Zemědělské dotace se po roce 2020 změní. Komise navrhuje škrty

© Pixabay

Evropa dotuje zbytečnosti, čerpání peněz je příliš komplikované a je s ním spojena řada nesmyslných kontrol. Právě tak zni kritika, kterou Češi mnohdy vznáší směrem k evropským zemědělským dotacím.

Nyní však nastal čas, kdy se společná zemědělská politika EU pomůže posunout o krok dál tím správným směrem – do dvou let ji totiž čeká reforma spojená s novým dlouhodobým rozpočtem EU pro období od roku 2021 do roku 2027.

Evropská komise představila svůj dlouho očekávaný plán pro budoucí společnou zemědělskou politiku EU (SZP) začátkem léta. Evropským zemědělcům ale přinesl zklamání, neboť počítá s 5% škrty ve financování jejich sektoru. Peníze chce EU místo do polí směřovat na obranu nebo řešení migrační krize. Také se musí vyrovnat s odchodem Spojeného království a jeho příspěvku do unijního rozpočtu.

Škrty by se měly týkat i českého zemědělství. Zatímco ve stávajícím finančním období, které trvá od roku 2014 do roku 2020, mají čeští zemědělci k dispozici 8,2 miliardy eur, na období 2021 – 2027 by měly z evropského rozpočtu získat 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard korun).

Kolik peněz nakonec z evropských fondů do českého zemědělství přiteče, ale zatím není jasné. Plán Evropské komise je totiž pouhým návrhem, který musí projednat a schválit ostatní evropské instituce včetně členských zemí.

České ministerstvo zemědělství zatím jakékoli škrty odmítá.

„Česká republika nemůže souhlasit se snížením alokace na společnou zemědělskou politiku,“ zdůraznil ministr zemědělství Miroslav Toman koncem srpna při setkání se zemědělci v Českých Budějovicích.

Stejnou pozici zastával ministr i v Bruselu, kam se vydal 10. září, aby se mimo jiné sešel s evropským komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova Philem Hoganem. Eurokomisař irského původu byl dle Tomanových slov sám nakloněn tomu, aby rozpočet unijní zemědělské politiky zůstal po roce 2020 alespoň na stejné úrovni, jako je nyní.

„Samozřejmě bude čekat a potřebuje podporu jednotlivých členských států. Uvidíme, jak to dopadne,“ prohlásil Toman před novináři po schůzce s Hoganem.

Proti omezení evropských zemědělských dotací zaznívají hlasy z řady členských států, zejména z Visegrádské skupiny, Francie, ale také Německa.

„Jednat se bude dál a ztraceno to ještě není,“ vyjádřil Toman optimismus. Příležitostí pro další jednání bude i návštěva Hogana v ČR, která je naplánovaná na polovinu října. Toman chce příjezdu eurokomisaře využít k tomu, aby ho seznámil se stavem českého zemědělství a významu evropských dotací pro jeho další budoucnost.

Nový model, nové plány

Hogan na druhou stranu zdůrazňuje, že omezení financí by nemělo mít na evropské zemědělství negativní dopad. Členské státy totiž dostanou volnější ruku v tom, jak nastavit podmínky pro čerpání evropských zemědělských dotací. Peníze z EU tak budou využívány tam, kde jsou skutečně potřeba.

„V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky,“ komentoval Hogan návrh na změnu společné zemědělské politiky EU.

Nový model SZP by se měl zaměřit na naplňování konkrétních výsledků. Ty se budou týkat například ochrany životního prostředí, ale i zlepšování ekonomického postavení zemědělců či generační obměny a lákání mladých lidí na venkov. Komise chce také více podporovat nové technologie v zemědělství, které jdou ruku v ruce s ochranu životního prostředí. Takzvané precizní zemědělství využívající drony, senzory, roboty, internet a chytré aplikace totiž může zemědělcům nejen ušetřit práci, ale díky výpočtům, mapám a detailním informacím také ušetřit vodu či hnojiva.

Konkrétní podoba těchto cílů bude předmětem vyjednávání mezi členskými zeměmi. Jakým způsobem pak státy výsledků dosáhnou, už bude záležet na nich. Komisi ale budu muset představit národní plán, jak chtějí postupovat. Plán bude navíc podléhat souhlasu Komise.

Toman ale přesto trvá na tom, že právě kvůli předem stanoveným cílům budou muset mít země k dispozici dostatek financí z evropského rozpočtu.

„Cíle Společné zemědělské politiky po roce 2020 jsou poměrně ambiciózní. Pokud jich chceme skutečně dosáhnout, je nezbytné mít k tomu dostatečně silný rozpočet, alespoň na úrovni současného programového období,“ uzavřel Toman po jednání s Hoganem.

Čeští zemědělci jsou připraveni vyjednávat

Po letní pauze se diskuse o zemědělské politice EU znovu rozbíhají. Jednají přitom nejen ministři zemědělství, ale i samotní farmáři sdružení do různých organizací. Například Agrární komora začala dle svých slov vyjednávat již s předstihem, a to ještě před červnovým zveřejnění návrhů Evropské komise. S evropskými zemědělskými svazy a komorami se setkávají nejen v jednotlivých evropských zemích, ale i na půdě bruselských institucí.

Podle prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska se zatím prosazování české vize společné zemědělské politiky EU po roce 2020 daří. Agrární komora je totiž za jedno jak s ministerstvem zemědělství, tak i premiérem Andrejem Babišem.

Česko přitom na evropské úrovni bojuje nejen za zachování stávajícího rozpočtu, ale také za další priority. Jednou z těch hlavních je nastavení rovných podmínek v rámci EU včetně vyrovnání národních zemědělských dotací, zjednodušení SZP, omezení byrokracie a také snížení počtu kontrol, které zemědělci čerpající dotace musejí podstoupit. Svůj podíl práce při zlepšování zemědělské politiky ale musí odvést nejen Evropská unie, ale i samotná Česká republika.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.