníze z fondů Evropské unie. Systém rozdělování evropských dotací se ale po roce 2021 změní a Česko se na to musí připravit. Plzeňský kraj zatím s navrženými změnami příliš nesouhlasí.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.