Zemědělské politice EU hrozí škrty ve výši až 5 miliard eur

[© Pixabay]

Kompromisní návrh víceletého finančního rámce, předložený minulý pátek předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předpokládá nižší alokaci pro Evropský zemědělský fond na rozvoj venkova (EAFRD) o 7,5 miliardy eur. Přidává naopak 2,5 miliardy eur na přímé platby.

Podle nového návrhu z dílny Charlese Michela by se celková výše víceletého finančního rámce pro období 2021-2027 měla oproti předchozímu finskému návrhu zvýšit z 1,067 na 1,074 % hrubého národního příjmu (HND) EU27 a dosáhnout stropu na výdaje ve výši 1,094 miliard eur. 

Lídři 27 členských států budou o celkové alokaci i dílčích částech rozpočtu hovořit dnes na mimořádném summitu.

Summit k rozpočtu EU: Dohoda premiérů nestačí. Klíčovými hráči jsou i europoslanci

Prezidenti a premiéři zemí EU se sjíždí do Bruselu, aby se zde dohodli na novém víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém unijním rozpočtu. Ten by měl začít fungovat již od příštího roku, pozice jednotlivých zemí k návrhu se ale zatím liší a do hry vstupuje i europarlament. 

Kapitole „přírodní zdroje a životní prostředí”, do níž jsou zahrnuty oba fondy společné zemědělské politiky (SZP) (Evropský zemědělský záruční fond, EAGF, a EAFRD), a také fond pro rybářství (Evropský námořní a rybářský fond, EMFF), environmentální program LIFE nebo Fond pro spravedlivou transformaci, je připsána celková alokace ve výši 354,1 miliardy eur.

Obálku pro SZP tvoří tři hlavní zdroje rozdělené mezi dva pilíře politiky. První pilíř tvoří přímé platby zemědělcům a tržní opatření pro organizaci trhů všech zemědělských produktů. Druhý pilíř je zacílen na podporu rozvoje venkova.

Podle Michelova návrhu by rozpočet na první pilíř měl dosahovat výše 256,7 miliardy eur v cenách roku 2018, což je o 2,5 miliardy eur více než předpokládal jak návrh Komise z června 2018, tak finský návrh z loňského roku.

Druhý pilíř však má utrpět ztrátu, protože v očích předsedy Evropské rady by měl obsahovat 72,5 miliardy eur, tedy o 7,5 miliard méně než zamýšlelo venkovským oblastem věnovat Finsko. To naopak doufalo ve zvýšení alokace na druhý pilíř o 10 miliard eur jako kompenzaci za obrovskou ztrátu financí pro tuto oblast.

V návrhu Komise měl druhý pilíř přijít o 28% alokaci, zatímco první pilíř „jen” o 11% ve srovnání s nynějším rozpočtem pro SZP na roky 2014-2020.

Znamená to tak, že dosáhne-li se v těchto dnech shody nad současným návrhem víceletého rozpočtu, agrárnímu sektoru by v příštích sedmi letech chybělo 5 miliard eur na dotacích. Celá SZP by přišla o 14 % unijních zdrojů ve srovnání s nynější alokací. Pro ČR by to znamenal pokles o 1,5 miliardy eur z nynějších 8,3 na 6,8 miliard eur.

GMO a pesticidy v zemědělství? Frakce Renew Europe chce prolomit tabu

Liberální frakce Renew Europe (Obnovme Evropu) chce „prolomit tabu“ v zemědělském sektoru. Vyplývá to z vyjádření českého europoslance a člena této politické skupiny Martina Hlaváčka.

Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski minulý týden na plénu Evropského parlamentu zdůraznil, že je nezbytné pro SZP zajistit „dobrý rozpočet”, aby měli farmáři dostatek financí na nová environmentální opatření, která budou hrát pod nynější Komisí a její „zelenou” agendou klíčovou roli. Podle Michela by až 40 % výdajů na SZP mělo směřovat do opatřeních na zmírnění klimatických změn.

Ani na straně členských států není odezva na Michelův návrh pozitivní. Nizozemský premiér Mark Rutte například usiluje o nižší prostředky na tradiční sektory, jakým je právě zemědělství, a naopak vyšší prostředky na současné výzvy, jako je změna klimatu či migrace. Při příjezdu na dnešní summit podle ČTK Rutte prohlásil, že nynější návrh „opravdu není dobrý“ a požaduje v něm výrazné škrty.

The Capitals: Co si členské země myslí o návrhu dlouhodobého rozpočtu EU?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Vnější konvergence a flexibilita

Michel rovněž ze svého plánu vypustil kontroverzní kritérium na vnější konvergenci plateb, které navrhlo finské předsednictví. To zamýšlelo garantovat členským státům minimální úroveň přímých plateb na hektar do roku 2027.

Opatření pro vnější konvergenci již bylo navrženo v roce 2013 s cílem zmírnit a nakonec vyrovnat rozdíly v průměrných platbách na hektar po východním rozšíření, aby všechny členské státy dostávaly stejný podíl přímých plateb.

Někteří unijní členové však již se současným konceptem nesouhlasily a nepodporují jeho pokračování ani v příštím období. Země střední a východní Evropy včetně Česka a Slovenska naopak brojí za jeho zachování, protože ani po téměř 16 letech členství v Unii nedosahují tak vysokých dotací jako západní protějšci. Na jejich straně je i Komise.

Na reformu zemědělské politiky EU si musí farmáři ještě počkat. Čeká je období nejistoty

Evropská komise navrhuje odložit reformu společné zemědělské politiky do roku 2021. Podle odborníků je však realistickým scénářem rok 2023 nebo 2024.

Michelův vyjednávací balíček přináší ještě jednu změnu, a to zajištění větší flexibility v přesunu plateb mezi oběma pilíři SZP. 

Návrh Komise i Finska předpokládal přesun prostředků z prvního do druhého pilíře ve výši 15 %, předseda Evropské rady chce být ještě ambicióznější a zvýšit flexibilitu o pět procentních bodů na 20 %. O větší flexibilitu usilovaly při dosavadních vyjednáváních i členské státy.

Rovněž se navýšila i maximální míra spolufinancování pro rozvoj venkova ze 70 na 75 %, ale jen pro méně rozvinuté regiony.

2020: Reforma společné zemědělské politiky odložena na neurčito

Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované SZP stále visí otazník. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.