Zemědělci netrpělivě vyhlíží reformu zemědělské politiky EU, kritizují instituce za pomalý postup

© Pixabay

Zemědělským organizacím se nelíbí, že se evropské instituce neshodly na svém květnovém zasedání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU (na tzv. trialogu) na znění pravidel nové zemědělské politiky. Přitom by měla ČR do konce léta předložit Evropské komisi na konzultace národní strategický plán, podle kterého se bude české zemědělství následujících pět let řídit, řekl dnes na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Nespokojenost vyjádřila také Agrární komora ČR a její slovenská obdoba.

O reformě evropského zemědělství se hovoří již roky, její nová podoba se již několik měsíců vyjednává. Odstartovat s novou politikou od roku 2021, jak bylo původně plánováno, se nepodařilo a dohodnutý dvouletý odklad se nyní podle zemědělských organizací skoro nedaří termínově dodržet.

„Jsme velmi znepokojeni, zklamáni a naštváni tím, že přestože nám bylo dlouhodobě slibováno, že ten trialog (jednání evropských institucí), který byl naplánován na konec minulého týdne, rozhodne, jak bude vypadat budoucí zemědělská politika, tak k dohodě nedošlo. Je to velké rozčarování – už jsme opravdu za časovým prahem, kdy jsme měli ten budoucí vzhled evropské zemědělské politiky znát,“ řekl Pýcha.

Z veřejných peněz si platíme devastaci krajiny a půdy, říká expert o současné zemědělské politice EU

Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.

V tom ho podpořil také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „O pravidlech příští zemědělské politiky se diskutuje více než čtyři roky. Zemědělci se oprávněně ptají, odkdy se začne hrát podle nových pravidel. Evropská komise a Evropský parlament přicházejí s nesplnitelnými požadavky, a přitom samy nenesou odpovědnost za implementaci přísných pravidel, která budou znamenat navýšení byrokratické zátěže, snížení produkce a zdražení potravin pro obyvatele,“ uvedl.

Za příklad pak dává plánovanou povinnost nechat až deset procent obdělávané půdy úhorem. „Pokud mají evropští zemědělci až deset procent obdělávané výměry vyjmout z produkce, omezovat použití přípravků na ochranu rostlin stejně jako umělých hnojiv, zatímco se sem bude dále dovážet ze zemí, kde podobná omezení neexistují, nečeká je v příštích letech lehká úloha,“ doplnil.

Komise představila plán, jak v EU rozšířit ekologické zemědělství

Evropská komise dnes zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.

Podobně to vidí i Slováci

Zemědělci pak nejsou podle místopředsedy Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiřího Milka bez znalosti dlouhodobých plánů schopni investovat. „Naše práce často spočívá v dlouhodobém plánování, nový kravín nebo ovocný sad je investicí v rámci desítek milionů korun a návratnost se počítá i na desítky let,“ doplnil.

Na tiskové konferenci pak podpořil své české kolegy také předseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory Emil Macho, podle kterého je na Slovensku situace obdobná.

Pýcha dodal, že to skoro vypadá, jako by se Evropská komise snažila nebýt pouze v mediátorské funkci, ale že se někteří členové Komise snaží, aby se mezi Evropským parlamentem a Radou EU dohoda neuzavřela. Uzavřel, že doufá, že tomu tak není.

Podcast: Zastropování dotací dopadne na Agrofert, střední farmy se obávat nemusí, říká europoslankyně Šojdrová

Evropský parlament nedávno hlasoval o své pozici k reformě společné zemědělské politiky EU. Poslanci chtějí prosadit přísnější ekologické požadavky a také dotační stropy pro agrární holdingy. Nová pravidla by měla dopadnout i na Agrofert, potvrzuje v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová.

Více peněz ze státní kasy

Agrární komora navíc chce, aby dotační Program rozvoje venkova, který pod zemědělskou politiku spadá, Česko v dalším období spolufinancovalo alespoň ze 60 procent. V současném období jde o 35 procent, v příštím se však počítá s poklesem plateb od Evropské unie.

Ze současného Programu rozvoje venkova mohli zemědělci, potravináři a lesníci čerpat do roku 2020 až 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu byl 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Protože se však v příštím období počítá s poklesem plateb od Evropské unie, stát se podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého snaží o zajištění zvýšené částky z českého rozpočtu. „Ministerstvo usiluje o zajištění odpovídající částky národního spolufinancování Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, která by dostatečně reflektovala zvyšující se požadavky na zemědělce v oblasti udržitelnosti životního prostředí a podporovala rozvoj konkurenceschopnosti celého sektoru,“ řekl dnes mluvčí.

Obchodní dohoda EU s Mercosurem je znovu pod palbou kritiky českých zemědělců

Čeští zemědělci znovu kritizují obchodní dohodu mezi EU a Mercosurem. Dohoda podle zemědělců sice pomůže vývozu automobilů, poškodí ale zemědělskou a potravinářskou produkci v Evropě, potažmo v České republice.

Pokud by měly být pokryté všechny požadavky například ze strany Evropského parlamentu v plánovaném rozsahu, je podle něj třeba zajistit 67procentní kofinancování ze státního rozpočtu. „Což v absolutní částce představuje zhruba 67 miliard Kč,“ řekl. Podobně chce Slovenská zemědělská a potravinářská komora podle předsedy Emila Macha zvýšit podíl kofinancování ze současných 25 procent na 45 procent, dodal.

Agrárníci argumentují hlavně zvyšujícími se ekologickými požadavky, jako je například zmíněný desetiprocentní úhor na orné půdě nebo snaha snížit množství využívaných přípravků na ochranu rostlin a hnojiv. Pokud tyto novinky v příštím období budou povinné, budou mít větší náklady na produkci stejného množství potravin. To se podle komory odrazí v ceně jídla, zemědělci zvyšující náklady podle Doležala totiž už nemůžou brát na svá bedra, protože prodávají komodity za stejné ceny jako před 20 lety.

Kvóty na české potraviny jsou definitivně pasé. Pokuty za dvojí kvalitu naopak vstoupí do praxe

Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách.