Zemědělský výbor EP chce omezit dotace pro velké podniky

© Shutterstock

Stropy pro dotace a více peněz na ekologická opatření. Právě tak si zemědělský výbor Evropského parlamentu představuje zemědělskou politiku EU po roce 2020.

Dotace pro velké agrární podniky by v budoucnu měly být omezeny. Alespoň tak zní zpráva o budoucí společné zemědělské politice EU, kterou dnes odhlasoval zemědělský výbor Evropského parlamentu.

Podle europoslanců by podniky měly dostávat ročně na přímých platbách maximálně 100 tisíc eur (cca 2,6 milionu korun) s tím, že z limitní částky by si mohly odečítat 50 procent nákladů na zaměstnance.

Zastropování dotací by však nebylo povinné pro státy, které vyčlení alespoň 10 % přímých plateb na tzv. redistributivní platbu. Ta spočívá ve zvýšené dotaci na první hektary, čímž mírně zvýhodňuje farmy s menší rozlohou.

Dnešní hlasování agrárního výboru by tak mohlo potěšit i české ministerstvo zemědělství, které již dlouhodobě bojuje proti povinnému zastropování dotací. Šéf agrárního resortu Miroslav Toman podpořil kompromis v podobě redistributivní platby již na březnovém zasedání Rady EU.

„Velký potenciál pro zjednodušení má dle mého názoru myšlenka opuštění mechanismu zastropování v případě zavedení platby na první hektary, která efektivně a jednoduše podpoří menší podniky,“ uvedl ministr Toman. Nespecifikoval však, kolik procent přímých plateb by mělo na první hektary připadnout.

Redistributivní platbu mohou členské státy EU zavádět již nyní. Česká republika se ale k takovému opatření nikdy neuchýlila. Dotace pro velké agrární podniky jsou v ČR omezeny pouze 5% snížením základní platby poté, co přesáhnou roční limit 150 tisíc eur.

ČR stále odmítá krácení zemědělských dotací. Podle drobných farmářů tím promarňuje příležitost

Celoevropská debata o reformě společné zemědělské politiky EU jede na plné obrátky. Účastní se jí i ČR, která má pro vyjednávání svou jasnou prioritu – zajistit českým zemědělcům co nejvyšší dotace.

Zastropování by ohrozilo 1800 farem

ČR se brání zastropování dotací kvůli tomu, že české farmy mají v porovnání s ostatními zeměmi EU nadprůměrnou rozlohu. Výše přímých plateb z fondů EU se přitom odvíjí právě od počtu hektarů, na kterých zemědělci hospodaří.

V současné době získávají čeští zemědělci 3 388 korun na jeden hektar, pokud ale hospodaří v souladu s pravidly pro ochranu životního prostředí, mohou získat až o 1 877 korun na hektar navíc v rámci takzvané platby na ozelenění (greening). Další finance získávají za produkci citlivých komodit, například za pěstování chmele, brambor nebo za chov masných telat či dojnic.

Podle Zemědělského svazu je v ČR více než 1800 farem s rozlohou více než 500 hektarů a právě na ně by mohla nová pravidla dopadnout. Zemědělský svaz přitom upozorňuje, že zastropování by omezilo podniky, které zajišťují více než 70 % současné produkce živočišné výroby.

Europoslanci však tvrdí, že dotace by v novém rozpočtovém období od roku 2021 měly podporovat zejména malé a střední zemědělské podniky, od kterých se očekává i šetrnější způsob hospodaření. „Snažila jsem se najít rovnováhu mezi podporou farmářů a ochranou životního prostředí,“ uvedla zpravodajka návrhu Esther Herranz Garcíaová (EPP).

Nejen zastropování

Omezení dotací pro zemědělské podniky není jedinou změnou, která se na evropské úrovni chystá. Členské státy by měly nově vypracovávat strategické plány, na jejichž základě by směřovaly k dosažení předem stanovených cílů, například v oblasti ochrany životního prostředí.

Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy, které vedou k její degradaci. Proto ochrana půdy a životního prostředí je jedním z cílů SZP po roce 2020.

Zatímco Evropská komise původně navrhovala zavést nový model již od roku 2020, europoslanci chtějí reformu odložit na rok 2022, a poskytnout tak členským státům dostatek času na přípravu.

Další novinkou jsou tzv. ekoschémata (označovány také jako ekorežimy), které by měly zemědělce finančně motivovat k šetrnému způsobu hospodaření a jsou obdobou již fungujícího greeningu. Podle agrárního výboru by na ekologická opatření mělo jít až 20 % přímých plateb a 30 % plateb z Programu rozvoje venkova. Podporu by přitom zemědělci měli získávat nejen za zodpovědné nakládání s půdou či vodou, ale také za zajišťování vhodných životních podmínek hospodářských zvířat.

Do vyjednávání vstoupí volby

Zprávu, kterou dnes přijal zemědělský výbor, musí schválit i plénum Evropského parlamentu. V květnu se však konají evropské volby, europarlament se tak bude společnou zemědělskou politikou EU znovu zabývat až v novém složení.

Volby do Evropského parlamentu 2019

V květnu letošního roku se v EU uskutečnily již deváté přímé volby do Evropského parlamentu. Češi si v nich zvolili 21 zástupců.

Ještě předtím ale musí zpráva dostat souhlas od tzv. Konference předsedů složené z předsedy Evropského parlamentu a lídrů politických frakcí. Pokud souhlas nedostane, bude ji muset nový zemědělský výbor přepracovat. Postoj Evropského parlamentu k budoucnosti společné zemědělské politiky EU se tak po volbách může výrazně změnit.

Na nových pravidlech se pak Parlament musí dohodnout s Radou EU, tedy s ministry zemědělství členských států. Ti zatím k budoucnosti evropské zemědělské politiky žádnou  společnou pozici nezaujali.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.