Zemědělci letos obdrží evropské dotace o měsíc dřív. Může za to sucho

[© Shutterstock/Yarikart]

Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Ne všichni ale opatření vítají.

Sucho ovlivňuje farmáře napříč Evropou. A tak se jim Evropská komise, podobně jako v předchozích letech, rozhodla pomoci a poslat jim část dotací ze společné zemědělské politiky dřív.

Kvůli nynějšímu nedostatku krmiva budou navíc uvolněny podmínky pro využívání půdy v rámci opatření greening, které je založeno na zemědělských postupech příznivých pro klima a životní prostředí.

„Důsledky trvajícího klimatického vývoje mne znepokojují. Byl jsem v kontaktu s řadou ministrů z postižených zemí, situaci jsme probírali a hodnotili její důsledky,“ uvedl v tiskové zprávě komisař pro zemědělství Phil Hogan.

Ne všichni ale s kroky unijní exekutivy souhlasí. Někteří se obávají, že dále přispějí ke klimatickým změnám. Například podle zástupkyně organizace Greenpeace Christiane Huxdorffové povede odklon od ekologických pravidel SZP k podpoře intenzivního zemědělství, které je jednou z příčin současného extrémního sucha.

Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) opatření Komise vítá, problém ale vidí hlavně v podobě českého zemědělství.

Včasné platby se v Česku uplatní jinak

Evropští farmáři už v polovině října budou moci získat 70 procent přímých plateb a 80 procent plateb souvisejících s rozvojem venkova. Nebudou tedy muset na finance čekat až do prosince, od kdy se běžně až do června následujícího roku dotace žadatelům-příjemcům vyplácejí.

Českým zemědělcům budou vyšší zálohové platby na Jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS) vypláceny ze 70 procent od listopadu. Běžně se v takovém termínu vyplácí polovina dotací. Zbytek (30 procent) budou dostávat o měsíc později. Konkrétní částka se ale zatím neví.

„Částka a zároveň sazba SAPS pro rok 2018 bude stanovena v průběhu října podle směnného kursu Evropské centrální banky (ECB) k 30. 9. a počtu způsobilých hektarů,“ vysvětlilo redakci ministerstvo zemědělství.

Zemědělské platby se letos řídí reformovanými podmínkami. Jednou ze změn je zrušení podmínky pro žadatele být aktivním zemědělcem, která byla kontroverzní od počátku.

Jednotnou žádost o dotaci letos podalo podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který má v ČR na starosti administraci národních i evropských dotací, celkem 30 240 českých farmářů. Mezi ně bude rozděleno zhruba 32 miliard korun, v závislosti na kurzu koruny ke konci září 2018.

Změna ekologických pravidel 

Nejenže rostlinám chybí vláha, kvůli suchu také není dostatek krmiva pro zvířata. A tak ČR i EU navrhují opatření, která mění dosavadní podmínky zemědělské praxe v rámci SZP. Jak informoval v polovině července SZIF, „je výjimečně možné na druhově bohatých pastvinách provádět příkrm pasených zvířat, který je zde za normálních okolností zakázán“.

Půda, která je běžně ponechána ladem (úhor), se bude moci využít pro krmení hospodářských zvířat. Podle současných podmínek tzv. ozeleňování (greening) to možné není. Takové opatření Komise schválila již v polovině července na žádost osmi členských států (třech pobaltských a skandinávských zemí a Portugalska a Polska), které jsou výrazně ovlivněny klimatickými problémy.

Podle ASZ ČR je takové opatření správné. Považuje jej ale za „návrat ke zdravému selskému rozumu, než jako nějakou formu pomoci.“

Hynek Fajmon: Musíme omezit dotace pro velké podniky a zachránit český venkov

Jak zachránit český venkov před odlivem obyvatel a českou krajinu před suchem a erozí? Podle Hynka Fajmona může pomoci nová zemědělská politika EU, i když domácím velkopodnikům se změna líbit nebude.

Naopak vyšší zálohy v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) se aplikovat v ČR nebudou.

Pravidla SZP také umožňují v mimořádných případech jako je právě sucho poskytnout státní podporu až do výše 80 nebo 90 procent škod způsobených suchem, přičemž stát tuto pomoc nemusí oznamovat Komisi. Částka však nesmí přesáhnout 15 tisíc eur (tj. 384 tisíc korun) na zemědělce za tříleté období.

Tuto možnost ale Česko podle ministerstva zemědělství rovněž neplánuje využít.

„Důvodem byla celková nízká finanční alokace PRV a tudíž potřeba prioritizovat intervence prostřednictvím opatření, která mohou vykázat největší efekt a není je možné řešit jinými cestami,“ vysvětlilo serveru EURACTIV.cz ministerstvo.

Dodalo, že „obnovu potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami, stejně jako další nástroje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zaměřené na řízení rizik, bylo rozhodnuto ponechat v působnosti již dostatečně funkčních národních programů nebo komerčních produktů.“

Čeští zemědělci by pro vystoupení z EU zřejmě nehlasovali, říká agrární analytik

Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

O podporu z národního rozpočtu na škody způsobené loňským suchem letos požádalo přes 3 tisíce pěstitelů (celkem 3 232 žádostí), „kterým se v důsledku sucha snížila produkce o více než 30 procent v porovnání s průměrem posledních tří let“, informoval v polovině července SZIF. Národní finance směřují na nejvíce poškozené tržní a krmné plodiny, jejichž minimální výměra je 1 hektar.

Žadatelů je ale podstatně méně než se původně očekávalo. Ministerstvo dříve odhadlo, že o tyto dotace na sucho, které půjdou výhradně z národní kasy, požádá 10 až 15 tisíc farem a vyčlenilo pro ně dvě miliardy korun.

Nakonec ale částka sotva přesáhne miliardu. Podle Agrární komory ČR zemědělce odradila vysoká administrativní náročnost žádání o peníze.

Škody za loňské sucho loni dosáhly 7,7 miliard korun a letos bude situace podobná. Pro ČTK to již dříve uvedl mluvčí Agrární komory Jiří Felčárek.

Sucho bude trápit zemědělce dál, problém je možná v ČR

Evropská komise chce svá opatření pro boj se suchem posoudit na konci léta, dokdy jí mají členské státy zaslat aktuální informace o vlivu a dopadech sucha na zemědělství.

Podle ASZ se vliv sucha promítne i do budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2020, protože lze očekávat další prohloubení deficitu povrchových a hlavně podzemních vod. Problém ale Asociace vidí zejména v ČR.

„ČR odmítá zastropování (krácení plateb velkým průmyslovým zemědělcům), přitom právě krácení plateb je možností, jak zabránit další koncentraci zemědělské půdy, která následně nedokáže zadržet vodu, která se nemá na velkých nepřerušovaných lánech polí kde zastavit a vsáknout. Kromě toho zvyšují rozsáhlá pole enormně výpar vody z krajiny,“ vysvětlila reakci EURACTIV.cz Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR.

Doporučuje podporu rozčleňování krajiny (například vyšší sazbou dotace na krajinné prvky), zjednodušení pravidel pro budování rybníků a drobných vodních ploch a celkově jiné nastavení dotací.

Kvůli zemědělským dotacím mizí ptáci, upozorňuje studie

Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ze studie vyplývá, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé.

Podobného názoru je i organizace Greenpeace. „Dokud vlády a Evropská unie budou odmítat podpořit trvale udržitelné zemědělské postupy, které nezhoršují klimatické změny a jsou odolnější vůči jejich dopadům, přetrvávající krize bude novým standardem,“ vyjádřila se zástupkyně Greenpeace pro EURACTIV.com k opatřením Komise vůči následkům sucha.

Bude méně obilí i broskví

Evropská komise na počátku července odhadla, že kvůli suchým podmínkám poklesne v období 2018/2019 produkce obilí v EU o 2,5 procenta v porovnání s obdobím 2017/2018.

Největší ztrátu v EU, kolem pěti procent, zřejmě pocítí pšenice a olejniny. Očekává se také pokles produkce broskví, nektarinek a rajčat. Nejistá je ovšem i kvalita sklizně.

Jak informoval EURACTIV.com, s nejtěžšími problémy za posledních 40 let, které způsobilo nynější sucho a nedostatek vláhy, se potýkají evropští pěstitelé a zpracovatelé zeleniny, a to zejména ve Francii, Belgii, Nizozemí, Německu, Velké Británii, Maďarsku a Polsku.

Z důvodu nedostatku čerstvé zeleniny rostou náklady zejména na produkci mražené a konzervované zeleniny a počet zpracovaných výrobků klesá. Mluvčí Evropské asociace zpracovatelů ovoce a zeleniny (PROFEL) však neočekává růst konečné ceny pro spotřebitele. Podle PROFEL bude nižší produkce hrachu, fazolí, cibule, cukety nebo špenátu.

„V mnoha oblastech není kvůli suchu možné zasít druhotné plodiny jako špenát, fazole nebo květák,“ uvedl PROFEL.

Jaká bude sklizeň v Česku?

ASZ očekává postižení všech hlavních zemědělských rostlinných a živočišných komodit, kromě některých druhů ovoce a vinné révy. Tím také budou mít zemědělci nižší výnos a zřejmě se omezí i pěstování některých specifických plodin, jako máku nebo hrachu.

ČTK také minulý týden informovala, že na horší časy se blízká pivovarníkům a sladovníkům. Vlna veder totiž ohrožuje objem a kvalitu úrody ječmene a následně jeho cenu. Problémy s nedostatkem ječmene se očekávají rovněž ve Skandinávii, severním Německu a Pobaltí. Zachránit by je mohla francouzská produkce, která je dle odborníků vynikající. Od jara však roste její cena.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.