Zemědělská politika EU má být zelenější. V čem spočívají tzv. ekoschémata?

© Pixabay

Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.

Aby se Evropa do roku 2050 stala uhlíkově neutrální, potřebuje součinnost nejen všech členských států, ale také všech sektorů, které se podílejí větší či menší měrou na znečišťování ovzduší a vypouštění škodlivých látek do atmosféry. Týká se to i zemědělství. Evropská unie bude vyplácet dotace jen těm zemědělcům, kteří budou uplatňovat alespoň základní ekologické postupy. Počítá s tím reforma, o jejíchž detailech se v současné době jedná na evropské úrovni. Nová pravidla by měla začít platit až po dvouletém přechodném období, zřejmě od roku 2023.

Novinkou budou tzv. ekoschémata, která budou součástí prvního pilíře společné zemědělské politiky (SZP). Evropský parlament prosazuje, aby na ně bylo vyčleněno 30 procent přímých plateb. Opatření mají zajistit, že zemědělci, kteří pobírají dotace, hospodaří šetrně s půdou, vodou a krajinou a zajišťují dobré životní podmínky hospodářských zvířat. Ekoschémata by tak nahradila dosavadní greening (tzv. ozeleňování), který se v předchozích sedmi letech kvůli nadměrné administrativní zátěži příliš neosvědčil.

Jak potvrdila redakci EURACTIV.cz česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), dodržování ekoschémat by podle dosavadních návrhů nemělo být pro zemědělce povinné, pokud je ale nebudou plnit, dostanou méně dotací. Na druhou stranu, 60 procent přímých plateb by mělo být navázáno na plnění alespoň základních ekologických standardů. Kdo nebude plnit základní požadavky, na dotace z evropského rozpočtu si vůbec nesáhne.

„Zemědělci budou například muset pět procent půdy ponechat ladem, což je jeden ze vstřícných kroků vůči ochraně půdy. Jsou tam i další podmínky, jako je snižování používání pesticidů nebo střídaní plodin,“ vysvětlila Šojdrová. „Jsou tam zmíněny i ambice v oblasti ochrany biodiverzity, přírodních zdrojů a ekosystémů,“ dodala europoslankyně.

Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje europoslankyně Michaela Šojdrová. 

Vedle prvního pilíře se na životní prostředí bude muset dbát i v pilíři druhém, tedy v programu rozvoje venkova. Tam Šojdrová vidí stále možnosti pro zlepšení provázání investic s dodržováním dobrých zemědělských a ekologických postupů.

Malé a střední farmy mají být v centru evropského zemědělství. V ČR se na ně zatím tolik nehledělo

Malé, střední a rodinné farmy produkují mnohdy jedinečné lokální potraviny a udržují venkov při životě. Zatímco v některých zemích se dočkávají adekvátní podpory, v ČR si drobní farmáři stěžují na velmi náročné podmínky.

Kritika environmentalistů

Výsledná podoba ekoschémat, kterou Evropský parlament schválil na konci října, některé odborníky neuspokojila.

„Ekoschémata budou zemědělcům vyplácena čistě jen za to, že dodržují zákon. Dokonce dle schváleného návrhu SZP mohou členské státy navrhovat pouze ekoschémata, která zvyšují konkurenceschopnost – pokud plní čistě environmentální cíle, členské státy jej nenabídnou,“ napsal ve svém komentáři na webu ekolist Václav Zámečník z České ornitologické společnosti. Nesouhlasí ani s tím, že návrh podpoří biodiverzitu.

„Návrh sice schválil povinnost pro zemědělce vymezit neproduktivní plochy na 5 procent orné půdy, ale s dodatkem, který umožňuje návrat neúčinných podmínek ‚ozeleněn‘, tedy plodin vázajících dusík nebo meziplodin. Vědci a environmentální organizace přitom požadovali v souladu se strategií pro biodiverzitu vymezit 10 procent neproduktivních ploch na veškeré zemědělské půdě,“ upřesnil Zámečník.

Nelíbí se mu rovněž povinná ekologická složka prvního pilíře, na kterou by mělo být vyčleněno 60 procent z přímých plateb. Ta podle něj omezuje flexibilitu ve využívání ekoschémat.

„Pokud by se členský stát rozhodl vynaložit více prostředků na ekoschémata, tak mu to nebude umožněno. Tento krok jde přesně opačným směrem, než je dlouhodobá vize environmentálních organizací, které volají po postupném ukončení stávajícího modelu přímých plateb a přechodu na systém plateb, kdy jsou zemědělci odměňováni za naplňování konkrétních environmentálních, ekonomických a sociálních výsledků,“ vysvětlil odborník.

Jak ale podotkla Šojdrová, i přes tyto výtky bude společná zemědělská politika v následujících letech zelenější, než její současná podoba. Navíc, klíčovou podporu ekologického hospodaření Šojdrová vidí v zastropování dotací pro velké holdingy a v podpoře malých a rodinných farem, na kterou bude EU klást v následujících letech větší důraz.

Boj mezi europoslanci a členskými státy

Jaké procento evropských zemědělských dotací bude vyčleněno na ekoschémata a jak nakonec budou vypadat, ale ještě není definitivní. Na konečné podobě se bude muset teprve dohodnout Evropský parlament se zástupci členských států v Radě EU.

Pozice Rady, která se dlouho nemohla na podobě ekoschémat dohodnout, je však tradičně střídmější než pozice europoslanců. Zástupci členských států požadují, aby na ekoschémata bylo povinně vyčleněno 20 procent přímých plateb. Komise ve svých počátečních návrzích stanovovala možnost vyčlenění prostředků na ekoschémata až do výše 40 procent.

Kromě výše podmínění se bude bojovat i o to, zda mají být ekoschémata pro zemědělce povinná či dobrovolná.

Česká republika během obtížných jednání podporovala ekologickou složku SZP, usilovala ale tradičně o její větší flexibilitu.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.